Pages

Motýlí křídla

Název: Motýlí křídla
Původní název: Schmetterlingsschatten
Spisovatel: Veronika Bicker
Žánr: Thriller
Počet stran: 168
Nakladatelství: Fragment




Obálka se mi stejně jako u knihy Mrazivé léto velice líbila. Je jednoduchá a právě to jí činí tak krásnou. A ten motýlek mi zase přišel takový plastický. Prostě dokonalá obálka, nemám co dodat.

Zase je to recenzní výtisk od nakladatelství Fragment a požádala jsem o něj proto, že předchozí thriller, jak mnozí z vás ví, se mi velice líbil, a tak jsem si chtěla přečíst i tento. I když jsem věděla, že spisovatelky jsou rozdílné, riskla jsem to.

Četla se mi dobře a zase to bylo psáno tím stylem, že jsem přečetla kapitolu a hned jsem si musela přečíst další, abych věděla, co se stane. Dalo by se tedy říct, že jsem jí přečetla jedním dechem.

Jednoho dne se objeví ve vesnici, ve které Elena bydlí mrtvá dívka, kterou nikdo nezná a nikdo jiný ji tam neviděl. A to rozvíří Eleně vzpomínky na mrtvou sestru Lauru. Elena dostane anonymní dopisy, že úmrtí její sestry nebyla náhoda a tak tedy pátrá po tom, jak to s Laurou doopravdy bylo, protože nevěří, že její smrt byla náhoda. A mezi tím co pátrá, začíná chodit s Tristanem starším klukem, který se o ni najednou začal zajímat. Ale zároveň se taky musí vypořádat se svou matkou, která ji nikam nechce pouštět a zvlášť se staršími kamarády.

Elena je tvrdohlavá. Vůbec si nepřipouští, že by jí mohlo hrozit nějaké nebezpečí a řeči své matky bere na lehkou váhu.

Vivienne na mě působí tak, že je jí všechno jedno. Ale že je to jen maska. Jinak je to určitě dobrá kamarádka, protože Elenu v mnoha případech kryje a nemá oči zaslepené růžovými brýlemi jako Elena. Věci vidí, tak jak jsou.

Tristan je nevyzpytatelný. Až dokonce nevíte kdo to vlastně je. Jednou to vypadá, že je ten špatný, pak zase ten zlý.

Timo je Elenin kamarád, který je do ní tajně zamilovaný. Timo v knížce nevystupoval moc často, ale přišel mi jako snadno výbušný kluk.

Nakonec se všechno vyřešilo. Já jsem koncem byla tak trochu zklamaná, protože tam nebylo nijak rozebráno, co by se mohlo dít dál. Byl to zase takový ten neuzavřený konec. Ale myslím, že to přidává na tajemnosti této knihy.

Překvapilo mě, že každá kapitola začíná zápisem z Lauřina deníku, což se mi moc líbilo. A pak mě překvapilo, ale ne úplně v tom dobrém smyslu, že tahle kniha postrádala takovou tu akčnost. Byla skvělá, ale prostě to podle mě bylo spíše oddechové čtení. Tedy alespoň pro mě.

Knihu bych doporučila asi těm, kteří mají rádi oddechové detektivky, protože tímto podle mě tato kniha je. Má to být sice thriller, ale mně to tak nepřijde. Možná, že někomu jinému ano.

Když knihu porovnám s Mrazivým létem, rozhodně nebyla horší nebo lepší. Napsali to dvě rozdílné spisovatelky a je to na tom vidět. Jak jsem už říkala, v této knize chybí akce, rychlý překvapující spád děje. Něco takové tu sice je, ale není to stejné jako Mrazivé léto. Ale myslím, že je to vlastně dobře. Protože by mě nebavilo, kdyby ten byl v podstatě stejný. A ona tahle kniha měla s Mrazivým létem dost podobného, ale právě tím, že tam nebyla ta akčnost, se to odlišilo.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)