Erik je jeden z nejlepších snowboardistů na světě a neumí si představit, že by žil jinde než na horách. Ale jeho nevlastní bratr Kasper, který se nedávno nastěhoval, doslova nesnáší všechno, co Erik miluje. Hory, ticho a samotu, která je obklopuje. A taky Erikovy pletené svetry, ty nemá rád opravdu hodně. Přestože je mu malou útěchou křídlo, které na něj v novém domově čekalo, chybí mu ruch velkoměsta a jeho starý život. Podle něj je jen jediný způsob, jak se na tomhle místě nezbláznit, udělat si z Erika svého spojence. A přesvědčit ho, aby mu do domu propašoval paprikové křupky.
Část příběhu je vyprávěna v er-formě z pohledu Erika. Přiznám se, že mě vždycky na začátku kapitoly ta er-forma trochu zaskočila, protože už po pár řádcích jsem se do příběhu tak vžila, že jsem měla pocit, jako kdyby to všechno vyprávěl sám Erik a než jsem se dostala na začátek další kapitoly, vždycky jsem zapomněla, že to tak není.
V opozici ke kapitolám, které sledují Erika, jsou v knize Kasperovy zápisky. A jak už název napovídá, tak jsou to opravdu deníkové záznamy, které působí neuvěřitelně reálně. Vypadá to, jako kdyby byly psané z patra, a přeskakuje se v nich od jedné myšlenky ke druhé, což odpovídá nejen tomu, jak bych si představovala, že by měl vypadat reálný deník, ale hlavně Kasperově osobnosti. Přestože je tahle část příběhu záměrně chaotická, tak její čtení takové rozhodně není a já neměla problém držet s Kasperem krok.
Vlastně nezáleží na tom, jakou část jsem zrovna četla, protože ať už jsem byla v knize kdekoli, nedokázala jsem se od ní odtrhnout. Úplně mě pohltila a to jak zásluhou stylu psaní, tak díky příběhu.
Jako obvykle přišly autorky s nádherným romantickým příběhem, který se mi vepsal do srdce od samotného začátku. Ale Nocturno pro Erika rozhodně není jen romance, je tady toho mnohem, ale mnohem víc.
Kluci se vyrovnávají s různými problémy, a jelikož je každý z nich úplně jiný, tak ta škála jejich potíží je opravdu různorodá. A to i v případě, že se jedná o problém ze stejné oblasti. Oba se samozřejmě potýkají se svým vztahem, který se během knihy mnohokrát změní, a právě tyhle změny jsou dost komplikované. Taktéž by se dalo říct, že mají oba menší problém s rodiči, ačkoli u každého vypadají absolutně jinak.
Oba se potýkají s otázkou, co jim přinese budoucnost, přičemž zrovna tahle je velmi zajímavá hned z několika úhlů pohledu. Eva a Klára totiž přišly s jedním specifickým a zajímavým problémem, který se jen tak nevidí. Nerada bych vám vyspoilerovala o co jde, takže jen řeknu, že je to skvěle zpracované, do knihy to perfektně sedlo a moc se mi to líbí.
Pokud bych knize měla něco „vytknout“, tak jen to, že je moc krátká. Kniha má sice 600 stran a není to tak, že bych na jejím konci nedostala nějakou odpověď, na kterou bych celou dobu čekala. Ale prostě chci víc. Erik a Kasper jsou skvělé postavy s ještě lepším příběhem a já bych neskutečně ráda věděla, jak to s nimi bylo dál. Takže to opravdu není tak, že by mi v příběhu něco chybělo, ale zkrátka mi tolik přirostl k srdci, že jedna kniha nestačí.
Asi vás nepřekvapí, že stejně jako všechno ostatní jsou i postavy mistrovským dílem. Každá z postav, která se v knize objevila je naprosto jiná než ostatní, má zajímavý životní příběh a všechny mají světlé i temné stránky, i když u některých postav je ta temná o dost výraznější než jiná. Ano, mluvím o tobě, Karen. Jsou to zkrátka komplexní bytosti, jejichž povaha má mnoho odstínů a v průběhu příběhu prochází vývojem.
Kdykoli recenzuji knihu od Evy a Kláry mám pocit, že je moje recenze nedostačující, protože ať se snažím jakkoli, nedokážu přenést do slov, jaké pocity ve mně jejich kniha vzbudila a jak skvělá je. A Nocturno pro Erika není výjimkou. Ať bych napsala jakkoli dlouhou recenzi a jakkoli obšírně bych vám popsala, jak úžasná tahle kniha je, nikdy by to nebylo dost. Takže asi zůstanu jen u toho, že je to úžasná kniha, miluju ji a rozhodně stojí za přečtení. Takže pokud hledáte nějaké čtení na zimní (nebo jakékoli jiné) dny, Nocturno pro Erika je ta pravá volba.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za krásný komentář :)