17. 12. 2016

Americká hospodyňka

Název: Americká hospodyňka
Původní název: American Housewife
Spisovatel: Helen Ellis
Žánr: Povídky
Počet stran: 160
Nakladatelství: Omega





Na obálce je vyobrazena typická americká hospodyňka v sépiovitém zbarvení. Název a autorčino jméno je napsáno černou barvou a fontem, který se podle mě, k obálce absolutně hodí. I když nejsem schopna říct proč. Celkově se mi tahle retro obálka líbí, přímo z ní dýchá atmosféra dřívější doby.

Americkou hospodyňku nabídlo nakladatelství Omega do konkurzu a po té, co jsem si přečetla anotaci, jsem se musela zúčastnit. Námět zněl originálně, neotřepaně a především zajímavě. Navíc jsem si už dlouho žádnou knihu povídek nepřečetla. Byla jsem tedy opravdu zvědavá, jaká Americká hospodyňka bude.

Myslíte si, že víte, jak se chová správná Americká hospodyňka? Tak to jste na omylu. Ve dvanácti povídkách, které tato kniha obsahuje, se ukáže jejich pravá tvář. Jejich život totiž není jen o pečení koláčů, vaření večeře a úklidu domácnosti. Tyto ženy se totiž nebojí vzít situaci pevně do svých rukou a poradit si se vším, co je čeká, podle svého nejlepšího mínění.



Abych byla upřímná, je pro mě dost těžké hodnotit knihu jako celek, jelikož každá povídka byla napsána jiným způsobem. Právě proto jsem se rozhodla, že bude nejlepší, když proberu jednu po druhé.

První povídka se jmenuje Co celý den dělám. Jak už název pojednává, jedná se o zpověď jedné z Amerických hospodyněk psanou v první osobě jednotného čísla. Abych byla upřímná, tak jsem moc nepochopila smysl téhle povídky. Přišlo mi, jako kdyby jen byla do počtu.

Druhá povídka Válka s táflováním je už lepší. Povídka je psána formou rozvitých e-mailů, které rozhodně stojí za to. Je to opravdu humorně popsaná situace, při které budete mít úsměv na tváři. Pravdou ale je, že jsem se občas ztrácela v tom, kdo je kdo.

Hledání pokladů s hvězdami, jež je psána opět v ich formě, je nejdelší. Díky tomu je příběh pořádně rozvinutý, což přispělo k tomu, že je podle mě i nejlepší povídka z celé knihy. Má hloubku, pravdivě odráží lidské vlastnosti, realitu tohoto světa a není šance, že by se čtenář do této povídky zamotal a něco nepochopil. Je jasná jako facka.

Tajný jazyk jižanské dámy mi jako povídka ani nepřišel. Prostě je to výpis několika vět a pak vysvětlení, co si žena ve skutečnosti myslí, když větu vyřkne. Musím však říct, že jsem se docela dobře bavila.

Ahoj! Vítejte v knižním klubu je dle mého názoru rozhodně nejšílenější povídka v knize, ale není vůbec špatná. V celé této povídce se nevyskytuje jediná přímá řeč, veškerou komunikaci obstarává jen jedna postava. Je to trochu zvláštní a popravdě jsem se pak už trochu ztrácela v tom, co a kdy která postava říkala, ale hlavní zápletku příběhu jsem pochopila. A přesto, že mi to přišlo naprosto šílené, jsem se u toho opravdu pobavila, což je hlavní.

Pasovač je také velmi zajímavá povídka psaná v ich formě. Ze začátku mi přišla humorná, ale ke konci je spíše smutná. I když to tak nevypadá, má v sobě ukryté poselství k zamyšlení.

Jak být velká dáma je v podstatě návod podávaný ve formě příkazů. Opět mi to nepřijde jako povídka a díky některým větám to má být pravděpodobně vtipné, ale mě to tak nepřišlo. Pro mě to byl skutečně nudný manuál.

Jak být příznivcem umění je též něco jako návod, ale už má aspoň nějaký příběh. Vždycky je uveden krok a potom text, kdy Americká hospodyňka mluví ke čtenáři. Rozhodně je to lepší než předchozí povídka a některé pasáže mi přišli skutečně vtipné, ale řekla bych, že v sobě tato povídka skrývá ještě mnohem hlubší význam.

Mrtví vrátní, další příběh v ich formě, je skutečně zajímavá povídka, ale přijde mi neúplná. Rozhodně je to skvělý nápad, ale spíše než povídka by z toho byla lepší novela. V povídce totiž není žádný velký závěr, je to jen vyprávění, ve kterém mi chybí začátek a konec. Ale nápad se mi skutečně moc líbí.

Ochrana malé královny krásy je povídka, kde Americká hospodyňka mluví celou dobu k dítěti. K této povídce můžu říct akorát to, že bohužel skutečně svou hlavní myšlenkou odráží realitu. Není to špatný příběh, jen mi v něm něco chybí.

Nauč se to od koček mi opět nepřijde jako povídka, spíše výčet věcí, které dělá kočka. Jenže já kočky jednoduše miluji a tak se mi to i přesto líbilo. Vlastně mi je spíš líto, že nemá víc stran.

Úplně poslední příběh je též psaný v ich formě a jmenuje se Mou knihu vám přináší dobří lidé z Tampaxu. Tato povídka je opravdu hodně přitažená za vlasy, ale právě díky tomu je, podle mého mínění, asi nejvtipnější a zároveň poukazuje na závažný problém dnešní doby.

Bohužel nemám knihu s čím porovnat. Nic s podobným námětem jsem zatím nečetla a ani nevím, že by něco takového někdo jiný napsal. Navíc se jedná o jedinou knihu, která od autorky v Česku vyšla, což je opravdu škoda, jelikož bych si hrozně ráda přečetla nějakou další a porovnala jí s touto, ale bohužel.


Některé povídky se mi líbily méně, některé více. Popravdě jsem snad ani nečekala, že by se mi líbily úplně všechny. Musím však říct, že povídky, které stojí za přečtení, rozhodně vynahrazují ty ostatní. Jak už jsem řekla výše, je zde spousta humoru, ale také i hlubokých myšlenek, díky kterým se čtenář zamyslí. Pokud vás kniha něčím zaujala, určitě ji zkuste.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Omega
Americkou hospodyňku můžete zakoupit přímo na stránkách nakladatelství Omega nebo na e-shopu knihkupectví Knihy Dobrovský.

2 komentáře:

Děkuji za krásný komentář :)