Pages

Pekáč buchet

Název: Pekáč buchet
Původní název: Pekáč buchet
Spisovatel: Kateřina Petrusová
Žánr: Román
Počet stran: 160
Nakladatelství: Fragment




Obálka je krásná, skvěle nastinuje děj. Nesedí mi rohlíky. Bez nich by to tam bylo asi prázdné, ale nehodí se tam. A možná ani ty postavy úplně nevystihují hlavní hrdiny, ale to je otázka vnímání. Obálka má jednu výhodu. Nádherně to ladí s autorčinou předchozí knihou - S hlavou v pejru.

S hlavou v pejru byla skvělá kniha, úžasně vtipná. Když jsem zjsitila, že autorka vydává další knihu, nemohla jsem odolat. Chtěla jsem se zasmát.

Jak už jsem nastínila, čekala jsem vtipnou knihu. Také jsem doufala, že příběh bude aspoň trochu víc rozpracovaný a originálnější.

Klára je jednou z redaktorek časopisu. Stará se o jídlo. Zjištuje, kde vaří nejlépe a dělá různé vychytávky pro své recepty. Je to nesportovní typ. Ale náhodou se setkává s Matoušem, jehož životem je sport. A věřte nebo ne, ale i takoví lidé si mohou být sympaticčští… no možná.

Pekáč buchet je jednohubka. Má jen 160 stran, což většina lidí přečte za den. Pokud vás tedy kniha upoutá. A když už nic jiného, tak autorčin styl psaní a spousta malých detailů zajistí, že se od knížky skoro nehnete. Když už ano, tak vaše cesta většinou povede do lednice.

Klára se mi jako hlavní hrdinka nezamlouvala. Přišla mi naivní, ovlivnitelná a zakomplexovaná ( i když jen tak trochu). Nezamlouvalo se mi její chování a přišlo mi, že ani pořádně neví, co vlastně chce.

Matouš byl prímový pohodář, všemu se smál. Jen málokdy měl špatnou náladu. A povahově byl skvělý. Akorát mi přišlo, že docela dost riskuje, ale nebylo to tak, že by byl nezodpovědný.

Moc se mi líbilo, že každá kapitola začíná receptem na jídlo, které se v kapitole vyskytovalo. Musím přiznat, že jsem radši nic nezkoušela, možná i proto, že už tu nejsou skoro žádné suroviny, ale je to skvělý detail.

Pak je tu jedna která je takovým nepatrný ma nedůležitým detailem, ale mě hrozně potěšila. V knize měla Klára šéfovou jménem Anna, které nikdo nemohl říct jinak. Což byl oskvělé, protože já mám jméno Anna ráda a nenávidím, když někdo místo tohoto používá třeba Anička. Mě to přijde jako ničení krásného jména. Takže to mě potěšilo, ale fakt je to naprosto nedůležitá věc.

A teď ta negativa, kterých je bohužel trochu víc. Hrozně jsem se těšila, že se u knížky zasměju, ale nezasmála. Nebylo to vtipné… dobře, pár vtipných věcí tu bylo. Jenže to nebylo podle očekávání. Párkrát se uchcechnete, ale pořádný záchvat smíchu bohužel nedostanete.

Věkový rozdíl mezi hlavními hrdiny mi také dost vadil. Když je starší muž a mladší žena, tak s tím nemám problém, ale jakmile je to opačně (jako tady), přijde mi to divné, nepřirozené. Asi to je jen můj problém, ale mě to opravdu hodně vadilo.

Pak je tu konec. Nechci tu moc spoilerovat, takže nebudu říkat, co přesně se mi nelíbilo, jen to zobecným. Zasloužilo si to lepší konec. Nebyl to úplně konec, který se mi nelíbil, ale výhrady k němu mám. Ne přímo k tomu konci, i když bych asi zvolila jiný, ale spíše k tomu, jak je to podané.

Celkově mi kniha přišla zase hrozně urychlená. Je pravda, že to má málo stran a tak nemůžu čekat něco, co bude den po dni. Jenže tady jsem ani nestihla mrknout a už jsem byla o pár dní dál. Též to není ani ten nejoriginálnější příběh na světě a hodně tu hraje roli náhoda.

V porovnání s Hlavou v pejru je tahle kniha jednoznačně horší. Urychlení a ne tak úplně originální příběh mají obě. Ale v téhle knize jsem se ani nezasmála, akorát jsem pořád narážela na ten věkový rozdíl, který mi vážně neskutečně vadil a k tomu ten konec.

V žádném případě to není špatná kniha. Ale je to spíš četba na jeden den, kdy chcete vypnout a od všeho si odpočinout. Osobně nelituji, že jsem si knihu přečetla, i když si nejsem jistá, jestli se k ní někdy vrátím. Momentálně mám dost rozporuplné pocity, takže si sami rozhodněte, jestli do knihy půjdete. Snad jsem vám v rozhodování pomohla aspoň trochu.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)