Pages

Bohové Olympu - Znamení Athény

Název: Bohové Olympu - Znamení Athény
Původní název:  The Mark of Athena
Spisovatel: Rick Riordan
Žánr: Fantasy
Počet stran: 528
Nakladatelství: Fragment





Obálka je sice krásná, ale více se mi líbila obálka prvního a druhého dílu. Za to pod přebalem má
kniha opravdu nádhernou barvu. Stejně jako u prvního dílu to je modrá barva, ale tahle je jiná a taková… nejsem si přesně jistá, jak jí popsat ale je to opravdu nádherná barva.

Na tento díl jsem se obzvlášť těšila. A popravdě ne kvůli ději, protože jsem věděla, že bude skvělý, ale kvůli názvu. Mám ráda Dia, Poseidona, Afroditu a všechny ostatní bohy, ale nejradši mám dvě a jedním z těch bohů je Athéna, bohyně moudrosti. Doufala jsem, že se o této bohyni dozvím něco víc.

Řečtí a římští polobohové se spojili a na Argu vyráží do původního Říma. Tam mají mnoho úkolů. Musí bojovat proti Gaie, která se pomalu, ale jistě probouzí. A posílá jim do cesty mnoho nepříjemností. Dále také sledují znamení Athény, a aby toho nebylo málo, mají docela dost osobních problémů.

Přiznám se, že jsem se tentokrát do knihy nemohla začít, trvalo mi asi pět dní, než jsem jí přečetla, což je docela dlouhá doba, ale zase ne tak dlouhá. Nebylo to tím, že by Rick Riordan napsal knihu špatně, protože děj byl vymyšlený skvěle a styl psaní byl úplně stejný. Jen tam na mě bylo moc hrdinů, moc úhlů pohledu. V předchozích dílech byly jen tři hrdinové a teď jich najednou bylo sedm a k tomu se mi nějakým záhadným způsobem pletl Leo s Frankem a Hazel s Piper. Ale to je spíše moje chyba než chyba knihy.

Percy byl vždycky statečný, ale mám pocit, že díky chvíli strávené v táboře Jupiter je ještě
statečnější, nebo spíše odhodlanější a dospělejší. Ale pořád v něm zůstává ten starý Percy, který miluje modré jídlo.

Annabeth je ustaraná. Nese těžké břímě a díky tomu se jí vrací strachy z minulosti. Kromě toho o sobě hodně pochybuje, což pro ni není zrovna dobré. Ale pořád má dost odvahy a tvrdohlavosti na to, aby šla do toho, co jí osud přichystal.

Mám pocit, že se Jason skoro nezměnil. Ale přeci jen, tu je jedna věc. Neví, jak ochránit své přátele a bojí se, že když tu je Percy, je k ničemu. Jinak to však je starý dobrý Jason.

Piper mi připadá odvážnější. Možná to souvisí tím, že si konečně plně uvědomuje kdo je a dokáže svého nadání dostatečně využít ve svůj prospěch. Už promluvu vnímá jako součást svého života.

Frank je horká hlava. Příšerně žárlí na Lea a dalo by se říct, že ho skoro nemůže vystát a to neustálé strachování ať už kvůli jeho schopnosti nebo kvůli tomu, že se do něj zakouká Hazel je na něm znát.

Hazel už není tak nešťastná, jako bývala, ale za to je zmatená. Je plno věcí, které nechápe a snaží se jim přijít na kloub.

Leo si pořád připadá osamělý, na víc. Všichni kolem něj jsou spárovaní a on podléhá splínu. Myslí si, že je zbytečný.

Naši hrdinové se přesunují z jednoho místa na druhé, právě díky lodi Argo. Argo působí opravdu
útulně. Jako domov. Domov, který se trochu kýve. Ale já bych se tam nastěhovala hned. Teda pokud by od tamtud někdo dostal satyra, který neustále řve smrt a určuje vám večerku.

Když knihu porovnám s předchozími díly, tak bych řekla, že je to kvalitou něco mezi prvním a druhým dílem. Vzhledem k tomu, že jsem první díl hodnotila sty procenty a druhý devadesáti, tak tohle je tak těch devadesát pět procent. Protože to, že jsem si pletla hrdiny, je jednoznačně moje chyba, ale myslím si, že to, že jsem se nemohla začíst ne. Tam byla vždycky pasáž, kterou jsem vysloveně hltala a pak nějaká, která mě vůbec nebavila. Asi tak do půlky knihy. Ale dějově to byla opravdu hodně zajímavá knížka. Kromě toho, že tam bylo plno zajímavých věcí o mytologii, která byla do knihy skvěle zahrnuta, tak jsem tam našla i scény, které mě pobavily, další které byly tak nádherně vypsané, že jsem si přála tam být… a takhle bych mohla pokračovat.

Vzhledem k tomu, že používám hvězdičkové hodnocení, dávám pět hvězd. Popravdě si myslím, že bylo mnoho knih, kterým jsem dala pět hvězd, i když jsem jim měla dát tak o jednu míň. A pět procent sem, pět procent tam. Podle mě si i tak těch pět hvězd zaslouží.

A abych to nějak zakončila, tak Znamení Athény byla krásná kniha, jak už jsem řekla v úvodu o mojí oblíbené bohyni Athéně. Ale ještě víc než Athénu mám radši Háda, proto se těším na čtvrtý díl Bohů Olympu a doufám, že bude minimálně tak skvělá, jako tato.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Fragment.

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)