Pages

Příběh dvou staletí

Název: Příběh dvou staletí
Původní název
Spisovatel: Rachel Harris
Žánr: Dívčí román
Počet stran: 328
Nakladatelství: CooBoo







Obálka mě okouzlila stejně jako obálka předchozího dílu. Abych byla upřímná, tak mě vlastně okouzlila mnohem víc. Nevyzařuje z ní atmosféra pohádky, ale když se na ní podívám, mám pocit, že obálka dává příslib dobrého konce. Též se mi první obálka zdá oproti této, ač jsem si to předtím neuvědomovala, prázdná. Tahle je kompletní a mě jednoduše očarovala. Opět však nechápu, proč název knihy a autorčino jméno zrovna tak nezačíná velkými písmeny. Tedy bylo by divné, kdyby první díl nezačínal velkými písmeny a druhý ano, ale myslím to tak nějak celkově.

Od doby, kdy jsem přečetla Mé sladké šestnácté století, do kterého jsem se vysloveně zamilovala, jsem se nemohla dočkat druhého dílu. Ale druhý díl pořád nikde. Až jsem jednou přišla do knihovny, ne abych si půjčila nějakou knížku, ale abych knihovnu ukázala spolužačce. A co myslíte? Tahle kráska tam stála mezi novými knížkami a já jsem po ní okamžitě chňapla. Jakkoli byly mé úmysly čisté, uznejte, že jsem tam nemohla nechat knihu, na kterou jsem se těšila od léta.

Ani na chvíli jsem nezapochybovala, že by kniha nebyla tak úžasná jako první. Natolik, měl na mě první díl vliv. Takže jsem očekávala úžasný příběh, od kterého se nebudu moc odtrhnout a právě to jediné mi bránilo, aby se na knihu nevrhla hned. Chtěla jsem počkat, až budu mít celý den volno, abych si ten příběh mohla pořádně vychutnat a nemusela při jeho čtení přemýšlet nad tím, kde musím za pět minut být.

Na rozdíl od prvního dílu, kdy má Cat možnost pobýt si chvíli v 16. Století to je tady naopak. Alessandra, Catina příbuzná právě z 16. Století se vydává do 21. Století za dobrodružstvím a za splnění svých snů. Pro Alessandru to není vůbec lehké, všude podivné zvuky a naprosto skandálně oblečení lidé. Nemá vůbec ponětí, jak to v tomhle světě funguje, protože to je přeci jen budoucnost. Je ze všeho zmatená, a když se objeví Austin, je ještě zmatenější…

Celá kniha byla vyprávěna z pohledu Alessandry a četlo se to naprosto úžasně. A tentokrát vážně nepřeháním, když říkám, že jsem se od toho nemohla odtrhnout. Myslela jsem, že posledních pár kapitol ani nedočtu, jak mě z toho bolela záda, ale samozřejmě jsem se od toho stejně nehnula a dočetla ji. Autorka má vážně úžasný styl psaní a stejně tak má skvělé nápady, takže kniha vás prostě chytí a nepustí.

Alessandra je vlastně o dva roky starší a řekla bych, že i moudřejší. Nebo ne moudřejší, ale už to vážně není dítě. Pořád je na začátku vystrašená, čemuž se nikdo nemůže divit, vzhledem k tomu, že skočila pár století dopředu, ale už mi nepřipadá otravná. Možná je to tím, že kniha byla vyprávěna z jejího pohledu a tak jsem měla možnost poznat ji blíž. A celkově se v průběhu knihy její osobnost dost změní. Je milá, odvážná, ale zároveň trochu nejistá a nemá problém s přijmutím výzvy. Dost jsem si ji oblíbila.

Cat mě ze začátku trochu zmátla, připadalo mi, že jakmile se vrátila do naší doby, změnila se k horšímu. Později jsem pochopila, že ve skutečnosti byla skoro stejná, jen měla obavy. A občas se právě kvůli tomu mění navenek naše osobnost, i když je uvnitř pořád stejná. Tohle byl případ Cat.

Austin má hodně tváří. Člověku chvilku trvá, než pozná, jaký je. A to je právě to, co se mi na něm líbí. Nedá hned na první pohled znát, kdo je. Je tajemný, ale ne z nějakého sobeckého důvodu. Každopádně na první pohled je to arogantní blbec, ale i přesto vám nejde z hlavy.

Lucas je fajn. Sympatický, milý, skromný, mazaný a má o sobě pochybnosti. Ale popravdě není stejný jako Lorenzo. Mám ho ráda, ale není to postava, kterou bych přímo milovala.

Příběh se odehrává v Hollywoodu ve 21. Století. A všichni si asi umí představit, jak momentálně vypadá Hollywood. Takže jediné, co musím dodat je to, že když o tom místě četla a je jedno, jestli jsem četla o Catině domě nebo o škole, přímo jsem to místo viděla před očima.

Překvapil mě konec, který jsem vůbec nečekala. A popravdě mě nejdřív trochu naštval v té souvislosti, že tak nemohla dopadnout i první kniha, ale když jsem o tom přemýšlela, došlo mi, že z logického hlediska by to nešlo. Každopádně jsem vážně ráda, že kniha skončila tak, jak skončila, protože to bylo jednoduše dokonalé.

Pokud bych to chtěla porovnat s předchozí knihou… tak fakt nevím. V prvním dílů jsem v hlavní hrdince objevila samu sebe, proto mi možná tak přirostla k srdci. A v druhém jsem byla opravdu nadšená koncem. Každá ta kniha má něco, co druhá nemá, ale v jádru jsou vlastně stejné. Stejně úžasné.

Pokud jste četli první díl, druhý jedině doporučuji a pokud ne, tak se na tuhle sérii vrhněte. Někdo by sérii mohl považovat za dětinskou, ale podle mě je krásná a pohladí po duši. Takže pokud nemáte nic proti romantice, jděte do toho. Možná si ji zamilujete jako já a možná ne, ale myslím, že za pokus to stojí.

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)