První generace lidí byla hamižná.
Chtěli jen bohatství a moc. A i když ji měli, chtěli stále víc a víc. A tak Pán
zničil svět ohněm. Ovšem zbylo pár přeživších, kteří nakonec stvořili novou civilizaci.
Mnohem lepší, mnohem skromnější.
Jenže všechno se nakonec pokazí,
a i tady to vypadá, že lidé ztrácejí svou víru. Proto dvě rodiny v čele
s honorem cestují po zemi, aby mohli kázat návrat k víře. Mezi nimi
je i několik dospívajících – bratři Clover a Clive a Gemma, kterou oba dva zbožňují.
Vypadá to jako všechny ostatní
cesty předtím. Nudné a nezáživné. Jenže náhodou narazí na lidi, jež odmítají
jejich víru. Snaží se obnovit technologii, která byla součástí zničeného světa.
A stačí jedna žárovka, aby se život všech úplně změnil.
Od Tommyho Wallacha vyšla u
Cooboo už před dvěma lety kniha Všichni jsme hleděli vzhůru. Tuhle knihu jsem
četla, ale popravdě mě moc nezaujala. Ovšem Zvláštní oheň zněl podle anotace
skvěle a ani se nejednalo o podobný žánr, tak jsem se rozhodla to risknout.
Všichni autoři si zaslouží druhou šanci.
Kromě kapitol je kniha rozdělená
na tři části, které označují ty nejdůležitější zlomy příběhu. Kapitoly jsou pak
vyprávěny z různých pohledů. Nejčastěji se jedná o Clivea a Clovera, ale
občas se objeví i kapitola z jiného pohledu. Objevují se tu pak i
kapitoly, které jsou jakoby mimo hlavní příběh, které jsou vyprávěny
vypravěčem. Ale ať už se příběh točí kolem kterékoli postavy, pokaždé je
kapitola psaná v er formě.
Zvláštní oheň se čte docela
dobře, ale některé kapitoly jsem si musela přečíst několikrát. Většinou se
jednalo o ty, které se týkaly Clivea a Clovera. Tyto dvě postavy jsou si totiž
dost podobné, aby také ne, když to jsou bratři, a ještě ke všemu mají dost
podobná jména, takže se mi to hodně pletlo. Musela jsem se k některým
odstavců vracet několikrát, abych si ujasnila, o kterého z bratrů se jedná,
a tak jsem měla problém s tím se do knihy začíst. Ale u ostatních postav
jsem takový problém neměla, takže to je podle mě opravdu kvůli podobnosti jmen.
Příběh je fajn, ale když jsem
knihu dočetla, měla jsem pocit, že jsem se vlastně nikam nedostala. Přišlo mi,
že se víc jak 300 stran řešilo úplně to samé téma a celý děj stagnoval. Sice
tam byly zápletky, ale všechny mi přišli malé, nevýrazné. Nic, co by mě nutilo
nedočkavostí číst bez přestávky dál. Tedy až do konec. Na konci knihy jsem se
konečně dočkala nějakého většího obratu. Ale jinak to bylo vážně poklidné
s menšími odchylkami.
Po prvním dílu série Anchor &
Sophia nejsem zrovna dvakrát nadšená. Když už nic jiného, tak bych řekla, že
300 stran rozhodně nebylo potřeba. Podle mě by vůbec neškodilo, kdyby byla
kniha o 100 stran kratší. Nebo vyprávění ještě chvilku pokračovalo a pak
končilo nějakým epickým závěrem.
Ale jak už jsem řekla, jedná se o
první díl, který čtenáře uvádí do příběhu a začátky většinou bývají nudné. I
když se moc často nestává, že to trvá celou knihu. Ovšem konec se opravdu
povedl, takže bych řekla, že druhý díl by mohl dopadnout lépe. Mohl by se
opravdu rozjet. Nejsem si jistá, jestli se to opravdu stane, ale rozhodně bych
knihu a potažmo celou sérii neodepisovala. Alespoň zatím ne.
Recenze byla napsána pro stránku Databáze knih.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia.
Pokud má série vlažný nebo dokonce nudný začátek, asi bych nad ní zlomila hůl. To autor moc nevychytal, protože začátkem by měl právě nalákat, aby čtenář nemohl jinak a netrpělivě vyčkával další díly. A použít pro dvě podobné postavy podobná jména, to je vážně zvláštní.
OdpovědětVymazatPřitom anotace (přesně jak píšeš) zní lákavě...