Zelený hmyz a umělá inteligence

Finnovi rodiče se nedávno rozvedli, což je už samo o sobě hrozné. Ale kromě toho to i dost ovlivnilo finanční situaci jeho otce. Proto nečeká na jeden z největších svátků dárek, ale když mu otec předá krabici s datovými brýlemi je nadšený. Avšak jen do doby, než zjistí, že se nejedná o nejnovější model, ale o starý, který skoro nic neumí. O to větší je pro něj překvapení, když zjistí, že se na jeho brýle nahrála umělá inteligence Omikron 1, která je rozhodně mnohem lepší než ty nejnovější datové brýle.

Ve stejné době do Aquaterry, místa na Zemi, kde žijí obyvatelé nejrůznější planet, přilétá velvyslanec Karadémů spolu se svým synem Treskem. Treska dostane na starost starostova dcera Anna, která rozhodně není nadšená, že musí trávit celý den s klukem, který si myslí, že je lepší než všichni ostatní.

Všechno tohle se však změní, když ho vezme za svým kamarádem Finnem, kterého zrovna napadne zelený hmyz, aby mu ukradl brýle s Omikronem 1. Tyhle tři se spojí, aby přišly na to, co je vlastně Omikron 1 zač a proč se ho někdo tak urputně snaží získat. A někde na té cestě oba zajištují, že Tresk není úplně takový, jak si mysleli a začínají se z nich stávat přátelé. Ale zároveň jim také hrozí čím dál větší nebezpečí.

V poslední době mám náladu na „jednoduché“ příběhy, které jsou určené pro mladší čtenáře. A když jsem zahlédla Strážce Aquaterry od Bernda Perpliese a Christiana Humberga, hned mi padl do oka. Připadalo mi to jako přesně ten příběh, který hledám, ale s kapkou něčeho navíc.

I tak jsem si ale nemohla být jistá, jaká kniha nakonec bude. S autory dosud žádnou zkušenost nemám a literatura pro čtenáře kolem deseti let může být docela ošemetná, vzhledem k tomu, že se dost často používá jeden a ten samý námět. Ale vzhledem k tomu, že už v anotaci jsem zahlídla náznak originality, měla jsem za to, že by se z této knihy mohl nakonec vyklubat docela nadprůměrný příběh.

Málokdy jsou příběhy určené této věkové kategorii psané v ich formě a jinak tomu není ani tady. Celá kniha je z pohledu třetí osoby, přičemž přeskakuje mezi příběhy Anny, Finna a Treska v případech, když nejsou zrovna spolu. I když to se zrovna často nestává.

Do Strážců Aquaterry je neskutečně jednoduché se začíst. Musím tedy přiznat, že u prologu jsem měla trochu problém, ale to bylo spíše kvůli tomu, že jsem moc netušila, o čem se tam mluvilo. Když jsem se začetla do první kapitoly, už jsem číst nepřestala. Příběh mě naprosto pohltil a já se nemohla odtrhnout.

Popravdě mě docela udivuje, jak kvalitně je tento příběh napsaný. Ne, že bych autory chtěla podceňovat, ale děti většinou nebazírují na detailech, a tak se dost často stává, že u literatury pro ně jsou nesrovnalosti, které dospělé bijí do očí, ale v tomto případě se nic takového neobjevilo. Tahle kniha je stejně dobře promyšlená jako některé slavné série, jen s kapkou jednodušším dějem, který ale není o nic méně zajímavý.

Je pravdou, že základem jsou tři kamarádi (a opička), kteří se hrnou do dobrodružství, což je v podstatě základem všech takových příběhů. Ale v tomto případě je tu myšlenka jiných planet a civilizací, místa, kde neexistuje nic jako diskriminace ať už pocházíte z kterékoli planety a samozřejmě možnosti nejen z technologického hlediska, které přináší budoucnost.

Tohle by samo o sobě stačilo, aby se kniha dostala na pomyslný seznam nejoriginálnějších knih pro děti, ale tím nejlepším je zápletka. Opět na začátku vypadá skutečně jednoduše, ale jak děj postupuje, tak se čím dál víc odhaluje, že je všechno mnohem víc složitější a propojenější, než kdokoli čekal. A právě to se mi na téhle knize líbí.

A ačkoli nemám problém uhádnout konec většiny detektivek, které čtu, tak v tomhle případě jsem neměla nejmenší tušení, kam příběh směřuje. A když jsem to nevěděla já, tak to pravděpodobně neuhodne ani většina čtenářů, pro které je kniha určená, a právě proto je příběh tak skvělý. Je originální, nepředvídatelný a zajímavý.

Autoři se nezaobírali postavami do nějaké hloubky, ale i tak se jim povedlo, především díky jejich činům, ukázat přesně to, kdo jaký je, a to po všech stránkách. Navíc členové jiných planet byly popsány opravdu skvěle jak vzhledově, tak i zmíněním nějakých základních vlastností. Sice bych se vůbec nezlobila, kdyby tu byly právě tyto bytosti rozebírány o trochu více, ale mám dojem, že pro tuto knihu to bylo tak akorát.

Jsem ze Strážců Aquaterry doopravdy nadšená, mnohem víc, než jsem čekala. Tento příběh je podle mě jedinečný v mnoha ohledech a je naprosto perfektní pro čtenáře kolem deseti let. Ale pokud si občas stejně jako já občas rádi přečtete nevinnější příběh, tak bych vám tuto knihu doopravdy doporučila.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Knihy Dobrovský.

Knihu Strážci Aquaterry můžete zakoupit na stránkách knihkupectví Knihy Dobrovský.