Říše temnot - Černý úsvit

Název: Říše temnot - Černý úsvit

Původní název:

Spisovatel: L. J. Smith

Žánr: Fantasy

Počet stran:

Nakladatelství: Fragment

Jako obvykle má obálka černé pozadí a z boku je obličej. Což je vlastně takový autorčin podpis je skoro na každé její knize. Ale není důležité to, co je stejné, nýbrž to, co je jiné. A tady je to motiv v dolní části obálky. V pozadí motivu je vidět hrad s východem slunce. Zrovna to působí opravdu pěkně, bohužel to celé kazí řetěz v popředí. Chápu, že to má poukazovat na nedostatek svobody, ale ten obrázek to jednoduše kazí.

Jelikož už předchozí díl svým způsobem všechny spojoval na vyšší úrovni, předpokládala jsem, že předposlední díl to všechno spojí úplně a bude se v něm dít taková ta bouře před vyvrcholením celé série.

Meggie se uprostřed noci dozvídá, že je její bratr mrtvý. Ale není ochotná tomu věřit. Ne kvůli jejich sourozeneckému poutu, ale protože historka, kterou řekla jeho přítelkyně Sylvia je nepravděpodobná a dost strojená. Meggie se rozhodne přijít na to, co se doopravdy stalo s jejím bratrem. Ale dřív, než se něco dozví se ocitá ve vozu s dalšími dívkami a dozvídá se, že jsou z nich otrokyně, které jedou k lidem temnot.

Černý úsvit byl hodně čtivý, ale i přesto se mi četl trochu hůř, než předchozí díly. Ale nemyslím si, že se četl hůř, protože by byl nějak špatně napsaný. Spíše to bylo tím, že celá tahle kniha byla po dějové stránce zvláštní, jiná než předchozí díly.

Meggie je zvláštní dívka. Z normálního světa se přesune do království Říše temnot, zjistí, že existují upíři a další lidé Říše temnot a místo toho, aby se složila nebo se snažila samu sebe přesvědčit, že to není možné, sebere odvahu a snaží se přijít na to, jak uniknout před budoucností v otroctví. Nejspíš ji v před vede i touha, co se stalo s jejím bratrem, ale to není všechno. Odvaha a zvědavost jsou dvě slova, která ji dokonale vystihují.

Sylvia je tady jedna z těch zlých čarodějnic. Jenže ona ve skutečnosti taková není. Má ohromnou moc, ale je mezi čarodějnicemi opomíjená, což jí nutí, aby dělala špatné věci. Ale věřím, že v jádru je to doopravdy dobrý člověk.

Delos je princ Království Říše temnot. Snaží se před všemi vypadat jako krutý upír, který se zajímá jen o sebe. Jenže on takový není. Nikdy takový nebyl. Příchod Meggie jen jeho dobrou a srdečnou stránku vytáhl na povrch.

Celá kniha se odehrávala v království Říše temnot. A nejlépe jak to popsat je, přirovnat to místo ke středověku. Protože tak, to opravdu vypadalo. Akorát tam byly upíři, vlkodlaci, měnavci, čarodějnice a lidští otroci, kteří jen tak mimochodem měli opravdu zajímavá a vtipná jména.

Musím uznat, že Černý úsvit je asi ta nejdivnější kniha ze série. Nemyslím tím špatná, jen nejdivnější. Fakt, že má Říše temnot místo, království, které jako by vypadlo ze středověku, mi jednoduše nejde do hlavy. Nechápu, jak by takové místo mohlo existovat, aniž by si ho někdo všiml. Na druhou stranu upíři, vlkodlaci a čarodějnice v této sérii také žijí skoro nepovšimnuté.

Ale i přesto nebo právě proto, že se příběh odehrává na místě, ze které středověk ještě nevyprchal se mi kniha doopravdy líbila. Jsem díky ní ještě víc zvědavá na to, jak celá tato série skončí. Jenže to má jeden háček. Devátý díl v česku není vydán a nejspíš ani nebude, takže bych se měla hodně rychle naučit dobře anglicky.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Fragment.