Název: Paní půlnoci
Původní název: Lady Midnight
Autor: Cassandra Clare
Žánr: Young Adult
Počet stran: 600
Nakladatelství: Slovart
Před několika lety jsem se díky
Cassandře Clare ocitla ve světě lovců stínů. Stejně jako všechny ostatní světy
skýtal tento mnoho možností. Toho si všimla i sama autorka, a tak nezůstala
pouze u série Nástroje smrti, ale napsala i další série s různými postavami
v různých dobách. A docela nedávno u nás vyšel první díl ze série Temné
lsti, Paní půlnoci.
Tvorbu Cassandry Clare prostě zbožňuji,
a tak jsem nad Paní půlnoci slintala ještě v době, kdy nebylo vůbec jisté,
jestli v Česku vyjde. Je pravda, že mě zajímá hodně knížek, které vychází
v ostatních zemích, a když vím, jak Cassandra Clare píše, jde o více než
jen zaujetí. Jedná se o skutečnou touhu ponořit se do dalšího příběhu ze světa
lovců stínů.
Paní půlnoci vypráví příběh o
Emmě Carstairsové se kterou se krátce setkáte již v sérii Nástroje smrti.
Teď už Emma není dítě, ale sedmnáctiletá lovkyně stínů, která má svoji hlavu a
zákony ji nezajímají. Zvlášť, když se v Los Angeles objeví podivuhodná úmrtí,
která by mohla, ale také nemusela mít něco společného s úmrtím jejích
rodičů. Ale vyřešením případu by mohli Emma a její parabasi Julián získat
mnohem víc než jen odpovědi.
Jelikož se jedná o Cassandru
Clare, ani na vteřinu jsem si nemyslela, že by kniha mohla být špatná a
nemýlila jsem se. V Paní půlnoci je naprosto patrný autorčin styl.
Díky er-formě se dozvídáme i o
událostech, které před sebou jednotlivé postavy tají. Samozřejmě, že největší
část příběhu je z Emmina pohledu a další z Juliánova, ale dozvídáme
se i osobní příběhy ostatních postav.
Také je zde mnoho popisů, ale
autorka je umí začlenit tak, že se stávají zajímavou a důležitou součástí
příběhů. To u knih, kde je jich takové množství opravdu obdivuji, protože jsou často
nezáživné až nudné a kazí to tak knihu. Ale ve světě lovců stínů nic jako nudné
popisy nejsou. Tady je jedno jestli se jedná o dialog nebo barvu trička. Oboje
je stejně zajímavé.
Další důležitou věcí každé knihy
jsou postavy. Cassandra dokáže každé ze svých vdechnout
duši. Mají minulost, přítomnost a budoucnost. Jsou popsány tak podrobně a
reálně, že na stránkách knih ožívají a člověk má pocit, jako kdyby je znal celý
život. Pocit, že s nimi nedávno seděl u kávy a probíral jejich životní
příběhy.
Emma je tvrdohlavá jako mezek a
nic si nenechá líbit. Má to v hlavě srovnané a zákony nerespektuje jen
z toho důvodu, protože jsou naprosto nesmyslné. Není naivní, ale jako
většina lidí má klapky na očích a nevidí to, co je všem jasné už věky.
Julián je komplikovaná osobnost.
Je hodně starostlivý, ať už se jedná o své sourozence nebo o svou pabatai. Ale
zároveň se pokouší být odtažitým, až skoro chladným. Snaží se být tím
zodpovědným, dodržovat zákony, ale ve skrytu duše ví, že je to zbytečné.
Kromě spousty dalších nových
postav autorka nezapomněla ani na některé postavy ze svých starších sériích.
Mnohokrát se v knize objevovali zmínky o Clary, Jaceovi, Tesse a Jemovi.
Což je podle mě jedině dobře, jelikož všechny série ze světa lovců stínů jsou
navzájem propojené.
Přiznávám, že mi ze začátku
přišlo, že si autorka po tématech pro Nástroje smrti a Mechanické stroje
vybrala trochu nudnější téma, ale rychle jsem změnila názor. Autorka dokázala
jeden z nejčastěji používaných námětů v literatuře použít jako
odrazový můstek a kolem něj vystavěla naprosto úžasný a fascinující příběh, který
je všechno, jen ne nudný. Ostatně jsem nemusela přečíst ani sto stran, abych si
to uvědomila.
Paní půlnoci zaručeně nesmí
chybět v žádné knihovničce fanoušků lovců stínů. Cassandra Clare totiž
dokázala vymyslet snad ještě zajímavější příběh, než měly Nástroje smrti, což
je skutečně výkon.
Všechny autorčiny série jsem
četla až ve chvíli, kdy vyšly všechny díly, což byl docela logický krok. U Paní
půlnoci jsem nemohla čekat a jak mi mnoho lidí říkalo, po dočtení se mi hlavou
honila jen jedna jediná otázka. Kde je druhý díl, když ho potřebuju? Upřímně
doufám, že už je aspoň na začátku cesty k vydání v Česku.
V každém případě bude čekání, po takhle skvělém prvním dílu, nekonečné.
Taky mám doma, ale rozhodla jsem se počkat na všechny díly a pak se do toho pustím :-)
OdpovědětVymazatChápu tě, ale stejně myslím, že nakonec neodoláš :D
VymazatZa mě nedočteno, takhle nudnou knihu už jsem opravdu dlouho neměla. Navíc ten její svět, kdy Vám upír donese pizzu. Už jsem čekala jen na Lady Gaga .. fakt hrůza :D Ale já Cassandru ráda nemám celkově.
OdpovědětVymazatMě se to čte dobře i ten svět se mi líbí. A kdyby mi zazvonil u dveří upír a ještě přinesl pizzu, nestěžovala bych si :D Ale je jasný, že nemůže sednout všem :)
VymazatCassie miluju tě všech autorů nejvíc. Mrzí mě, že si hodně lidí přečte jen PP, protože je kolem toho rozruch... potom se ani nedivím, když se jim to nelíbí, protože tomu prostě a jednoduše nerozumí a nechápou souvislosti... Za mě je PP zatím asi nejlepší kniha od ní! :)
OdpovědětVymazatMě přijde, že většina lidí si přečte maximálně tak Město z kostí a pak skončí, protože ostatní knihy mají "moc stran". Na to, že by někdo četl jen Paní půlnoci jsem ještě nenarazila. Osobně nejsem schopna určit, která kniha od ní je nejlepší, každá má něco :)
VymazatV mé knihovničce také nechybí, ale ještě jsem se k ní nedostala. Ale těším se na další příběh, nejprve si chci přečíst Mechanické stroje. Po tvé hezké recenzi bych se na ní nejraději vrhla hned.
OdpovědětVymazatMěla, ale to i na Mechanické stroje :) Oboje stojí za to :)
VymazatTahle kniha má tak nádhernou obálku! Vážně mě štve, že jsem zatím od autorky nic nečetla. Musím to už konečně napravit a pořídit si i tuhle krásku.
OdpovědětVymazatKniha sa mi páčila, hoci na môj vkus mala v sebe menej akcie než som na Cassandrine knihy zvyknutá. Každopádne námet to malo dobrý a čítalo sa to rýchlo, ako všetky jej knihy :D
OdpovědětVymazat