Neslyšno

Název: Neslyšno

Původní název: Soundless

Spisovatel: Richelle Mead

Žánr: YA

Počet stran: 248

Nakladatelství: Domino

Podle mě má Neslyšno opravdu úchvatnou obálku. Pozadí je krásně barevné a dívka, která představuje hlavní hrdinku Fej, skvěle vyniká. Ačkoliv moc nechápu, proč je v bílém. Vypadá to doopravdy dobře, ale nepamatuji si, že by v knize na sobě měla bílé šaty. Ale na kráse to obálce neubývá. Dokonce i rámeček k výjevu skvěle ladí a font písma je také krásný. Červená barva na bílém pozadí opravdu krásně vyniká.

Richelle Mead je známá především díky sérii Vampýrská akademie a jejímu pokračování Pokrevní pouta. Já jsem se k nim bohužel ještě nedostala, ale četla jsem od autorky jiné dvě série, Sukubu a Věk X. Příběhy v těchto knihách mě jednoduše pohltily. Richelle Mead je skvělá spisovatelka a tak jsem si nemohla nechat ujít její novinku Neslyšno.

Znáte ten pocit, když se šíleně těšíte, až si přečtete knihu a někdo, kdo v podstatě nečte, vám začne říkat, že ta konkrétní kniha je blbost? To je prostě k naštvání. Horší je, že jsem se pak pídila po recenzích na Neslyšno a opravdu jsem našla podobné názory. A nějakou chvilku mi to fakt vrtalo v hlavě. Ale nakonec jsem si řekla, že je to Richelle Mead a ta nemůže vyprodukovat něco tak hrozného, jak někteří popisují. Hodila jsem to tedy za hlavu a pustila se do čtení.¨

Fej žije ve vesnici na vrcholku hory. Sesuv kamení je odřízl od světa a stejně tak od úrodné půdy. A tak jediné, díky čemu mají jídlo, díky čemu žijí je lano, které je spojuje s vnějším světem. Dostávají malé porce jídla výměnou za kila vzácných kovů.

Zásoby se začínají ztenčovat a zdravotní stav obyvatelstva horšit. Pokusit se slézt po hoře do města pod nimi by byla jistá sebevražda, jelikož všichni z této vesnice přišli před dávnými časy o sluch. Jenže se něco stane, Fej najednou slyší.  Díky své schopnosti se může vydat s Li Wejem na nebezpečnou výpravu, která by mi zajistit její vesnici obživu.

Jelikož se autorka věnovala jinému tématu v jiném prostředí, její styl psaní se trošku změnil. Byl dost podobný stylu v jejích předchozích knihách, ale přišel mi takový lehčí, což vůbec nebylo na škodu. Neslyšno je jednoduše skvěle napsaná kniha s opravdu zajímavým dějem.

Musím však přiznat, že jisté mouchy jsem v příběhu doopravdy našla. Sice zde nebyly žádné faktické chyby, všechno na sebe navazovalo a autorka se do příběhu nezamotala. Ale přijde mi, že doba předtím, než se Fej dostala do města je barvitě popsaná, přiměřeně rychlá. Jenže všechno co se děje potom, mi přijde hrozně moc rychlé, uspěchané. Netvrdím, že je to špatné, ale asi by to chtělo doopravdy víc rozepsat, zpomalit.

Fej mi připadá svázaná. Chce dělat plno věcí, ale kvůli svým povinnostem, kvůli tradicím nemůže. Dusí v sobě své touhy a to mi nepřipadá jako dobrý nápad. Mezi její obdivuhodné vlastnosti patří oddanost a nesobeckost. Jenže tohle jsou právě ty dvě vlastnosti, které ji činí zranitelnou a kapku naivní.

Li Wej je horník, který koná svou povinnost, ale nelíbí se mu to. Štve ho, že jeho blízcí a přátele umírají. Nelíbí se mu pravidla a malé dávky jídla. Je stateční a chce s tím něco udělat. Je dobře, že si za tím stojí, ale řekla bych, že občas nejdřív jedná a až pak přemýšlí o tom, jaké by to mohlo mít následky.

Horská vesnice je dost chudá. A nemyslím tím to, že nemají co jíst. Je tam plno pravidel. Pravidel, díky kterým přežívají, ale nežijí. Všichni dělají jen to, co mají každou minutu každého dne. Vlastně mají jen hodně málo svobodné vůle. A to je na tom to nejsmutnější.

Království Pej-kuo mi připadá krásné. Nebo minimálně aspoň město, které je pod horou. Ale dost často opravdu platí, že hezký zevnějšek znamená prohnilý vnitřek. Přesně tak je to tady. Na první pohled je to nádhera, ale na druhý začnete vidět všechny nedokonalosti a není jich zrovna málo.

Jak už jsem řekla výše, mnoho lidí tuhle knihu nepovažuje za povedenou. Já s tím sice nesouhlasím, ale slávě Vampýrské akademie či Pokrevních pout se asi nikdy nevyrovná. A já bohužel nemohu říct, jestli Neslyšno zůstává ve stínu těchto sérii oprávněně.

Ale mohu je porovnat s Věkem X a se Sukubou, i když pouze podle stylu psaní, jelikož příběh je z naprosto jiného prostředí. Jak už jsem řekla, je příběh psán s mnohem větší lehkostí, ale zároveň má konec hrozně rychlý spád. A abych byla upřímná, myslím, že samostatný román nemá proti několikadílným sériím šanci.

Je to něco nového v mnoha směrech. Je to první samostatný román od Richelle Mead, první dílo ve kterém se věnuje čínské mytologii a vlastně je to i jediné dílo inspirované čínskou mytologií, které jsem četla.

Vůbec času, který jsem strávila s touto knihou, nelituji. Byl to skvěle využitý čas. Sice má kniha pár much, ale pořád je poměrně úžasná. Zajímavý a krásný příběh, co víc si přát? No, možná by bylo fajn, kdyby autorka použila toto téma na delší sérii, ale nevadí. Neslyšno si v budoucnu určitě ještě někdy přečtu, stejně tak jako všechny ostatní knihy od Richell Mead.

Za poskytnutí knihy k recenzi mnohokrát děkuji internetovému obchodu Martinus.
Knihu si můžete objednat ZDE.