Název: Arkádie - Vzpoura
Původní
název: Arcadia - Burns
Spisovatel: Kai Meyer
Žánr: Fantasy
Počet stran:
344
Nakladatelství:
Fragment
Když
tak koukám na druhý díl Arkádie, vážně nevím, která z těch obálek je
krásnější. Tahle je, stejně jako předchozí, jednoduchá, což se mi na těchto
obálkách opravdu líbí. Jsou jednoduché, ale přesto toho říkají opravdu hodně. A
navíc vypadají nádherně. Opět je zde hlavně černá barva, ale tentokrát tu má i
svůj protiklad, tedy jasnou oranžovou. Tyhle dvě barvy se k sobě opravdu
hodí, a proto to působí vážně skvěle. Abych se už dostala k tomu, co je na
obálce vyobrazeno. Je tu skupinka šelem, které sedí na skále a dívají se na
město v dáli. A když o tom tak přemýšlím, tak tohle je asi doopravdy hezčí
než minulá obálka, jejíž scenérie byla zasažena do lesa.
Po přečtení Procitnutí jsem se nemohla dočkat, až
se pustím do druhého dílu Arkádie. Sice byl první díl skoro ukončený, ale i tak
tam byly nevyjasněné maličkosti, které mi jednoduše nedali spát. Jsem zvědavý
člověk a čekání na další díly mé oblíbené série je pro mě mučení.
Vzhledem
k tomu, že jsem četla první díl, jsem tentokrát věděla co přesně čekat. Mafiánskou
četbu s prvky fantasy. Jednoduše to pravé pro mě. Přesto, že jsem věděla,
co čekat, žánrově jsem neměla nejmenší tušení, jak se bude příběh vyvíjet dál.
Ale jedním jsem si byla jistá a to tím, že se mi bude kniha skvěle číst.
Rosa Alcantarová ještě před pár měsíci nevěděla,
kdo je, ale teď se po smrti své tety a sestry stává hlavou klanu. Přestože na
to nebyla vůbec připravená, se Rosa angažuje ve všech záležitostech klanu, i
když jí to dost unavuje. Její největší problém však je, že chodí
s Alessandrem, který je hlavou klanu Carneverů. Tyhle dva rody se totiž na
smrt nenávidí a jediné, co jim vadí ve vzájemném vyvraždění je úmluva. Ale
tohle není jediná Rosina starost. Snaží se zjistit něco o tajemné organizaci
TABULA a vlastně se snaží zjistit i něco sama o sobě. Ale její nejhorší problém
je, že neví, co před ní Alessandro skrývá.
Stejně
jako v minulém dílu je kniha rozdělena do mnoha kapitol po málo stránkách.
Já takové rozdělení přímo zbožňuji, protože se mi to opravdu dobře čte. Nechci
říct, že by se mi kniha nečetla dobře, kdyby to bylo rozděleno jen na pět
kapitol, jelikož sama o sobě je hodně čtivá, ale díky tomuhle je ještě
čtivější. Jestli jsem řekla, že v prvním dílu bylo hodně akce, tak v téhle
knize jí je mnohem více. Skoro všude se nachází nějaké zajímavé zvraty.
Nejlepší, ale je, že v téhle knize je i hodně odpovědí, což je skvělé,
protože bych na ně asi nevydržela čekat do třetího dílu.
Alessandro se v tomto díle chová dost záhadně
až podezřele. Ale je poznat, že na Rose mu záleží a nikdy v životě by jí
neublížil. Jen se Rosu snaží ochránit. Navíc pořád musí obhajovat svoji pozici
capa.
Rosa je v tomto díle už trochu
otevřenější. Pomalu, ale jistě dokáže důvěřovat lidem. Ale zase je hodně
opatrná ohledně obchodních záležitostí. Bohužel má problém se vypořádat s obtížnějšími
situacemi, ale je silná a odvážná a tak nakonec všechno zvládne.
První
díl měl mezi čtenáři z Česka a Slovenska dost rozporuplné ohlasy. Někomu
se líbil, někdo ho nesnášel a pro většinu to byl takový průměr. Co jsem se tak
koukala na Vzpouru, tak převládá kladné hodnocení. Nejspíš kvůli tomu, že těm,
kterým se nelíbil první díl, už nečetli druhý.
I
když mi přijde, že jsem ve většině odstavců zněla, jako kdyby se mi druhý díl
líbil více než první, tak to není pravda. Jak Procitnutí, tak Vzpoura mají něco
do sebe. Procitnutí je začátek, takže se člověk se vším seznamoval a proto tam
je té akce víc. Ve Vzpouře je příběh už plně rozběhnut, takže se tu odpovídá na
otázky, tvoří se další otázky, jsou tu pochybnosti a akce. Ale i když to takhle
zní lépe než první díl, řekla bych, že kvalitně je to vyrovnané.
Musím říct to samé, co u prvního dílu. Tuhle
knihu nečtu naposledy. Vzpoura je stejně jako Procitnutí něco, co stojí za to
číst několikrát. Ale teď se ze všeho nejvíc těším na závěrečný díl Pád. Doufám,
že se k němu dostanu co nejdříve. Jak jsem říkala na začátku, čekání na
vydání dalšího dílu oblíbené série, zvlášť když je poslední, je jako mučení.
Za
poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Fragment :)
Obálka je skutočne vydarená pri oboch dieloch :-) Jednotku som ešte nečítala, takže k dvojke sa určite tak skoro nedostanem, teší ma však, že sa ti kniha páčila a odporúčaš ju :-)
OdpovědětVymazatTohle ani nejde nedoporučit :) Jen je mi líto, že má u mnohých dost negativní reakce... tedy ne tento díl, ale celá série.
VymazatJá mohu říct, že se mi tento díl líbil ještě o ždibet víc než ten první. Ne o moc, jen o ten kousek, to úplně stačí. :) Posledních zhruba 150 stran jsem četla prakticky jedním dechem a vážně moc mě to bavilo. :) Teď jen napsat recenzi... :D
OdpovědětVymazatPsaní recenze je vždycky nejhorší. Jak má člověk dát takovou škálu pocitů na papír, když je ani neumí pojmenovat?
Vymazat