Před několika měsíci jsem měla možnost zrecenzovat knihu Rosevine od začínající české autorky Terezy Krupové. Terka je opravdu skvělá osoba a tak jsme se domluvily i na rozhovor, jehož tématem je samozřejmě psaní.
Doufám, že se vám rozhovor bude líbit a že se o Terce a jejím psaní dozvíte zajímavé věci. Ovšem kdyby vás zajímala odpověď na něco, co v rozhovoru nepadlo, určitě napište do komentáře. Možná to nebude hned, ale odpověď vám určitě nakonec předám.
Jmenuji se Tereza. Knihy a psaní různých článků či příběhů mi jsou největším koníčkem. Jeden takový příběh se mi dokonce podařil vydat a nyní pracuji na druhém. Pokud zrovna nejsem v nějaké knize ponořená, či nepopisuju sešity mým neúhledným škrabopisem, ráda trávím čas s lidmi kolem sebe. Ráda se obklopuju osobami, které mě nad šálkem dobrého cappuccina dokážou pořádně nakopnout, namotivat a předat dávku inspirace.
Jak ses
dostala ke psaní?
Ke psaní mě to táhlo už od mala.
Pořád jsem měla potřebu si něco zapisovat, ať už stížnosti na mladšího bratra,
dobrodružství s nejlepší kamarádkou, nebo kluky kteří se mi zrovna líbili.
Později jsem dokonce zkoušela psát i příběhy, a pak komandovala mamku a
spolužačky na základce, ať si je čtou. Pamatuju si, že jsem tehdy dostávala
deníky a diáře snad při každé příležitosti, měly nádherné vzory a přebaly. Byla
jsem docela skromné dítě. Do některých jsem dokonce odmítala psát. Nechtěla
jsem je poškodit, ubrat jim na hodnotě, byly tak krásné! Můj nejmilovanější
deníček, na který dodnes s radostí vzpomínám, byl o rybách v dědovém akváriu.
Vedla jsem to ve stylu “televizních novin”, kdy jsem každý den moderovala dění
a novinky z podvodního království.
Jsou nějací
spisovatelé, kteří tě inspirují a ráda by si dosáhla úrovně jejich psaní?
Momentálně bych se nejvíce chtěla
přiblížit stylu psaní Chucka Palahniuka. Jelikož má moje duše v oblibě
zvrácenost, nechutnost a témata hrající si s perverzitou, jeho knihy mě vždycky
dokážou uspokojit minimálně tímto směrem. Miluju jeho zpracování děje, jeho
nehappy endy, kontroverznost, filozofické úvahy, prostě všechno. Co se týče
českého obsazenstva našeho literárního světa, chtěla bych se přiblížit humoru
Františka Kotlety. Taky se mi líbí, jak Tereza Boučková nebo Josef König,
dokážou vyjádřit tolik života skrz tak málo písmenek.
Dáváš přednost
psaní do počítače nebo si příběh nejdřív raději napíšeš rukou?
Mám slabost pro psaní příběhů nebo
myšlenek perem. Má to své výhody i nevýhody. S textem mě to více sblíží, když
si s ním dám nejdřív práci na papíru a poté přepisuju do elektronické podoby.
Příběhem si procházím znovu a dává mi to prostor pro více zamyšlení se nad
dějem. Mezi nevýhody můžu řadit třeba to, že někdy přepisovat celý deník je
docela demotivující, a pokud k tomu člověk nezasedne dokud je text ještě
čerstvě napsaný, může ztratit nitku a poté přepisovat jen cizí text.
Co si myslíš o
psaní na stroji? Láká tě ta myšlenka, že bys to mohla dělat postaru?
Myšlenka psaní na stroji mě velmi
láká, dokonce mi tuhle možnost vnuklo i pár mých přátel. Dokážu si představit
psaní nějakých kratších textů. Jsem věčný lempl, bojím se, že bych
nedokázala napsat pár delších souvislých vět bez chyb.
Jak tvé okolí
vnímá tvé psaní?
Vnímají to různorodě. Mám přátelé, s
kterými se můžu o knihách, i o té mé, bavit hodiny. Některé blízké tahle
skutečnost úplně obešla, neví o ni nic, neptají se, neřeší to. Řekla bych, že z
rodiny tohle nikdo nepovažuje za nic velkého, protože ke knihám prostě nemají
vztah, maximálně jim slouží jako odkládací plocha.
Kdybys měla
možnost živit se psaním, využila bys to nebo by sis ho raději nechala jako
koníčka?
Když se nad tím zamyslím, určitě by
se mi líbilo mít psaní jako způsob živení, trávit hodiny v kavárnách, nestarat
se o účet a psát, kdy se mi zachce. Nechci se ale vystavit tomu, že bych měla
psát pod nátlakem. Myslím, že by mi tohle “odproštění od normálího světa” hodně
zúžilo mé úhly pohledu a mohlo taky ošidit o pár dobrých témat. Psaní, ačkoliv
se mi k němu někdy těžce dostává, skrz můj věčný časový pres, bych si přála
ponechat jako koníček. Ráda bych se ale v budoucnu věnovala i nějak jinak
spisovatelské branži, byla například součástí nějakého projektu podporující
nové talenty.
Máš jako autorka
tendenci v hlavě přepisovat knihy jiných autorů, které právě čteš?
Nemám tendenci přepisovat, jen
kritizovat. Ráda hodnotím tvorbu ostatních autorů, jejich styl psaní,
propracování příběhu i postav, baví mě rozebírat knihu a posuzovat, co by se
dalo ubrat, na čem by se naopak mělo zapracovat. Co bych udělala zrovna já
jinak. Z textu ostatních se učím, snažím se být otevřená všem knižním žánrům a
mít co největší přehled.
Co tě při
psaní inspiruje? A co tě inspirovalo konkrétně při psaní Rosewine?
Inspiruje mě dění kolem. Útržky
rozhovorů lidí, které občas zaslechnu. Moje životní obavy a strach. Životní
neúspěchy, strasti, bolesti co slýchám odjinud. Věci, ze kterých mám husí kůži.
Mnohdy mi k inspiraci příběhu stačí prachsprostý obrázek, útržek něčeho, nebo
klidně jen něčí tvář.
Jak probíhalo
vydání e-knihy Rosevine?
Přiznám se, dodání Rosevine do
elektronického přebalu, se vleklo. Hlavně mojí vinou. Celý příběh jsem dopsala
někdy minulý rok na jaře. Pak jsem ji nějak přešla, odškrtla jsem si to v hlavě
jako HOTOVO, a nijak se k tomu nevracela. Tehdy mě přepadly deprese. Úplně jsem
se knihy vzdala. Trvalo to asi nějaké dva tři měsíce, než mi došlo, že bych už
vlastně mohla Rosevine dokončit. Někdy na začátku září, jsem začala pracovat na
finální úpravě, ladění posledních detailů. Časem domlouvala zprostředkování s
mým nakladatelem a kamarádka pracovala na novém obalu knihy. První se nám
nepovedl. Tedy, ten obrázek byl a je krásný, ale žádný scanner nebyl schopný
pobrat všechny jeho barvy, protože byl ručně malovaný. Během listopadu jsem
měla hotovou korekturu, a 24.11. byla kniha online.
Zkoušela jsi
Rosevine vydat i jako papírovou knihu?
Zkoušela, bohužel Rosevine žádnému
nakladateli nevyhovovala do edičního plánu.
Chtěla bys,
aby Rosevine, případně tvé budoucí knihy, získaly papírovou podobu?
Jako každý jiný spisovatel, bych si
samozřejmě přála držet jednou nějakou moji knihu fyzicky v ruce. Vzhledem k
tomu, jaké mě ale lákají témata ke psaní, si nejsem úplně jistá, zda se mi na
českém knižním trhu podaří vůbec knihu vydat.
Jak si Rosevine stojí na trhu?
Odpověď na to, jak si Rosevine stojí
na trhu, budu vědět vlastně až za pár měsíců, kdy mi od nakladatele
přijde vyúčtování.
Máš nějaký konkrétní důvod, proč se Rosevine odehrává v Anglii?
Důvody by byly dva. Anglie je jednou
z mých životních lásek. Dokonce jsem tam i přes rok a půl žila. Druhému důvodu
můžu poděkovat kamarádce, která mi onehdy ukazovala, kam pojede přes léto
pracovat. Viděla jsem obrázek toho hotýlku a nemohla jsem se ubránit šimrání
inspirace po mých zádech.
Bude
pokračování Rosevine?
Momentálně pokračování k Angele
neplánuji, ale nevylučuji, že bych se do budoucnosti k příběhu nevrátila.
Rosevine je
detektivní příběh. Plánuješ zůstat výlučně u tohoto žánru nebo koketuješ i s
nějakým jiným?
Musím se přiznat, že jsem k
detektivce vůbec nechtěla zabrousit. Rosevine považuji za román s detektivními
prvky, kterým jsem především chtěla vyjádřit svůj styl psaní a dějem i jakýsi
náhled toho, co se mi líbí. Mnoho recenzí na mou knihu považují Rosevine za
obyčejnou detektivku, což mi automaticky sráží hodnotící body, ale dokážu to
skrz malý počet stránek pochopit. Příště bude potřeba víc připravit čtenáře, o
čem kniha ve skutečnosti je.
Plánuješ
nějakou další knihu? Naznačíš nám o čem by mohla být?
Mám v hlavě nějakou vidinu, dokonce
mám již pár stránek napsaných. Především se snažím víc rozepsat děj, musím se
ale přiznat, že to pro mě není žádná sranda.. Budou se tam prolínat tři
kontrasty: touha/zakázané ovoce, neštěstí/naděje, láska/zklamání. Chci aby to
bylo silné, chci, ať to čtenáře zasáhne. Chci mít na konci wow efekt, který
každého dostane. Myslím, že to bude úplně odlišné od Rosevine a jsem zvědavá,
jak mí čtenáři zhodnotí mou práci.
Autorku najdete:
Rosevine zakoupíte:
Moc pěkný rozhovor, přiznávám se, že české autory moc nesleduji i když mám pár oblíbených (přesněji dvě autorky =D) - no ale na knížku Terky se určitě mrknu. =)
OdpovědětVymazat