Pages

Spirit Animals - Pokrevní pouto

Název: Spirit Animals – Pokrevní pouto
Původní název: Spirit Animals - Blood Ties
Spisovatel: Garth Nix & Sean Williams
Žánr: Dobrodružné fantasy
Počet stran: 192
Nakladatelství: Fragment






Nádherně propracované obálky a hřbety knih jsou u této série obvyklé. Tentokrát je na obálce v popředí panda Dží se svou „majitelkou“ Mej-lin. Dží je doopravdy povedená, ale obrázek Mej-lin mi nějak nesedí. Tedy je to pěkně vyobrazeno, ale přijde mi, že je to někdo mnohem starší než Mej-lin. A v pozadí jsou vidět jezdci na nosorožcích, což celé scenérii dodává bojovou váhu. Všechno je to doplněno nádhernou oblohou s červánky a ladícím zlatým a červeným písmem.

Jak už jsem zmínila, má kniha i úžasný hřbet. Tentokrát je červený se zlatým zdobením. Musím říct, že se mi to k sérii mírně nehodí, jelikož je první díly fialové a druhý v modré, ale myslím, že až budu mít dílů víc, tak to nakonec skvěle zapadne.

Řeknu to, co už jsem řekla v předchozích recenzích na první dva díly. Spirits Animals jsou cílené na mladší věkovou skupinu, než jsem já a proto si tyto knihy neužívám na plno, ale jsou pro mě takovou milou oddechovkou. A právě takové oddechovky potřebuji.

Po té, co předal Conor železného kance dobyvatelům s ním Rolan sotva promluví a Mej-lin se vydala hledat svého otce, aby mu pomohla bránit svou zem. Jediný, kdo s Rolanem mluví je Abeke, jelikož moc dobře ví, jak se cítí.  Ale přes ztrátu železného kance se tito tři musí dát znovu dohromady, protože mají úkol. Musí najít další amulet. Tentokrát od slona Diméše.

Pokrevní pouto překvapivě přímo nenavazuje na předchozí knihu, jako to bylo v předchozích dílech, ale je tam menší časová mezera. A jako obvykle je kniha psána z pohledů všech čtyř hlavních hrdinů. Tentokrát mi přišlo, že jsou kapitoly z pohledů jednotlivých dětí vyrovnané. A u druhého dílu mě nejvíc bavil Conorův pohled, ale tady byl nejzajímavější Mej-linin příběh.

Conor je ještě tišší než obvykle. Je mu líto, že své přátele zklamal, když předal železného kance nepříteli. A nepřidávají mu ani věčné Rolanovi narážky. Chová se tedy zakřikle a začíná o sobě pochybovat. Začíná mít dojem, že ho nesnáší i jeho spirituální zvíře.

Rolan se pořád navážel do Conora a vlastně mu úplně přestal věřit. Ale pravdou je, že za scé chování nemohl, jen nedokázal pochopit to Conorovo. Jinak je všechno při starém. Pořád se snaží přijít na to, jak se sblížit s Essix a přesto, že se jejich vztah lepší, není zrovna ideální.

Mej-Lin je hodně tvrdohlavá. Už dřív chtěla odejít za svým otcem, jelikož si myslela, že by byla nejužitečnější ve své zemi, ale díky Dží zůstala. Jenže po ztrátě železného kance prostě odejde. Chce bojovat. Ale cestou si začíná přiznávat, že jí její přátelé začínají chybět. Celkově bych ale řekla, že se nakonec z té cesty vrátí moudřejší.

Abeke už nikdo neosočuje a tak je celkem v klidu. Snaží se být oporou Conorovi, jelikož moc dobře ví, jak se cítí. Zároveň se snaží nedávat moc najevo svůj soucit s ním, protože nechce, aby ji ostatní zase začali podezřívat ze spolupráce s Požíračem.

A opět se budu opakovat. Velcí strážci se skoro vůbec nezměnili, tak se nedivte, když bude popis podobný jako v předchozích recenzích na první dva díly.

Brigan je vlk s kobaltovýma očima. Jelikož miluji zvířata a především psovité šelmy, oblíbila jsem si ho. Má v sobě energii, divokost, ale zároveň je přítulný a hravý jako pes. Je vážně skvělý parťák do nepohody. Nikdy by Conora nezradil.

Uraza je gepardice. Občas je trochu nevrlá, ale většinou je přítulná, ale samozřejmě umí být i děsivá. Nejlepší její vlastností je ale asi mazanost. Nikdy jsem neslyšela o tom, že by nějaký gepard byl mazaný, ale ona je. Také je hodně důležitá její odvaha, která je snad nekonečná.

Dží je panda. A kromě toho, že už z popisu poznáte, že je nehorázně roztomilá, to také je léčitelka. Síla a hbitost jsou dobré vlastnosti, ale lidem je to k ničemu, když mají otřes mozku. Kromě toho dokáže Mel-lin pomoci s důležitými rozhodnutími. Právě proto mi přijde opravdu hodně užitečná, kéž bych ji občas měla po ruce. Obzvlášť v tomto dílu se ukázalo, jak moc důležitá je.

Essix je sokolice. Každopádně je svéhlavá. Pořád létá v oblacích. Potřebuje volnost, ale když by měl být její majitel v nebezpečí, vrátí se a pomůže mu. Ale jak je tady vidět, je věrná Rolanovi a i když to tak nemusí vypadat, udělá všechno, aby ho ochránila. Navíc se už s Rolanem pomalu sbližuje. Sice pomalu, ale jistě.

Zrození hrdinů i Skrytá hrozba jsou doopravdy skvělé knihy, ale skvělou knihou je i Pokrevní pouto. Ale abych byla upřímná, líbí se mi o malinko více, než první dva díly. Je to hlavně proto, že je tu sice pořád hlavním motivem záchrana světa, ale už jsou tu trochu víc rozebrány motivy a pocity postav.

A přesto, že to jsou pro mě doopravdy oddechové knihy, tak tento díl skončil doopravdy hodně zajímavě a tak se nemůžu dočkat, až si přečtu čtvrtý díl. Doufám, že bude stejně akční a rozmanitý jako tento. Snad se v něm objeví zase nějaké zajímavé a neobvykle postavy jako jsou jezdci na nosorožcích.


Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Fragment :)

2 komentáře:

  1. Má opravdu velmi pěknou obálku a vypadá na super oddechovou knihu, možná se někdy dostanu k této sérii a uvidím, jaký budu mít dojem. Krásná recenze.

    OdpovědětVymazat
  2. O tejto sérii som už mnoho počula a čítala väčšinou pochvalné recenzie. Obálky sú skutočne krásne, to môžem potvrdiť :-) Keďže je to skôr pre mladších nemám v pláne pustiť sa do týchto kníh, každopádne som rada, že sa ti páčila a vďaka za super recenziu :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za krásný komentář :)