Říše temnot - Černá magie

Název: Říše temnot - Černá magie
Původní název: Spellbinder

Spisovatel:L.J.Smith

Žánr: Fantasy

Počet stran: 248

Nakladatelství: Fragment

Obálky předchozích dvou dílů mě nijak extra nenadchly. Tato je ve stejném stylu, ale je mnohem hezčí. Zase je celá v černobílém provedení s barevným názvem série a jednou jedinou věcí. A já téhle obálce nemám co vytknout. Podle mě motýl s černým podkladem spolu skvěle ladí a i ta bílá pod motýlem je skvělá, protože to působí jako mlha nebo dým a to by mohlo značit nějaké kouzlo. Určitě je to obálka, na kterou se budu ráda dívat.

Kniha je psána ve stejném stylu, jako předchozí, ale nemohla jsem se jí vůbec prokousat. Nebavilo mě to a dost jsem se nudila. Ale popravdě si myslím, že to nebylo stylem psaní, ale slabším dějem. Opravdu bavit mě to začalo až na konci, což znamená asi posledních padesát stránek.

Thea a Blais jsou sestřenice a každá přišla o své rodiče. Teď se pohybují od jednoho příbuzného k druhému. Nikdy nevydrží na jednom místě dlouho, protože Blais ráda plete hlavu lidem. Momentálně mají sestřenice poslední šanci, aby nemusely k té nejhorší příbuzné, jakou mají. Blais však pořád manipuluje s lidmi a Thea se jí to snaží vymluvit. Ale pak se objeví Erik a Thea poznává, že je to její spřízněná duše. Jenže podle zákona říše temnot se láska k člověku trestá smrtí. Thea se snaží od Erika držet dál, ale Blais jí to stěžuje.

Thea je ta hodná. Dodržuje pravidla a snaží se nějak zabránit Blais, aby je porušovala. Ale aby ochránila lidi, na kterých jí záleží, udělá cokoliv.

Blais si hrozně ráda zahrává s lidmi, plete jim hlavu a využívá je. Lidi jsou podle ní havěť. Je dost ostrá a přímočará.

Erik je rozhodně milý a také dost chytrý. Dokáže si pospojovat věci do výsledku, který by většinu lidí nenapadl.

Dost mě překvapilo, že se čarodějnice nepovažují za lidi a nesmí mít žádná zvířata. Popravdě by mě docela zajímalo, proč nesmí mít žádná zvířata.

Ačkoliv knihy ze série na sebe volně navazují, tak tady se dočkáme vysvětlení o spřízněních duších. Ne nijak obsáhlého, ale dost jasného, aby se v tom člověk vyznal víc.

První dvě knihy byl o upírech, ale v této jsme se konečně setkaly s čarodějnicemi, což bylo skvělé. Ale popravdě to z těch tří knih byla nejslabší. Ten děj nebyl prostě nic moc. Jak jsem řekla, nejlepší byl konec, kdy mě to opravdu začalo bavit. Musím však knize připsat plusové body za to, jak to celé dopadlo. Konce prvních dvou knih byly skoro stejné, ale tenhle byl docela jiný a líbil se mi víc.

Kniha má nejkrásnější obálku, ale nejslabší děj. Doufám, že knížky teď nepůjdou s grafikou obálky na horu a s dějem dolů, protože tahle série je opravdu zajímavá. Ale tohle byla dost průměrná knížka na což od L.J.Smith nejsem zvyklá.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment