Křišťály moci - Minotaurus

Název: Křišťály moci - Minotaurus
Původní název: Křišťály moci - Minotaurus

Spisovatel: Michaela Burdová

Žánr: Fantasy

Počet stran: 296

Nakladatelství: Fragment

Po minulé obálce, která podle mě byla dost divná, je tato příjemným překvapením. Můžeme tu vidět minotaura, který je překvapivě svalnatý, a před ním naši výpravu, kterou v podstatě ani nepoznáváme, protože je oproti minotaurovi opravdu malinká. Kolem minotaura je zelená záře. Nejsem si přesně jistá, co to má ukazovat, ale líbí se mi to. Je to takové světlo v temnotě. A pak vidíme oblohu s mraky. Má hnědočervenou barvu, což ukazuje na blížící se krveprolití.

Neilin je zlomená. Myslí si, že je Awrixel mrtvý a ona neví jak dál, odmítá nést své poslání. Utápí se ve smutku a myslí jen na to, jak pomstít Awrixela. Ale měla by řešit mnohem závažnější problém. Isgraël se chystá na poslední bitvu, ve které by měl zničit odpor všech bytostí a dokázat tak, že je nejmocnější. Vzchopí se nakonec Neilin a zachrání svět nebo to snad bude někdo jiný? Či vyhraje Isgraël?

Většinou musím mít na Míšiny knihy náladu, protože je tam hodně popisních pasáží, ale tady to tak nebylo, nebo si to aspoň neuvědomuji. Bylo to nabité akcí a každá kapitola končila tak zajímavě, že jsem nemohla přestat číst. Pořád jsem si říkala, přečtu si tohle a pak přestanu, ale nešlo to. Tak jsem četla, četla… a najednou jsem byla na konci. Ani jsem si to neuvědomila. Pro mě to je jednoznačně nejčtivější kniha ze série.

Neilin jsem na jednu stranu chápala. Pokud vám umře někdo blízký, je jasné, že budete smutnit. Ale ona se nesoustředila na nic jiného. Měla poslání, ale vzdala se ho. Vůbec nemyslela na to, co se stane s jejími dalšími přáteli. Naštěstí se to pak srovnalo, ale i tak, neměla se zachovat takhle sobecky.

Jak už jsme zjistili na konci minulého dílu Awrixel ve skutečnosti mrtvý není, jenže v tomto díle se chová příšerně, není sám sebou a všiml by si toho i slepý, ale jsou lidé, kteří to nevnímají. Je mi líto, že v tomhle dílu se Awrixel choval takhle, i když to vlastně nebyla jeho vina.

Ellnesa je stejná jako vždycky. Moudrá, odvážná a přátelská. Snaží se vidět ve všech jen dobro, i když to občas není možné. A konečně si přiznává, co cítí.

R'Tiles se nikdy nezmění. I v těch nejhorších chvílích si ze všech dělá legraci a je to takové světlo v temnotě. Díky němu vás nepřejde úsměv ať už se v knize děje cokoliv.

Nikdy jsem neměla Leju v lásce a v tomto dílu se to nezměnilo. V její povaze byla přímo žárlivost a naivita. Mě vždycky připadalo, že se tam všem jen pletla. A tady to bylo stejné, akorát všem přidělávala starosti.

Terien byla opět odvážná a pro záchranu své země by udělala cokoliv. Ale popravdě mi jí je hlavně líto. Přišla o to nejdražší, co v životě měla. Sice je možné, že znovu bude šťastná, ale ona i já víme, že už to nebude stejné jako předtím.

Sorgana jsem si zamilovala teprve až v tomto dílu. Byla tu vidět jeho láska a oddanost k Terien a prostě se mi tu zalíbil. Aneb další důkaz, že opakem temnoty je láska.

Jak už jsem zmínila výše, tohle byla jednoznačně nejlepší kniha ze série. Nejakčnější, nejnapínavější a nejpřekvapivější. Navíc se mi hrozně moc líbil konec. On byl uzavřený, ale zároveň i tak trochu otevřený, ale ne tak, že byste si lámali zdlouhavě hlavu nad tím, jak to bude dál, protože si to můžete domyslet.

Určitě se k celé sérii někdy vrátím. Je to opravdu úžasná série a tento díl to jenom potvrdil. Pokud váháte, jestli se do série pustit už neváhejte, jdete do toho. Pokud máte rádi elfy, draky a další bytost je to, to, pravé pro vás.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.