Spirit Animals – Zrádné vody

Název: Spirit Animals – Zrádné vody

Původní název: Spirit Animals - Against the Tide

Spisovatel: Tui. T. Sutherland

Žánr: Dobrodružná fantasy

Počet stran: 167

Nakladatelství: Fragment

Do Spirit animals jsem se zamilovala především díky nádherným obálkám a hřbetům. Básnila jsem o nich u předchozích čtyř dílů a hodlám to dělat i nadále. Na této můžete vidět pozadí ostrovní země. V popředí je Abeke s Urazou a míří právě šípem na žraloka. Prostě opět nádherná obálka, i když musím přiznat, že předchozí se mi líbili více.

Hřbet tentokrát dokonale ladí s obálkou. Je tmavě zelený se zlatým zdobením. A jelikož je zelená dost sytá, je to opravdu nádherná kombinace.

I přesto, že je série Spirit Animals pro mladší věkovou skupinu než jsem já, tak mi to vůbec nevadí. Příběh je krásný a skvělý na oddech. Samozřejmě, že pro lidi, kteří jsou tak o šest sedm let mladší než já to je mnohem více dobrodružné a napínavé než oddechové.

Conor, Rolan, Mej-lin a Abeke se vydávají do ostrovní země, aby získali další amulet – korálovou chobotnici. Přesto, že už spolu procestovali skoro celý Erdas, je mezi nimi jisté napětí. Mají totiž mezi sebou zrádce a ani jednomu to není příjemné. Chtějí věřit, že nikdo z nich zrádce není, ale jak by je jinak Dobyvatelé vždycky dostihli?

Kniha Zrádné vody je opět z Conorova, Mel-linina, Rolanova i Abečina pohledu. To je něco, co se nemění. Jedna věc se ale mění, spisovatel. V předchozích dílech bych si toho vlastně ani nevšimla, kdyby to nebylo napsáno na obálce, jelikož byl jejich styl dost podobný, ale tentokrát je to jinak.

Opět je to jednoduchý, čtivý, zábavný a napínavý příběh, který hladce plyne. Ale přesto je poznat, že to psal někdo úplně jiný. Na rozdíl od minulých čtyř dílů jsou zde často myšlenky hlavních hrdinů, které v předchozích dílech tak často nebyly, jestli vůbec. A pak části věty v závorce, což jsem také v předchozích knihách neviděla. Ale nebýt tohohle, opět by se nedalo poznat, že to psal někdo jiný.

Conor je spolehlivý a přátelský. Snaží se být všem nápomocný. Ale stejně jako všechny ostatní ho trápí věc se zrádcem. Nechce si připustit, že by někdo z nich mohl být zrádce, ale přesto je ohledně svých přátel opatrný.

Rolan se podle mě hodně změnil. Už do všech nerýpe a není tak akční. Je hodně klidnější a tiší. Možná za to může jeho spojení s Essix nebo to, že se ho pokusila zabít vlastní matka. Nejsem si jistá, ale prostě je jiný. Ale rozhodně ne ve špatném smyslu slova.

Mej-Lin je tvrdohlavá a hodlá bojovat za každou cenu. Ale má v sobě velký smutek a tak se upnula na myšlenku se zrádcem. Nikomu nevěří a všechny podezřívá, nejvíce však Abeke, která už jednou s Dobyvateli pracovala.

Abeke se opět cítí nesvá díky Mej-lininým narážkám na to, že je špeh. Mrzí jí to, ale bez zaváhání se brání. Navíc má velkou podporu v podobě Conora.

A opět se budu opakovat. Velcí strážci se sice pořád vyvíjí, ale povahově se skoro nezměnily. Tak se nedivte, když bude popis podobný jako v  recenzích na předchozí díly.

Brigan je vlk s kobaltovýma očima. Jelikož miluji zvířata a především psovité šelmy, oblíbila jsem si ho. Má v sobě energii, divokost, ale zároveň je přítulný a hravý jako pes. Je to vážně skvělý parťák do nepohody.

Uraza je gepardice. Občas je trochu nevrlá, ale většinou je přítulná, ale samozřejmě umí být i děsivá. Nejlepší její vlastností je ale asi mazanost. Nikdy jsem neslyšela o tom, že by nějaký gepard byl mazaný, ale ona je. Také je hodně důležitá její odvaha, která je snad nekonečná.

Dží je panda. A kromě toho, že už z popisu poznáte, že je nehorázně roztomilá, je také léčitelka. Síla a hbitost jsou dobré vlastnosti, ale lidem je to k ničemu, když mají otřes mozku. Kromě toho dokáže uklidnit mysl a navodit klid. Ale je poznat, že není úplně ve své kůži.

Essix je sokolice. Každopádně je svéhlavá. Pořád létá v oblacích. Potřebuje volnost, ale když by měl být její majitel v nebezpečí, vrátí se a pomůže mu. Ale již v minulém díle si Rolan získal Essixinu důvěru a ta se každým dnem zvětšuje.

Zrození hrdinů, Skrytá hrozba, Pokrevní pouto, Ledová past a Zrádné vody. To je pět dílů série Spirit animals. Všechny příběhy jsou pořád kvalitní a styl psaní je u všech podobný. Tedy až na Zrádné vody. A právě to mi na této knize vadilo asi nejvíce. Ty myšlenky hlavních postav mě bily do očí tak, že jsem příběh nevnímala na sto procent. Ale co se týká děje, je srovnatelný s ostatními, ale pořád se mi nejvíc líbí třetí díl, Pokrevní pouto.

Jestli jsem třetí a čtvrtý díl nazvala akčním, tak v pátém je akce mnohem víc a také je tu mnohem víc rozvinutá dějová linka. Pro mě je to sice pořád oddechové čtení, ale skvěle oddechové čtení a ráda si přečtu další díly.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Fragment :)