Dám ti slunce

Název: Dám ti slunce
Původní název: I´ll give you the Sun
Spisovatel: Jandy Nelson
Žánr: Young Adult
Počet stran: 360
Nakladatelství: CooBoo

Obálka má bílé pozadí a uprostřed je pak obyčejným černým fontem napsán název knihy. Kolem jsou po tom paprsky nejrůznějších barev. Původně mi přišlo, že je obálka trochu moc prázdná, ale čím díl jsem se na ni dívala, tím víc se mi ta jednoduchost líbila. Akorát mi teda trochu vadí jméno autorky, podnázev a logo nakladatelství mezi jednotlivými paprsky, ale někam to umístit museli.

Od Jandy Nelson jsem už četla Nebe je všude a popravdě mě ta kniha moc nezaujala, spíše zklamala. Ale já většinou dávám autorům i druhou šanci jelikož špatný den může mít každý. A tak jsem ani na chvíli neváhala, když jsem se dozvěděla, že jí vyjde další kniha.

I když jsem jí dala další šanci, moc očekávání jsem neměla. Popravdě jsem tak trochu počítala s tím, že mě kniha spíše zklame, než nadchne. Vždycky je lepší, když jsem mile překvapena, než když s první stránku přijdu o všechny iluze.

Jude a Noah jsou dvojčata rozdílní jako noc a den a přesto stejní. Jude byla ta, která neustále chodila na mejdany, kdežto Noah byla radši sám doma a kreslil. Po smrti jejich matky se všechno změnily. Jude se stáhla do sebe a chodí na Noahovo vysněnou uměleckou školu. Noah naopak chodí z jednoho mejdanu na druhý a neuvěřitelně riskuje, umění ho naprosto nezajímá. Všechno je jednoduše špatně a Jude s Noahem musí přijít na to, jak dát všechno do pořádku.

V knize se střídá pohled Jude a Noaha. Přičemž Jude vypráví a přítomnosti a Noah o budoucnosti. Je opravdu zajímavé číst knihu ze dvou pohledů, když každý vypráví o jiném čase. A sledovat, jak se ti události pomaličku propojují je ještě zajímavější.

Sice jsem knihu měla rozečtenou hrozně dlouho, ale bylo to spíš proto, že jsem na ni neměla náladu, než že by byla špatně napsaná. Měla jsem přečtené dvě kapitoly, pak hodně dlouho ležela stranou, ale když jsem ji pak vzala do ruky, tak jsem ji pak vlastně přečetla na jeden zátah. No, vlastně na dva vzhledem k tomu, že jsem pár hodin spala. Jedná se totiž o opravdu čtivou knihu, která vás vtáhne a nepustí. Po dočtení každé kapitoly jsem si říkala, co se asi stane v další.

Jude je tichá, uzavřená a pověrčivá. Snaží se být co nejvíc nenápadná a napravit svoje chyby. Snaží se, aby jí její mrtvá matka nekomplikovala život a aby se její bratr neutopil. Také se snaží vyhýbat klukům. Prostě je opakem TÉ holky, kterou byla dřív.

Noah je neustále na nějakém večírku, skáče do vody a chodí s dívkami. Ale někde hluboko uvnitř je to pořád on. Kluk, který miluje samotu, umění a snaží se získat zpátky lásku svého života. Jen to nedává najevo.

Díky takovým knihám, jako je Dám ti slunce, jsem opravdu ráda, že dávám spisovatelům druhé šance. Byla by opravdu škoda, kdybych si tuhle knihu nepřečetla. Kromě toho, že je zajímavě napsaná, se v ní řeší plno důležitých témat. Sourozenecká láska, orientace a vlastně vztahy celkově. Ukazuje, jak může člověku jedna jediná události otočit život o sto osmdesát stupňů.

Dám ti slunce je doopravdy kniha, která stojí za slunce, stromy a další části světa. Proto si ji v budoucnu opravdu ráda přečtu znovu. A stejně tak všechny další autorčiny knihy. Jen doufám, že budou tak skvělé, jako tato a nikoli podobné knize Nebe je všude.