Adibas

Název: Adibas
Původní název: Adibas: Roman
Spisovatel: Zaza Burchuladze
Žánr: Román
Počet stran: 176
Nakladatelství: Omega

Předpokládám, že každý z vás už někdy viděl slavné logo značky Adidas. Právě toto logo můžete v žluté barvě vidět i na obálce knihy Adibas. Toto logo se stejně jako jméno spisovatele, které je napsáno ve stejné barvě, odráží. Jako kdyby pod ním byla rozlitá voda. Až na tyto dvě věci a žlutý rámeček je obálka celá černá. Přesto, že na obálce není skoro vůbec nic, něco na ní je. Působí zajímavě a právě proto mě zaujala na první pohled.

Hodně se mi líbí i černé stránky mezi kapitolami. Vždycky je na ní napsán jen název kapitoli, nic víc. Zvláštní ale je, že na druhé straně je její název zrcadlově. Je to další věc, kterou jsem zatím v žádné knize neviděla a která dělá knihu, aspoň po grafické stránce, zajímavou. Navíc jsou v kapitolách i menší kresbičky. Většinou se jedná o pozměněná loga známých firem. Což je skvělé spestření, ale navíc se to do knihy i hodí.

V první řadě mě tedy zaujala obálka a název knihy. Posléze jsem se tedy podívala na anotaci, která zněla opravdu zajímavě. Navíc je kniha považována za mistrovské dílo jednoho z nejvýznamnějších gruzínských autorů. Takže když mi Omega nabídla Adibas na recenze, neodolala jsem.

Popravdě jsem si nebyla jistá, co od Adibasu čekat. Příběh zněl zajímavě, ale docela nezvykle. Obrysový obrázek toho o čem kniha bude jsem si sice udělala, ale nějak jsem si nedokázala představit, jakým způsobem by mohla být vyprávěna. Ale Adibas měl být mistrovské dílo, tak jsem ji nijak nepodceňovala.

Mezi Gruzií a Ruskem panuje válka. Je tu ale pár jedinců, převším sukničkám a zbohatlíků, které zcela ignorují fakt, že jim válka klepe na dveře. Válka je pro ně jen abstraktní pojem, který neberou vůbec vážně. Prostě si užívají svého života nevěří, že by je nějaká obyčejná válka mohla narušit.

Adibas je zvláštní tím, že na sebe jednotlivé kapitoly příliš nenavazují. Popravdě mi to občas přišlo, jako kdyby se jednalo o jednotlivé příběhy. Ale oni jsou propojené, což je jasně vidět teprve po dočtení knihy.

Přesto, že většina kapitol je psána tak, jak jsme u knih zvyklí, jsou tu i kapitoly psány jiným způsobem. Ve formě chatu, rozhovoru a je tu i kapitola, složená jen z toho, že vypráví o znamení zvěrokruhu. Ačkoliv se to nezdá, posouvají tyhle zdánlivě nedůležité kapitolu knihu mnohem dál příběh dělají ještě čtivější.

Ještě bych ráda zmínila, že samotnému příběhu předchází vysvětlení slova adibas a předmluva. Právě předmluvila by se dala považovat za takovou menší recenzi od Juraje Andrychoviče. A nakonci knihy jsou vysvětlivky ke slovům, které bych bez nich opravdu nepochopila.

S klidním svědomím můžu říct, že jsem nikdy nid takového nečetla. Možná je to proto, že se jedná o první knihu od Zazy Buchuladze nebo vlastně o první knihu od Gruzínského spisovatele, kterou jsem kdy četla, ale podle mě je to opravdu originální a nevšední příběh.

Přiznávám, že jsem občas byla z příběhu úplně mimo a zrovna nechápala co se tam odehrávalo. Není to tím, že by kniha byla zmatená, prostě jsem si to jen nedokázala pospojovat s předchozí kapitolou, ale řekla bych, že i tak jsem pochopila smysl této knihy.

Přesto, že je napsána lehce a zajímavě, řekla bych, že v ní je mnohem víc, než na první pohled ukazuje. Má v sobě podtext, který nese jasnou zprávu. Nebo aspoň já jsem ji tam našla. Možná, že to nebylo účelem této knihy, ale dost bych se tomu divila.

Příběh je jednoduchý, příjemný a lehce se čte. Na první pohled mi připadalo, že vlastně nedává smysl, ale opravdu je v něm něco, ale nakonec jsem v něm opravdu našla něco, co považuji za poselství této knihy. První pohledy nebo první názory ne vždycky bývají ty nejsprávnější.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega.
Adibas vyjde na podzim 2016 kromě stránky nakladatelství Omega ji budete moc zakoupit i na eshobu knihkupectví Knihy Dobrovský.