Bohové Olympu - Krev polobohů

Název: Bohové Olympu - Krev polobohů

Původní název: 

Spisovatel: Rick Riordan

Žánr: Fantasy

Počet stran: 468

Nakladatelství: Fragment

Obálka předchozího dílu Hádův chrám je úžasná, ale tahle je ještě lepší. Polobohové v plné zboji a pod nimi Gaia představující zem, navíc s nádherně zbarvenou oblohou. Tohle je jednoduše nádhera. Mám jen jediný problém. Nevím proč, ale vůbec mi to nesedí k předchozím obálkám. Neumím to vysvětlit, ale přijde mi jiná.

Krev polobohů je závěrečný díl série a já byla hrozně zvědavá, jak to skončí. Zvlášť po minulém díle, kdy se najednou objevil dvojnásobek zajímavých faktů, než v ostatních dílech.

Hlavním úkolem našich polobohů je porazit nesmrtelnou Gaiu a její děti Giganty. Proto plují Annabeth, Percy, Jason, Hazel, Leo, Frank, Piper na Argu II do místa, kde to všechno začalo. Ale při cestě musí ještě udělat pár zastávek a zařídit několik věcí.

Mezitím je tábor Polokrevných obklíčen táborem Jupiterem. Jediný způsob, jak to zastavit je dostat do tábora Polokrevní sochu Athény. Tenhle úkol připadl Nicovi, Reyně a satyrovi Hedgemu. Spolu s Nicem ji přenáší mezi stíny, ale není vůbec jisté, že jí stihnou do tábora dopravit v čas. Nejen kvůli nebezpečím, které jim na cestě hrozí, ale i kvůli tomu, že Nico začíná pomalu slábnout.

Jako v celé sérii Bohové Olympu se zde střídají pohledy většiny polobohů. Což je skvělé, protože díky tomu mám přehled o tom, co se děje na kterém místě a navíc hned z několika úhlů pohledu. Styl psaní zůstal také stejný, ale přesně jako v předchozím dílu jsem se do tohoto začetla mnohem rychleji a vlastně ho i přečetla rychleji, než první tři. Ale to mě nejspíš popoháněla jen zvědavost.

Řekla bych, že chování většiny postav se změnilo je v malých detailech. Třeba u Percyho a Annabeth jsem nepostřehla od minulého dílu vůbec žádnou změnu v chování. Jdou odhodlaní zachránit svět před Gaiou, ostatně jako všichni, a nic jim nesmí stát v cestě.

Jason, Piper, Frank a Hazel také neprošli žádnou větší změnou od minulého dílu. Jediné co se změnilo, jsou jejich schopnosti. Všichni čtyři je ovládají ještě lépe než dřív a dokážou velké věci.

Leo je jeden z těch, který se změnil. Je teď zadumaný a odtažitý. Přišel o svoji lásku, aby mohl zachránit svět, a teď se snaží přijít na způsob, jak jí získat zpět.

Nico se také dost změnil. Velkou roli v tom hraje to, že je teď unavený, skoro se ztrácí před očima. Ale začíná být trochu otevřenější a konečně si přiznává kdo je a že má přeci jen možná místo, kam patří. Místo, kterému může říkat domov.

Reyna je na tom v podstatě stejně jako Nico, aspoň co se týká svěřování. Začíná se mu otevírat, svěřovat se o své minulosti o své schopnosti. Ale když dojde na válku, je to zase ta tvrdá Reyna, která chce za každou cenu vyhrát.

Vůbec nemám ráda válku, ať už v jakékoliv podobě. Ale z nějakého důvodu mi to v této knize nevadilo, nejspíš proto, že to byl spíše boj proti nadpřirozenu, než opravdová válka. Každopádně i přesto je to spolu s Hádovým chrámem ta nejlepší kniha série. Přijde mi, že tyhle dva díly byly mnohem napínavější a akčnější než předchozí.

Jsem doopravdy ráda, že jsem si celou sérii přečetla. Rick Riordan píše opravdu skvělé knihy, ať už se jedná o sérii Percy Jackson nebo o Bohy Olympu. Jednu vadu kniha ale přeci jen má, skončila. Ale opravdu, je tolik věcí, co bych ještě chtěla o římských a řeckých polobozích vědět, jenže se to už nedozvím. Alespoň v této sérii. Tak snad někdy jindy v nějaké jiné.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Fragment :)