Pages

Asylum

Název: Asylum
Původní název:
Spisovatel: Madeleine Roux
Žánr: Fantasy
Počet stran: 310
Nakladatelství: Jota





Všichni jsou z obálky nadšení, ale já ne. Musím uznat, že k příběhu se skvěle hodí, ale prostě se mi nelíbí ani mě neděsí. Ale ta barva, kterou je nápis Asylum je jednoduše úžasná (tady bohužel nevypadá stejně jako na živo), šíleně se mi líbí.

V celé knížce je plno fotografií a musím se přiznat, že z nich občas opravdu mrazilo v zádech. Rozhodně byly strašidelnější, než celá knížka a fakt, že jsou to skutečné fotografie je ještě strašidelnější.

Kdybych na knihu jen tak náhodou narazila v knihovně, asi bych si ji nepůjčila. Horory nejsou můj šálek čaje. Ale slyšela jsem, že to zas až tak strašidelné není, tak jsem se to rozhodla risknout.

Občas si vezmu knihu, aniž bych pořádně věděla o čem je. A to je tento případ. Neměla jsem nejmenší tušení, co si pro mě Asylum přichystalo. Skočila jsem do té knihy po hlavě.

Dan tráví prázdniny v New Hampshire College, což by se dalo nazvat letní školou. Dobrovolnou. Všichni studenti jsou ubytováni v bývalém blázinci. Tam Dan pozná Abby a Jordana. Své nejspíše první opravdové přátele. S nimi se vydává na průzkum starého křídla, kde nacházejí spoustu divných věcí.

Knížka se nečetla špatně a děj ubíhal v celku rychle. Ale ani děj ani styl psaní na mě nezapůsobil. Bylo to napsané dobře, ale chybělo tomu něco, co by mi vytrhlo dech.

Dan byl zakřiknutí, naivní a pořádně nevěděl, co chce. Nechal se hodně ovlivňovat okolím a netrval na svém názoru. Určitě byl milý a ohleduplný, ale popravdě záporné vlastnosti převažovali.

Abby malovala a byla energická. Bohužel byla často dost výbušná. Někdy až tak, že se divím, že s ní někdo vydržel. A k té výbušnosti patřila i tvrdohlavost. Ale v jádru to byla fajn holka, i když trochu nezodpovědná.

Jordan byl ze začátku fajn, ale pak se začal odtahovat a byl uzavřený. Na tom asi přímo nic špatného není, ale přišel mi v té době až nepřátelský, skoro agresivní. Ale to s vámi asi udělá kolej, která byla dříve blázincem.

Popravdě hlavní hrdiny nechápu. Oni jsou ubytovaní v děsivém blázinci a ještě si dopřávají dávku hrůzy navíc. Vlastně nechápu, jak tam vůbec mohly vydržet. Celý blázinec byl popsán do detailů a já osobně bych asi zmizela v momentě, kdy bych ho uviděla. V životě se nechci ocitnout v něčem podobném, zešílela bych z toho. Což je v celku ironie.

Nevím o tom, že by byla kniha nějak extra úspěšná, každopádně ji lidé čtou, ale podle mě to není ani tak o příběhu, jak o grafickém zpracování.

Je to dost průměrná knížka, dokonce i trochu předvídatelná. Ale nejvíc ze všeho mě zklamalo, že nikdo vysvětlil, proč se to všechno dělo.

Každopádně by měl být druhý díl a ten si přečtu. Sice mě kniha nenadchla tak, jak bych chtěla, ale jednak nemám ráda nedočtené série a pak to, i když to na první pohled nevypadá, bylo nedokončené.

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)