Pages

Temné vize - Posedlost

Název: Temné vize - Posedlost
Původní název: The Possessed
Spisovatel: L.J.Smith
Žánr: Fantasy
Počet stran: 248
Nakladatelství: Fragment




K obálce ani nemá cenu něco říkat. Je stejná jako u Odhalení. Akorát fialovou barvu nahradila zelená. Alespoň se k sobě budou knihy hodit, i když takovéto zpracování obálek opravdu není nejoriginálnější. Nezáleží však na obálce, ale hlavně na obsahu.

Jsou příběhy, které se vypráví sami, a vy se v nich úplně ztrácíte. A pak jsou takové, kterým musíte trochu pomoci. A to je případ Temných vizí. Čtou se dobře a za chvíli si uvědomíte, že jste na konci knihy. Ale nepohltí vás. Nepřipadáte si jako byste se toho příběhu účastnili.

Očekávala jsem, že to bude mnohem lepší než první díl. Ale nesplnilo se to. Jestli něco, tak to bylo stejně dobré jako první díl, nikoli lepší.

Kaitlyn, Anně, Robovi, Gabrielovi a Lewisovi se úspěšně povedlo utéct před panem Zetesem. Ale ne na dlouho. Zetes je jim v patách. Používá k tomu magii. Ale on není samozřejmě jediný, kdo má výjimečné schopnosti a tak mají náskok. Sice malý, ale pořád náskok. Všech pět má jediný cíl. Nalézt v domě ze snu pomoc. Ale kde dům hledat? To nikdo neví.

Kaitlyn je ze všeho nervózní. Bojí se. Ale kdo by taky ne, když jsou na útěku před šílencem. Nejvíc ji ale trápí, že není schopna říci, co znamenají její kresby.

Anna je pořád Anna. Ta milá holka, která všem dodává naději.

Rob už je konečně kluk jak má být a uvědomuje si svět kolem sebe. Pořád se snaží všem pomoci a občas se pohádá s Gabrielem, ale už to není takové nepřátelství jako předtím.

Gabriel je čím dál tím víc uzavřenější. Čím víc lidí mu chce pomoc, tím víc se od nich odtahuje.

A Lewisovi nejvíc chybí jeho MTV.

Prostředí se neustále mění. Jak už jsem zmínila našich pět dobrých známých je na útěku a tak nikde nejsou déle než jednu noc. Prostředí se mrknutím oka mění.

Konec se mi líbil z celé knihy asi nejvíc a to i přesto, že je otevřený. Konečně se tam něco začalo dít a něco důležitého, co vyřeší všechny problémy. Škoda, že taková nemohla být celá kniha. Ale nevadí, hlavně že byl ten konec takový, jaký byl.

L. J. Smith se bez upírů prostě neobejde. Ať už upírů, kteří sají krev nebo jiných tipů, které se objevují zde. Musím přiznat, že to byl dobrý nápad, ale vzhledem k tomu, kdo to psal, mám pocit, že se autorka nemůže od upírů odvrátit.

Navíc se celá kniha točila jen kolem toho jak se dostat do bílého domu. Možná, že ne tak úplně, bylo tam i víc věcí, ale tohle byl hlavní cíl celé knihy a všichni se jím řídili. Proto bych řekla, že to bylo jednotvárné.

Jak už jsem řekla, lepší než Odhalení není. Když to vezmu, tak je možná i o malinko horší. Pořád se to tu točí kolem jedné věci. V prvním dílu mi to tak nepřišlo, řešili tam toho víc.

I když kniha není zrovna nejnapínavější, byla by velká škoda si ji nepřečíst. Protože v ní můžeme nahlédnout do nitra hlavních postav. Ale jsem si jistá, že všechny nedostatky nám vynahradí třetí a zároveň poslední díl.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)