Únos čtvrté princezny

Název: Únos čtvrté princezny
Původní název: Dragonfly

Spisovatel: Julia Golding

Žánr: Dobrodružná romantika

Počet stran: 376

Nakladatelství: Mladá fronta

Nejsem si zrovna jistá, jestli se mi obálka líbí nebo ne. Přiznávám, že má něco do sebe, ale na druhé straně se mi zrovna dvakrát nezdá. Na jedné části můžeme vidět čtvrtou korunní princeznu Taoshiru, která působí trochu uměle, ale to má podle mě reprezentovat kulturu její země. Ale kdo je na druhé části nevím. Původně jsem myslela, že je to princ Ramil, ale teď mám za to, že je to jeden z jejích únosců. Celkově je obálka v tmavých barvách, ale popravdě to nepůsobí tajemně, ale naopak depresivně. Je to prostě takový průměr. Ale musím uznat, že obálka je mnohem hezčí než původní obálky, kterou můžete vidět z boku.

Dále bych se ráda vyjádřila k názvu. Jak jste si mohly všimnout, tak v originále se kniha jmenovala dragonfly, což jak angličtináři jistě ví znamená vážka. A ačkoliv je to nepochopitelné, tak po přečtení této knihy vám název bude dávat smysl. Každopádně název dragonfly je opravdu krásný a myslím, že ke knížce se hodí. Ale jsem ráda, že se v češtině kniha nejmenuje Vážka, protože v češtině to prostě nezní tak dobře. Na druhou stranu, ale z názvu únos čtvrté princezny nejsem nadšená. Chci říct, že je to pěkný název, ale prozrazuje, že dojde k nějakému únosu a všichni tak od začátku knihy jen čekáme, kdy k němu dojde. Název ani obálka však není to nejdůležitější.

Jak jsem se ke knize dostala? Náhodou. Prostě se tak procházím knihovnou, výjimečně hledám něco, kde se nevyskytují žádné nadpřirozené potvory, a co nevidím, přímo přede mnou kniha, která má podtitul, PŘÍBĚH O LÁSCE MEZI NEPŘÁTELI, ale v žádném případě nevypadá jako nezajímavý dívčí románek. Tu jsem si půjčit prostě musela.

Vzhledem k názvu a podtitulu jsem očekávala dvě královské rodiny, domluvený sňatek a nenávist mezi snoubenci. Pak nějaký únos princezny a princovu snahu o její záchranu. Ve své předtuše jsem se nemýlila, ale i tak jsem byla od pravdy na míle daleko.

Četla se mi vysloveně úžasně. Vždycky jsem se ponořila do děje a nemohla se odtrhnout. Kdybych měla čas, tak bych se od té knihy prostě nehnula. Bohužel pro mě jsem čas ale neměla a tak jsem ji musela číst na etapy. Ale opravdu byla tak úžasná, že jsem byla ochotná strávit dvě volné hodiny jejím čtením skloněná nad lavicí a ignorovat bolest za krkem, která se objevila po čtvrt hodině.

Asi byste se už konečně rádi dozvěděli o čem kniha je, tak pojďme na to. Modrý srpek je shluk čtyř ostrovů. Proto má modrý srpek čtyři princezny, každá reprezentuje jeden ostrov. Ale Modrý srpek je stejně jako království krále Legana v ohrožení. A tak se navzdory tradicím modrého srpku domluví politické manželství mezi nejmladší princeznou Taoshirou a Leganovým synem princem Ramilem. Ani jeden o takové manželství nestojí, ale souhlasí, aby pomohly svému lidu. Oba jsou na toho druhého ale nepříjemní tak, jak to nejvíc jde. Pak se ale něco zvrtne a unese je jejich společní nepřítel. Oba dva musí spolupracovat, aby zachránily nejen sebe ale i svá království. Ale unést dva mladé lidi jen kvůli dobytí dvou zemí? To by byl zbytečně moc složitý plán. Za jejich únosem se skrývá mnohem ohavnější plán než získat jejich země.

Taoshira vlastně Tashi mi přijde jako milá dívka, která má velkou odpovědnost. Na první pohled člověku přijde naivní, ale není. Prostě má jen odlišnou kulturu. Jinak je upřímná, ctí své tradice a hodně věcem nerozumí. Já osobně jsem si ji opravdu oblíbila. Přiznávám, že byla jedna chvíle, kdy mi připadalo, že i navzdory svojí kultuře jedná přehnaně. Ale to byla jedna chvíle skoro na 400 stranách, takže zanedbatelný detail.

Ramila jsem si taky od začátku zamilovala. Někdo by řekl, že se na začátku knihy choval příšerně, ale já ho chápala. Kdo by si chtěl vzít někoho, protože mu to nakázal jeho otec? Takže ano, choval se nemožně, ale bylo to pochopitelné a později se prokázalo, že je to pravý džentlmen, že je chytrý, bojovný, čestný a je hoden býti králem.

V jakém prostředí se vše odehrávalo vám neprozradím, protože bych vám toho řekla příliš. Mohu však prozradit, že se prostředí dost často měnilo, takže jste nikdy nezůstaly na jednom místě moc dlouho. A většina míst, kde se děj odehrával byla ve válečných podmínkách. Víc už vám opravdu neprozradím.

Bez mučení přiznávám, že mě kniha opravdu hodně překvapila. Ona nebyla jen dobrá, byla úžasná a i to je moc slabé slovo. Možná jsem v euforii a přeháním, ale knihu jsem dočetla týden předtím než jsem začala psát tuhle recenzi, takže myslím, že už jsem si to v hlavě srovnala.

Zklamání? Tohle slovo tady neexistuje. Všechno bylo perfektně perfektní a dle mého názoru tu nebylo ani jedno špatné písmenko.

Já bych knížku doporučila opravdu všem, protože je prostě úžasná. Ale jak říkám je to jen můj názor. Možná pro vás nebude tak poutavá jako pro mě, i když bych se tomu hodně divila. Každopádně já jí šanci dala a pokud jí dáte šanci i vy, jsem si jistá, že neprohloupíte.

Co jsem se koukala na oficiální stránky autorky, tak má kniha druhý díl, Glass swallow, což by mohlo v překladu znamenat něco jako skleněná vlaštovka, ale bohužel tato knih v češtině nevyšla. Nejsem zrovna úžasná angličtinářka, ale i tak jsem pochopila, že hlavními hrdiny druhého dílu není Tashi a Ramil. Což mě na jednu stranu zklamalo, ale na druhou můžu být ráda, protože když tu kniha nevyšla, tak bych neměla možnost si jí přečíst. Ale vzhledem k tomu, že je to stejná série, divila bych se, kdyby tam o těch dvou nebyla aspoň zmínka. Takže budu doufat, že tu nakonec někdy v budoucnu vyjde.