Poslouchej!

Název: Poslouchej!
Původní název: Just Listen!

Spisovatel: Sarah Dessenová

Žánr: Román

Počet stran: 333

Nakladatelství: CooBoo

Jak sami můžete vidět je, obálka velmi jednoduchá. Není vůbec přepásaná jako to obvykle bývá. Hned když se podíváte na obálku je jasné, že se kniha bude točit kolem hudby. Ale mám takový pocit, že obálka má znázorňovat i křehkost vztahů v této knize.

Od Sarah Dessenové jsem četla už knihu, Ukolébavka, která se mi velmi líbila. A když jsem v knihovně v novinkách narazila na tuto knihu, tak jsem neváhala ani vteřinu a půjčila jsem si jí s tím, že si jí hned přečtu. Nakonec mi tedy trvalo delší dobu, než jsem se k jejímu přečtení dostala, ale povedlo se.

Byla to prostě fantastická knížka! Zase jsem se od ní nemohla odtrhnout. Je pravda, že ze začátku se

vám zdá divné, jak to přeskakuje z minulosti do přítomnosti, ale pak se do toho tak začtete, že to vůbec nevnímáte. Když nad tím tak přemýšlím, tak se to nejvíc objevuje na začátku knihy a jinak tam toho přeskakování moc není. Ale i přesto to občas přeskočí nečekaně z přítomnosti do minulosti, ale to už do toho budete opravdu tak začtení, že to nebudete vnímat.

Annabel měla skvělé kamarády, byla oblíbená a svým způsobem i slavná. Ale před prázdninami se něco stalo a tak je teď Annabel bez přátel a nucena dělat modeling, který jí už vůbec nebaví. Začne se zbližovat se samotářem Owenem a díky němu si uvědomí spousty věcí a taky mu spoustu věcí řekne. Doma zase řeší trable se sestrou, která trpí anorexií a modeling, se kterým by ráda sekla, ale má strach, že kdyby to řekla, tak by se její matka zhroutila.

Annabel je věčně vystresovaná z toho, že udělá něco špatně. Snaží se všem zavděčit a zapomíná na to, že ona si taky zaslouží žít tak, aby byla šťastná.

Owen je pohodář, který říká vždycky pravdu v rámci programu zvládání vzteku. Neodsuzuje lidi podle toho, co o nich slyší a Annabel velmi pomůže.

Ke konci nemám žádné výhrady. Už dlouho se mi nestalo, že bych k zakončení nějaké knihy neměla žádné námitky. Ale tady je prostě nemám, protože tato kniha byla perfektní od začátku do konce.

Velké překvapení pro mě bylo, že se v knize ke konci objevili i hrdinové knihy Ukolébavka. Též byl velkým překvapením citát na začátku knihy. Když si ho přečtěte, tak vám to prostě nedává smysl. Ale když přečtete knihu a pak se ještě podíváte na ten citát, tak vám dojde co tím bylo myšleno a budete se ptát samy sebe jak je možné, že jste to nepochopili.

Nedá se říct, že by mě na této knize něco zklamalo. Obálka je skvělá a příběh je perfektní. Jediné, co

mě zklamalo s knihou, paradoxně mělo hrozné málo společného. Zklamalo mě to, že tato kniha byla vydána v Angličtině roku 2006 a u nás až roku 2012. Ale za to ta kniha nemůže.

Většinou si z knih nic neodnáším. Jsou to pro mě prostě příjemně strávené chvíle s kvalitní četbou. Tentokrát jsem si ale opravdu něco odnesla. Nebyly to žádné informace, které bych někde uplatnila. Jedině ve slohu. Ale prostě jsem si něco uvědomila. To se tedy u některých knih stává dost často. Takže mi tato kniha dala pár dobrých podmětů k zamyšlení.

Když knihu porovnám s ukolébavkou, tak byla mnohonásobně lepší. Obálka byla mnohem hezčí a co se týká příběhu, tak mi tenhle příběh mnohem lépe sedl. V Ukolébavce byl sice nádherný příběh, ale do tohohle jsem se prostě vžila, možná proto, že mi to dost věcí připomnělo.