Projekt Alfa - V pasti

Název: Projekt Alfa – V pasti

Původní název: Projekt Alfa – V pasti

Spisovatel: Lenka Dostálová

Žánr: Fantasy

Počet stran: 231

Nakladatelství: Fragment

Pozadí obálky je v krásném odstínu zelené, která přechází do černé. Ústředním motivem je dívka, Layla, která je vyobrazena v dost divné pozici a okolo sebe má světlé vlákno. Připadá mi, jako kdyby dostávala nějaký elektrický šok. Ta pozice je vážně divná. Ale hrozně se mi líbí font názvu série. K obálce se to úžasně hodí. Kéž bych to samé mohla říct i o názvu dílu. Aspoň to mohla být jiná barva.

České autory moc nečtu, jelikož mě většinou zklamou. Ale občas si nějakého autora přečtu, přeci jen se nemají házet všichni do jednoho pytle. Pro Projekt Alfa jsem se rozhodla asi hlavně kvůli názvu, jelikož zněl opravdu dobře. Sice bych neměla soudit knihu jen podle názvu, ale nemůžu si pomoct.

Vlastně jsem asi neočekávala nic. Doufala jsem, že se mi kniha bude líbit, ale zase jsem to s důvěrou v ní nepřeháněla. I když je pravda, že jak jsem četla různé reakce na Projekt Alfa, čím dál víc jsem doufala, že bude stát za to.

Layla studuje taneční školu a jejím jediným problémem je otravná spolužačka, která se ji snaží za každou cenu potopit. Jenže potom Layla ve škole zkolabuje a začne mít mnohem horší problém. Její buňky se začínají rozpadat a smysly zostřovat. Už to je dost hrozné, ale mnohem horší je, že jí honí skupina lidí, která jí tohle provedla. Layla se musí vykašlat na všechno, co zná a začít bojovat o život.

Myslím, že bych měla začít úplně od začátku, tedy s názvem kapitol. Právě díky názvům je kniha výjimečná. Jsou trochu delší, než jsem zvyklá (když už mají tedy kapitoly názvy) a přesně vypovídají o tom, co se v kapitole bude dít. To se mi opravdu líbí. Jen bych uvítala, kdyby byl v knize nějaký obsah.

Co se týče stylu psaní, tak je čtivý. Ale přijde mi, že autorka utíká od jednoho tématu k druhému, rychle se přesouvá v čase a pořádně nic nevysvětlí. Všechno je prostě moc rychlé a není to úplně domyšlené. Alespoň tak mi to přijde. Podle mě by chtěla kniha ještě dopilovat. Musím ale uznat, že některé autorčiny hlášky jsou vážně skvělé. A některé jsou zase naprosto mimo. Třeba vůbec nechápu, proč autorka zařadila do knihy úplně poslední větu.

Layla mi přijde až moc sarkastická a cynická. Sice proti sarkasmu a cynismu nic nemám, ale co je moc, to je moc. Dál jde do všeho po hlavě, aniž by si to předem rozmyslela. Občas je to dobrá vlastnost, ale u ní je to spíš nezodpovědnost. Ale pak je tu to, že v jednu chvíli je naštvaná, pak je v klidu a za minutu je zase naštvaná. Její chování je pro mě nepochopitelné a pochybuji, že ho někdy pochopím.

Georgia je Laylina nejlepší kamarádka. Přijde mi, že uvažuje rozumně a je to opravdu dobrá kamarádka. Rozhodně není tak lehkomyslná a nezodpovědná jako Layla a na vzniklé situace reaguje tak, jak by reagovala asi většina lidí.

Samozřejmě se v knize objevovalo mnohem víc postav, ale žádná v ní nepobyla tak dlouho, abych si na ni mohla udělat pořádný názor o její osobnosti. Případně tu byly dost dlouho, ale jejich osobnost byla tak zmatená, že jsem se je radši pochopit ani nesnažila.

Nejsem si jistá, jaký bude mít Projekt Alfa úspěch. Vím, že jsem zatím narazila jen na samé kladné recenze, ale kdo ví, jak to bude vypadat v budoucnu.

Zatím můžu říct jen to, že jsem zatím nic podobného nečetla. Tím nechci říct, že bych nečetla nic o změně DNA, takových knih je hodně. Spíš jsem nečetla nic, co by bylo psáno podobným stylem. Samotný příběh by potřeboval opravdu dopilovat a zpomalit.

Netvrdím, že by byla kniha špatná. Kdyby ano, pravděpodobně bych ji ani nedočetla. Je dobrá, víc než dobrá, ale má hromadu much. Myslím, že vzhledem k tomu, že je to autorčina prvotina to zas až tak překvapivé není. Věřím, že v dalším díle jich bude už mnohem méně. Druhý díl si samozřejmě ráda přečtu, jelikož mě opravdu zajímá, jak bude příběh pokračovat. Teď už mi tedy zbývá jen počkat, až ho autorka napíše.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Fragment.