Život jedna báseň

Název: Život jedna báseň
Původní název: Slammed
Spisovatel: Colleen Hoover
Žánr: Romantika
Počet stran: 264
Nakladatelství: CooBoo

Obálka má zbarvení, kterému se říká (alespoň myslím) sépiovité. Není to ošklivé, ale spolu se žlutým a bílým písmem to působí zachmuřeně. Když jsem u písma, tak je to stejný font, jako u Bez naděje a Ztracené naděje. I když je šíleně obyčejný, tak se mi ke knihám od Colleen Hoover  hodí. A jak také můžete vidět, na obálce jsou hlavní hrdinové knihy – Lake a Will. Will je tam zastrčený v pozadí, takže jsem si ho nejdříve ani nevšimla. Za což může také to, že je jeho obličej tak trochu rozmazaný. Naopak Lake je v popředí jasně zřetelná. Má zavřené oči, což je na obálce originální.

Život jedna báseň je další kniha od Colleen Hoover, autorky Bez naděje ze které jsem byla nadšená. Není tedy žádným překvapením, že jsem po knize sáhla hned, jak jsem měla možnost. Počítala jsem s tím, že to bude stejná bomba, jako Bez naděje.

Lake umřel tatínek a kvůli špatné finanční situaci se spolu s mamkou a bráškou stěhuje do Texasu. Lake tam nechce v žádném případě žít, ale to se změní v momentě, kdy krátce po příjezdu potká svého souseda Willa. Vypadá to, že nový domov už nebude tak špatný. Jenže pak se mezi Willovým a Lakeiným vztahem objeví zádrhel, který není možné ignorovat.

Stejně jako Bez naděje je život jedna báseň napsán stylem, který mě pohltil. Ale tentokrát to chvilku trvalo. Ze začátku mi to přišlo trochu nudné, po chvíli se to pak rozjelo na plné obrátky a už jsem příběhu nemohla nic vytknout.

Lake je holka, která ví, co chce, a hodlá si za tím jít. Když není po jejím sice nedostává žádný hysterický záchvat, ale pořád je k nesnesení. Je odhodlaná a to je rozhodně dobrá vlastnost, ale občas dělá unáhlené závěry, které jí mohou znepříjemnit život. Ten jí také znepříjemnují trapasy, které se jí stávají docela často.

Will je skvělý, vtipný, ohleduplný a galantní, ale má velmi složitý život. To mu znemožňuje dělat věci, které by chtěl. Jenže občas se nezávisle na svém životu choval jako pitomec. Naštěstí si to nakonec uvědomil.

Jak už jsem zmínila výše, Život jedna báseň má trochu pomalejší rozjezd, než Bez naděje. Ale pak už se čte skvěle.  Co se týká vztahu mezi studentkou a učitelem, není to zrovna nejoriginálnější téma. Jenže autorka do toho přeci jen kousek originality dokázala vecpat.  I když se mi kniha opravdu líbila a je skoro tak dobrá jako Bez naděje, pořád je tu to skoro. Bez naděje je jednoduše originálnější a o trochu čtivější.

I když to je trošičku slabší než Bez naděje, pořád je to skvělá kniha. Kniha, kterou jsem si ráda přečetla a určitě si ji časem přečtu zas. Ale abych byla upřímná, mnohem radši bych si teď přečetla další knihu od Colleen Hoover. Snad tu časem vyjde všechno z její tvorby.