Ztracená naděje

Název: Ztracená naděje

Původní název: Losing Hope

Spisovatel: Colleen Hoover

Žánr: Román

Počet stran: 336

Nakladatelství: CooBoo

Původní obálka prvního dílu zrovna oku neladila. Druhá už je na tom o moc lepé. Ale stejně jsem ráda, že máme tuhle českou obálku, protože je opravdu krásná. Opět je z velké části černobílá, tentokrát s nádechem růžové. A i když je na obálce vyobrazen Holder, působí to skvěle.  Musím však uznat, že obálka Bez naděje se mi líbí trošku více. Jednu věc ale nechápu. Bez naděje má na obálce odznáček like a tady není. Ne, že by mi to vadilo, naopak, ale nedává to smysl.

Ztracená naděje je druhý díl Bez naděje. I když druhý díl asi není to správné vyjádření, protože je to v podstatě ten samý příběh, akorát z pohledu Holdera. I přesto jsem se na knížku těšila. Jednak kvůli autorčinu stylu psaní, ale hlavně proto, že stejný příběh ze dvou pohledů nikdy není ten samý příběh.

Holder potkal dívku, která mu připomněla Hope, jeho kamarádku z dětství. Následně však zjišťuje, že se nejmenuje Hope, ale Sky. Překvapivě se mu docela uleví, zvlášť, když Sky potkává čím dál tím víc a začíná se do ní zamilovávat. Jenže posléze zjišťuje, že Sky je doopravdy Hope, jeho kamarádka z dětství a on nemá nejmenší tušení jak s tím naložit.

Přesně jak jsem čekala, mě do sebe kniha okamžitě vtáhla. Ale i přesto, že se četla úžasně, se mi z Holderova pohledu četla trochu hůře. Ale to asi bylo tím, že už pro mě příběh nebyl žádným překvapením a tím, že tu některé události chyběli. Autorka si nejspíš myslela, že není důležité, aby zde byly, když už jsou v první knize. Jenže díky tomu je příběh bohužel neúplný.

Sky je jedna z mála hrdinek, kterou jsem neměla chuť majznout pánví po hlavě, aby se vzpamatovala. Ona jednala přiměřeně. Nechovala se ani jako hysterka ani jako naivka. No… možná byla trochu nezkušená v žití reálného života. Ale jinak to je naprosto normální holka se skvělou povahou. Jednoduše hrdinka, jak má být.

Holder je zas typický hrdina, který má několik nedokonalostí, které ho činí neskutečně dokonalým. Je úžasný. Snaží se uchránit lidi, na kterých mu záleží a nestará se o to, co si o něm myslí ostatní. Občas má menší problém se sebeovládáním, ale to mu přidává na reálnosti.

Je to opravdu hodně těsné, ale víc se mi líbilo Bez naděje než Ztracená naděje. Není to tím, že by tahle kniha byla špatná ale, jelikož je to už po druhé stejný příběh, není tu moc věcí, které by mě mohlo překvapit. A také fakt, že tu chybí některé události, knize moc nepřidává. Skyin pohled je jednoduše zajímavější a ucelenější.

Někoho by možná kniha zklamala, ale mě ne. Do puntíku splnila mí očekávání, která tedy nebyla úplně nejvyšší, ale pořád dost vysoká. A já jsem opravdu ráda, že jsem si ji přečetla.

 

Pokud jste četli první díl a do druhého se vám nechce, protože je to stejný příběh, zapomeňte na to a stejně si ji přečtete. Dozvíte se zajímavé informace, které vám doplní první díl. A pokud jste se ještě nedostali k Bez naději, mám jedinou otázku. Na co ještě čekáte?