19. 1. 2019

Nechtělo by to pisatelskou výzvu?

Když jsem se na něco ptala tak před půl rokem na blogu nedostala jsem skoro žádnou odezvu. Mnohem větší jsem dostala na Facebooku a Instagramu. Právě proto jsem myšlenku o pisatelské výzvě zkoušela nadhodit nejdřív tam, ale odezva byla nulová. Takže do třetice všeho dobrého.

Myslím, že kdybyste zadali do Google psací výzva, povídková výzva nebo na ten způsob, určitě by se na vás vynořila hromada takových výzev. Ale dosuď jsem našla jen takové, které bylo ve stylu tady máte témata, napište na ně něco. To samozřejmě není vůbec špatné, ale mě by se spíše hodila trochu jiná výzva.

Určitě znáte Knižní výzvu od Ells. A právě v takovém duchu bych chtěla pojmout psací výzvu. Samozřejmě ne úplně stejně, ale prostě obecně. Něco ve stylu pište si co chcete a kdy chcete. Prostě by to bylo především o určení si cíle a snaze ho dosáhnout.

V podstatě je to hodně obyčejné, ale čím víc nad tím přemýšlím, tím víc si myslím, že by to minimálně mě mohlo pomoci ve psaní. A tak si ji určitě budu od příštího roku vést v nějaké podobě. Otázka je tedy taková jestli byste měli o takovou výzvu zájem a mám jí tedy zkusit pořádně promyslet a dát nějakou blogovou verzi nebo si ji dělat jen sama pro sebe?

Případně pokud byste měli zájem, mám ještě jednu otázku a to, jaká výzva by se vám líbila nejvíc. Výzva orientovaná na prózu, poezii nebo třeba jen na psaní článků na blog? Próza a poezie by se dala i teoreticky zkombinovat, ale zase jsou to délkou dost rozdílné žánry, takže zatímco 10 000 slov v próze není zas až tak těžké, tak v poezii je to docela oříšek. Nevím. Co myslíte vy?

Opravdu doufám, že na tento článek dostanu nějakou odezvu od všech, kdo kromě čtení literatury milují i vytváření příběhů ať už jen pro sebe nebo pro internet. 


8. 1. 2019

Počátek nového světa

První generace lidí byla hamižná. Chtěli jen bohatství a moc. A i když ji měli, chtěli stále víc a víc. A tak Pán zničil svět ohněm. Ovšem zbylo pár přeživších, kteří nakonec stvořili novou civilizaci. Mnohem lepší, mnohem skromnější.

Jenže všechno se nakonec pokazí, a i tady to vypadá, že lidé ztrácejí svou víru. Proto dvě rodiny v čele s honorem cestují po zemi, aby mohli kázat návrat k víře. Mezi nimi je i několik dospívajících – bratři Clover a Clive a Gemma, kterou oba dva zbožňují.

Vypadá to jako všechny ostatní cesty předtím. Nudné a nezáživné. Jenže náhodou narazí na lidi, jež odmítají jejich víru. Snaží se obnovit technologii, která byla součástí zničeného světa. A stačí jedna žárovka, aby se život všech úplně změnil.

3. 1. 2019

Válka mezi autorkou a knižní postavou

Annabell měla svůj život do detailů naplánovaný. Věděla přesně, jak má vypadat její budoucnost a neuměla si představit nic, co by jí to mohlo pokazit. Jenže pak se stalo hned několik věcí najednou. Oznámení jejích rodičů a o stěhování je už tak dost strašné, ale spisovatelka Lucy Keating tomu nasadila korunu. Na návštěvě v její škole sdělila AB něco neuvěřitelného. Že je jen postavou v knize, kterou právě teď píše.

Anabell tomu odmítá uvěřit a považuje Lucy jen za bláznivou spisovatelku. Jenže najednou začíná AB vnímat svět kolem sebe a uvědomuje si, že mnoho věcí nesedí a ona sama netuší, proč některé věci dělá. Uvědomuje si, že známá autorka mluvila pravdu. Nejhorší na tom být postava v knize není však to, že není skutečná, ale že nemá možnost rozhodovat o svém životě. A tak začíná boj mezi postavou a spisovatelkou za poslední slovo v příběhu.

1. 1. 2019

365 dní za námi, 365 dní před námi


Nepamatuji si, že bych vůbec někdy dělala něco jako shrnutí starého roku a plány do nového. I když je možné že ano, jen je to už tak dávno, že o tom jednoduše nevím. Ale nemusíte se bát, nebudu vás tu nudit svým osobním životem. Spíš se pokusím zrekapitulovat blogový rok 2018 a nastínit rok 2019. I když tak trochu hodně volně.

Rok 2018 byl pro blog velmi nestálý. V zimě 2017 jsem se rozhodla, že se v lednu začnu blogu věnovat pořádně. Ale myslím, že tak nějak všechno zůstalo při starém a možná jsem na něj tak trochu kašlala, obzvlášť pak v době, kdy jsem se učila na maturitu.

Pak přišlo léto a já s blogem jsem se tak trochu odloučila. Sice byly stále články a recenze, ale prostě jsem chtěla jen číst, žít svůj život a blog byl pro mě takovou "nedůležitou" věcí se kterou jsem nechtěla "ztrácet" moc času. 

Knižní výzva 2019

Už ani nevím, kolik let se už účastním téhle výzvy. Ale tak nějak by to pro mě nebyl první leden, kdybych tento článek nezveřejňovala. :D 

Každopádně jako obvykle děkuji za vytvoření této výzvy a nádherných ikonek, Ells.