Rudá pyramida

Název: Rudá pyramida

Původní název:

Spisovatel: Rick Riordan

Žánr: Fantasy

Počet stran:

Nakladatelství: Fragment

Celá obálka je laděna do červené barvy. Tuhle barvu mám opravdu ráda, ale v Egyptské mytologii jak je v knize několikrát zmíněno značí nenávist. A popravdě tahle barva opravdu působí takovým až moc ostrým dojmem. V pozadí jsou však také vidět vrcholky budov což je pěkný detail. V popředí bojuje Carter s bohem Sutechem, který se snaží zničit svět. Vjev to není špatný, ale zdá se mi, že dost splývá s pozadím obálky. Ale nejvíc se mi na obálce líbí symbol Horova oka úplně nahoře. Je to asi ten nejznámější Egyptský symbol a zároveň můj nejoblíbenější.

Autorem Rudé pyramidy je Rick Riordan. Toho jsem si zamilovala díky sériím Percy Jackson a Bohové Olympu, které byly o řeckých a římských bohech. A jelikož mám ráda jak spisovatele, tak Egyptské božstvo, nemohla jsem si první díl ze série Kronika Cartera Kanea nechat ujít.

Popravdě jsem čekala, že Rudá pyramida, a vlastně nejen rudá pyramida, ale celá série, bude na podobném principy jako Percy Jackson a Bohové Olympu. Rozumějte, že se bude jednat o děti bohů. Ale jak jsem rychle zjistila, o tomhle Rudá pyramida doopravdy není.

Cartera by mnoho lidí považovalo za šťastlivce. Nemusí chodit do školy a se svým otcem cestuje po celém světě. Možná, že se to na první pohled zdá jako skvělý život, ale Carter to tak nevidí. Nemá vlastní domov, nemá kamarády a svou sestru Sadie vidí jen dvakrát do roka. Při jednom setkání se svou sestrou je jejich otec vezme do Britského muzea, kde se stanou zvláštní věci a Carterovi a Sadie bude odhaleno rodinné tajemství, díky kterému nejsou nikde v bezpečí.

I když jsem se na knihu šíleně těšila, vůbec jsem se do ní nemohla začíst. Nemyslím si, že by byla špatně napsaná, spíše to bylo tím, že jsem čekala něco jiného. Kniha jako přepis nahrávky je doopravdy něco nezvyklého. Neříkám, že to autor pojal špatně, jen jsem si na to nedokázala zvyknout. Další důvod, proč jsem se nemohla do knihy začít je asi fakt, že Egyptská mytologie je dost zmatená, takže jsem se občas musela zastavit a přemýšlet nad určitými pasážemi, aby mi daly smysl.

Carter je takový poklidný. Nejsem si jistá, jak jinak ho popsat. Je tichý, do ničeho se moc nemotá a snaží se být stranou. Ale pravdou je, že když přijde na záchranu světa nebo jeho otce nachází v sobě velký kopec odvahy.

Sadie je zvědavá a odvážná. Dalo by se říct, že je to v dobrém slova smyslu černá ovce rodiny. Má svého bratra ráda, ale závidí mu jeho život a tátu. Celkově to je skvělá holka jen možná trošičku dětinská.

Bastet je podobná kočce. Vždycky se objeví, kdy se jí zachce. A vlastně mi přijde, že ze začátku pomáhala Carterovi a Sadie spíše kvůli sobě. Ale postupně se z ní stala věrná ochránkyně. Přesto mi však přijde, jako kdyby si mohla svou roli v příběhu každou chvíli rozmyslet.

Sutech je bůh chaosu. A i když mám chaos ráda, tenhle bůh to s ním doopravdy přehání. Je plný nenávisti a závisti. Ale popravdě musím obdivovat jeho odhodlání zničit svět a necouvnout před překážkami, které se objeví. Ne, že bych zničení světa podporovala.

Anup se v rudé pyramidě zase tolik nevyskytoval, ale je to můj oblíbený bůh, takže ho z recenze nemůžu vynechat. V tomto příběhu je popsán jako děsivý, ale zároveň velmi pohledný kluk. Řekla bych, že i když se snaží vypadat, že pomáhá jen s největším sebezapřením, tak pomáhá dobrovolně a rád.

Rudá pyramida je úplně jiná než Percy Jackson nebo Bohové Olympu. A i když je to doopravdy dobře napsaná kniha se zajímavým příběhem, není to Percy. Bez rozmýšlení můžu říct, že ten je lepší. Alespoň po prvním dílu Kroniky Cartera Kanea mi to tak přijde. Možná po druhém změním názor.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Fragment.