Klinika Kokoro pro léčbu duše je stále otevřená a zatímco doktor Nikké čeká na svého objednaného pacienta, přijímá i pár neobjednaných. Jejich problémy jsou různé, ale léčba je jen jedna a vždycky funguje. Doktor jim předepíše kočku. Ale ne jen tak ledajakou, ale přesně tu, kterou dotyční právě potřebují.
Stejně jako první díl je i tento rozdělen na několik částí, které se týkají různých lidí. Příběhy na sobě však nejsou nezávislé, ale jsou mezi sebou propojené nejen skrz kliniku, ale i skrz lidi. Tenhle způsob vyprávění je především v japonské literatuře dost častý a já si ho hodně oblíbila, jelikož tak upozorňuje jak na důležitost jednotlivých příběhů, tak i na nějaký obecnější význam.






