Pages

Kořist

Název: Kořist
Původní název:
Spisovatel: Andrew Fukuda
Žánr: Fantasy
Počet stran: 344
Nakladatelství: Fragment





Oproti obálce prvního dílu, ze které jsem nebyla příliš nadšená, se mi tato opravdu líbila. Miluji modrou a tady je tak nádherné modré zbarvení, že nemám slov. I název knihy, ve kterém jsou dvě postavy, se mi tu líbí mnohem více. Jednak je to asi tím, že je to přes celou délku knihy a pak tím, že postavy jsou na dobrém místě.

Není tajemství, že mě Hon zklamal. Jenže byl ukončeným takovým stylem, že i kdyby byl napsán sebehůř (a tak špatně napsaný opravdu nebyl), musela jsem si ho přečíst, abych se dozvěděla něco víc.

Neměla jsem vysoká očekávání. Myslela jsem, že tam zase bude spousta nesrovnalostí a bude mi trvat díl, než to přečtu. Na druhou stranu jsem však byla hodně zvědavá kvůli tomu konci a nemohla jsem se dočkat, až se dozvím, jak to vlastně všechno bylo.

Gen a jeho přátelé unikly před lidmi (upíry), který se je snaží sníst. Ale není to trvalý únik, jsou jim stále v patách. Během útěku se dostanou do města nebo spíše do vesničky, kde je všechno dost zvláštní, ale možná je to způsob, jak se zbavit svých pronásledovatelů navždy a dozvědět se něco o minulosti.

Nejdřív mi chvilku trvalo, než jsem se do knihy začetla, ale pak už jsem ji prostě hltala. Napsané to bylo velmi zajímavě a poutavě a k tomu děj pěkně plynul. Tentokrát jsem si ani neuvědomila, že by tam byly nějaké nesrovnalosti… možná jsem trochu nechápala, jak mohly Gen a jeho přátelé vydržet tak dlouho bez jídla, ale to je asi všechno. Je možné, že jsem něco přehlédla, ale i kdyby, tak to jen poukazuje na to, že je kniha napsána opravdu poutavě.

Gen je přespříliš opatrný, ale v jejich situaci je to dobrá vlastnost. Ale dalo by se říct, že pořád svým přátelům úplně nedůvěřuje, to udělá asi fakt, že žil celý svůj život mezi upíry.

Sisy je tvrdohlavá a odvážná. Snaží se ochránit své přátele za každou cenu a také je dost přímá. Všechny tyhle vlastnosti na ní obdivuji.

Vesnička mi přišla, jako kdyby tam nežili lidé, ale naprogramovaní roboti. Všichni lidé prostě šli a dělali bez řečí, bez otázek, bez myšlení. Jako kdyby tak byly naprogramovaní. Takže ač to na první pohled vypadá jako krásné místo s kupou jídla a pohodlnou postelí, ve skutečnosti mi to přijde spíše jako vězení.

Oproti Honu se mi Kořist líbila mnohem víc. Jak už jsem zmínila, nevšimla jsem si žádné nesrovnalosti a děj tu byl mnohem poutavější. I obálka byla lepší, z toho vyplívá, že Kořist je lepší než Hon ve všem.

Opět mě překvapil konec. Bylo to úžasně zakončené opravdu jsem zvědavá, jak se to všechno vyvine. A hlavně chci znát vysvětlení toho, proč jsou věci tak, jak jsou. Proto se nemůžu dočkat dalšího dílu a doufám, že bude tak skvělý jako tento a nebude mi lézt na nervy jako první.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)