Nebe je všude

Název: Nebe je všude
Původní název: The Sky is Everywhere
Spisovatel: Jandy Nelson
Žánr: Román
Počet stran: 320
Nakladatelství: CooBoo

Sice je modrá má nejoblíbenější barva a obálka má jisté kouzlo, ale i tak bych opravdu uvítala něco barevnějšího. Hlavně proto, že název knihy ve skutečnosti s knihou nemá tolik společného, jak by měl být. I když to samozřejmě může být jen můj názor.

Kromě obálky jsou graficky zpracovány i některé stránky. Většinou jsou na začátku nebo na konci kapitoly. Je to obrázek, kde je vlastně napsán nějaký rozhovor nebo vzkaz. Je to opravdu hezký detail, který oživí knihu, mám jen jeden problém. Některé ty vzkazy nebo texty jsou tak naškrábány, že se nedají přečíst.

   

Rozhodě k rozhodnutí přečíst si Nebe je všude přispěl fakt, že knihu vydalo nakladatelství CooBoo. Ale mnohem víc mě nalákalo nadšení spolužačky, která knihu četla a přímo přede mnou si ji opravdu hodně vychvalovala. Bylo to hotové mučení poslouchat chválu na knihu, kterou jsem nečetla. Proto jsem se rozhodla, že si ji přečtu v nejbližším možném termínu.

Lennie celý život žila ve stínu své sestry. Obdivovala ji a barvily se o všem možném. Jenže teď její sestra mrtvá a Lennie neví, co si má počít. Hlavně proto, že v době smutku přemýšlí o klucích, a nejen tak o ledajakých. O Baileyným příteli Tobym a o naprosto úžasném Joeovi, který se zrovna přistěhoval. Je jí zle, že na ně myslí právě po smrti své sestry i z toho, že se s ní o nich nemůže mluvit. Ale mnohem víc ji ranní, když zjistí, že si Bailey nebyla tak blízká, jak si myslela.

Styl psaní jako takový není tak úplně špatný. Není ani nudný ani extra zajímavý. Spíše mi přijde takový nemastný neslaný. V knize se píše o emocích, ale já je z té knihy necítím, vidím jen slova, nic míň nic víc. Ano, dá se do knihy začíst, ale není to to pravé ořechové.

Lennie je na hlavu. Ale vážně její chování je doopravdy nepochopitelný. Jistě, umřela jí sestra, má nárok na smutek. Jenže to nevysvětluje její chování předtím. Její svět jako kdyby se točil kolem toho, co chtěla její sestra ne podle toho, co chce ona. Přijde mi, že nedokáže žít svůj vlastní život.

Joe je rozhodně sympaťák. Je ke všem milý a ohleduplný, ale nechce si lidi pouštět k tělu. Jenže je také tvrdohlavý a dělá unáhlené závěry, nenechá druhým prostor na vysvětlení. Má tendenci uzavírat se do sebe.

Když jsem přečetla prvních padesát stran, měla jsem chuť knihu odložit. Nakonec jsem to neudělala jen proto, že jsem si řekla, že by bylo fajn mít po dlouhé době nějakou negativní recenzi oproti té kupě pozitivních. Tohle nakonec není tak úplně negativní recenze, ale jsem ráda, že jsem nakonec knihu neodložila.

Nějak v půlce knihy mi to tak trochu začalo dávat smysl. Už to nebyl takový blábol, ale mělo to v sobě hlubší myšlenku, jen jsem ji potřebovala pochopit.

Ale i když kniha má pod povrchem přeci jen něco víc než na povrchu, pořád je ten povrch dost důležité. A ten příběh mi připadá opravdu jako blábol. Navíc opravdu hodně předvídatelný. No, a když se to spojí ještě s nic neříkajícím stylem psaní, není to doopravdy nic extra. Ale kupodivu to opravdu nebylo tak hrozné, jak to na začátku vypadalo.

I když se hodně lidem kniha opravdu moc líbila, o čemž svědčí to, že na Databázi knih má hodnocení 82% a na Goodreads 4.06 z 5.00, pokud vás zajímá můj názor, není to kniha, která by si takové hodnocení zasloužila. Možná jsem jediná kdo to tak vnímá, možná ne. Ale i když bych opravdu moc ráda, knihu vám doporučit nemůžu. A rozhodně se k ní neplánuji vrátit.