Kniha, kterou bych měla prečíst do školy

Povinná četba je v podstatě můj nepřítel, což je ironie vzhledem k tomu, jak jsem si celou základku přála, abych nějakou měla. Jenže knihy, které v ní máme mě naprosto nezajímají, až na výjimky. A tak mám seznam 60 knih, které bych měla přečíst a z něhož jsem přečetla asi něco přes třetinu. Zbytek bych si sice také měla přečíst, ale v plánu to nemám.

Ale nemusíte se bát, nebudu vám tu jmenovat zhruba 40 knih, ale co třeba čtyři? Za každý ročník jeden. 

Knih, které jsme měli přečíst během prváku bylo docela málo. Přečetla jsem všechny až na dvě. Jednu si tedy chci ještě přečíst, ale zatím jsem se k ní nedostala a tu druhou fakt číst nehodlám. Ale mluvme o té, kterou si výhledově přečtu. Což bude asi jediná kniha v tomto článku, kterou mám doopravdy v plánu číst. Jedná se o Robinsona Crusoa.

Všichni určitě známe příběh o trosečníkovi a jeho společníkovi Pátkovi, který byl mnohokrát zfilmován. Viděla jsem několik adaptací knihy a pár jsem si jich opravdu oblíbila. Tohle je kniha, kterou si určitě přečtu, otázkou je jen kdy.

Z četby, kterou jsem měla číst ve druháku, tedy teď, jsem toho nepřečetla mnohem víc. Mezi těmi knihami je i Chrám matky boží v Paříži.

Na svou obranu musím říct, že jsem se tuhle knihu pokoušela číst. Jenže když člověk usne již u první věty, opravdu těžko by se dostával poslední stránce. Nemluvě o tom, že když jsem si pak četla děj, znělo mi to jako telenovela.

Z knih, které mám přečíst během příštího roku jsem jich četla hodně málo a další číst nehodlám. Jsou to knihy hlavně s tématikou války, což není nic pro mě. Mezi ty knihy patří třeba Komu zvoní hrana. 

Vlastně nemám pro její nepřečtení jiný důvod než ten, že mi nesedí téma. A možná mi nesedí ani Hemingway, jelikož jsem od něho četla novelu Stařec a moře a myslela jsme, že se ukoušu nudou. Což je dost škoda, protože Hemingway se mi jako člověk přijde skvělý...

A než odmaturuji měla bych si přečíst zase další kupu knih a mezi nimi je i kniha Ostře sledované vlaky. Opět je tu důvod nepřečtení jednoduchý, kniha mě absolutně nezaujala. 

Vlastně jsem se musela ještě na základce dívat na filmové zpracování Ostře sledovaných vlaků a opět to bylo několik hodin, které bych raději nezažila. Některé příběhy mi prostě nesedí.

Jak to tak vypadá jsem jedna z mála, která se těšila na povinnou četbu a jedna z mnoha, která plno knih ze seznamu nepřečte. Na druhou stranu jsem přečetla aspoň některé. Takhle to dopadá, když nikoho nenapadne dát na seznam povinné četby Austinovou, Bronteovou, Tolkiena nebo Rowlingovou. Vážně závidím těm školám, kteří tam některého z těchto spisovatelů mají. V mém seznamu povinné je bohužel jen pár spisovatelů, kteří mě zaujali. Shakespeare, Orwell, Poe...