Krvavá dohoda

Kdysi dávno rod O´Malleyových prosperoval. Uzavřel totiž dohodu s mořskými lidmi, za jedno dítě z každé generace ochraňovali jejich lodě. Jenže po letech už nezbyl skoro nikdo, kdo má čistou krev O´Malleyových. Nemohou tak naplnit dohodu a jejich sláva upadá. Je tu však naděje, že by se vše mohlo vrátit k tomu, jak to bývalo dřív. Ovšem je třeba obětovat svobodu Miren O´Malleyové, což je její babička více než ochotna udělat. Miren má na to jiný názor...

Příběh je napsaný v ich-formě z pohledu hlavní hrdinky Miren a není to zrovna lehké čtení. Styl psaní je hodně suchý a informativní. Měla jsem problém se do něj začíst a ani když se mi to povedlo, jsem se do něj nedokázala pořádně vžít. Byl to jen takový slet informací, který se neustále větvil a o nějaké atmosféře nebo hlubokém příběhu nemůže být řeč.

Jedna věc se mi na knize líbila, ale zároveň mi to čtení stěžovala. Do příběhu byly vloženy menší příběhy, které ho krásně doplňovaly, a zároveň některé věci z hlavního příběhu osvětlovaly. Je to pěkný detail, který dělá knihu zajímavější, ale zároveň je bohužel do knihy zařazen takovým způsobem, že mě často mátl.

Námět příběhu se mi moc líbí. I ta temná atmosféra a fakt, že se to tam mrtvolami, nestvůrami a zradou jen hemží. To je zkrátka „pohádka“ podle mého gusta. Ale zpracování mi bohužel tolik nesedlo.

Jak už jsem naznačila, nebylo zrovna lehké knihu číst a to nejen kvůli stylu psaní, ale i kvůli příběhu. Často se tam dlouhou dobu nic nedělo a pak se najednou sice něco stalo, ale celá situace byla plochá. Bez nějakých emocí, atmosféry a čehokoli jiného. V podstatě se to pohybovalo ve stejné rovině, jako když se v příběhu zrovna kromě popisů nic moc nedělo.

Nesmím zapomenout ani na to, že mořští lidé, na které jsem se tolik těšila, se tu nevyskytovali tolik, jak bych si přála. Navíc některé části příběhu nebyly úplně dovysvětlené a tak jsem jisté události v knize nechápala a trochu jsem ťápala.

Postavy byly, stejně jako příběh, ploché. Autorka se je sice snažila popsat, ale ten popis byl tak věcný, že splýval s popisem u další postavy a tak dále. V zásadě jsem hodně často měla problém rozeznat jednu postavu od druhé.

Kniha má rozhodně skvělý nápad a temnější ladění je zkrátka skvělé. Ovšem příběh samotný není to, co jsem očekávala. Za mě mu hodně uškodil styl psaní, ale i příběh má za mě nedostatky, které mi bránily si ho užít. Není to vyloženě špatná kniha, ale ani nepatří k těm nejlepším.

Za možnost ponořit se do tohoto temného světa plného krveprolití děkuji e-shopu Megaknihy.

Pláč zavržených předků můžete zakoupit ZDE.

Pokud se chcete dozvědět více o knihách vycházejících v nakladatelství Ocelot, navštivte oficiální stránku nakladatelství.