Původní název: Cruel Beauty
Autor: Rosamunde Hodge
Žánr: Young Adult / Retelling
Počet stran: 250
Nakladatelství: CooBoo
Nyxin osud byl zpečetěn už
v momentě, kdy se narodila. V den svých sedmnáctých narozenin se má
stát manželkou Laskavého pána, krutého vládce, jež devastuje její město. Nyx má
kvůli tomu v sobě nenávist. Vůči svému otci, tetě, setře a dokonce i své
zesnulé matce. Ví, že v tomhle manželství přijde o život. Je jedinou nadějí
Arkádie. A jedinou osobou, která bude mít k Laskavému pánovi tak blízko,
aby ho mohla zničit. Přesně pro tento úkol byla Nyx od narození trénována a teď
rozhodně nehodlá selhat. I přesto, že ví, jaká je cena.
Jsou příběhy, které nikdy
nezestárnou. Člověk je může číst pořád dokola a pořád je bude milovat. Jedním
takovým příkladem jsou pohádky. Ale i klasika občas potřebuje trochu okořenit.
A co by bylo lepšího, než stará známá pohádka v úplně novém kabátku?
Zvlášť, pokud se jedná o retelling Krásky a zvířete.
Je pravdou, že se
s nejrůznějšími variacemi právě na tuto pohádku v poslední době
roztrhl pytel. Přesto jsem však z oznámení každého dalšího retellingu
nadšená. Možná je to neustále ten samý příběh, ale zároveň není. A myslím, že
mít možnost prožívat svůj oblíbený příběh v desítkách různých verzí je
skvělá příležitost pro každého knihomola. Pro mě určitě.
Krutá krása v mé knihovně
tedy rozhodně nemohla chybět. A to nejen kvůli krásnému příběhu, který jsem si
byla jistá, že nabízí, ale i kvůli obálce. Ta se totiž k příběhu na motiv
Krásky a zvířete hodí každým coulem. Co jiného by jakoukoli verzi této pohádky
vystihovalo lépe než červená růže, která je do obálky zakomponována?
Krutá krása je napsána
z pohledu hlavní hrdinky. Díky tomu jsou v knize hodně rozvinuté
právě její myšlenky a minulost. Ačkoliv bych jindy byla za takový náhled do
lidské duše nadšená, tady to onen efekt nemělo. Spíše to vzhledem k hlavní
hrdince bylo neskutečně otravné.
Ovšem pojetí příběhu je opravdu
jedinečné. Autorka nejen že se inspirovala příběhem Krásky a zvířete, ale i
řeckou a římskou mytologií. Což pro mě bylo něco jako splněný sen. Já totiž
kromě pohádek miluji i mytologii a tu řecko-římskou obzvlášť. Tohle pro mě bylo
skutečně příjemným překvapením a jsem ráda, že ji něco tak originálního
napadlo.
Ovšem tím u kombinací nekončím.
Laskavý pán je totiž inspirován nejen zvířetem, ale i Rumpelníkem, pohádkovým
skřítkem, který je pověstnými svými dohodami. Tahle kombinace se sice už
párkrát objevila, ale to vůbec nevadí. Je lepší, kdy má obdoba zvířete nějakou
skutečnou moc, než když je úplně bezbranné.
Kniha tak spojuje několik
zdánlivě neslučitelných příběhů v jeden celek. A osobně se mi tahle
kombinace neskutečně zamlouvá. Hlavně proto, že to autorka poskládala tak
skvěle, že to dává perfektní smysl. Spojení klasické pohádek a mýtů se tedy
rozhodně vyplatilo a věřím, že nejsem jediná, kdo bude z takovéto verze Krásky
a zvířete nadšená.
Bohužel musím mít ke knize i pár
připomínek. Krutá krása má pouhých 250 stran a to se na ní dle mého názoru dost
podepsalo. Rosamund Hodge vymyslela opravdu zajímavý svět, ale nedotáhla to do
konce. Tedy příběh je ucelený s jasným začátkem a koncem, ale není příliš
rozvedený. Kniha s takovým potencionálem by potřebovala alespoň ještě
dalších 150 stran, aby se mohla projevit a dosáhnout tak lepšího a
propracovanějšího příběhu.
Svět, který autorka vymyslela je
docela dobře promyšlený. Tedy do chvíle, než se blíží konec knihy. Tam se pak
objevuje mnoho otázek, na které autorka buď nedá vůbec odpověď nebo je
nevysvětlí. Navíc se příběh najednou začíná odvíjet strašně rychle. I když byl
celou dobu tak trochu zrychlený, ke konci to jen přidalo na obrátkách. Nejhorší
je, že i začíná postrádat smysl. Autorka jaksi úplně zapomněla na to, že každý
čin má nějaký následek. Motýlí efekt jí byl naprosto ukradený.
Když není příběh rozebrán do
hloubky, tak nelze čekat, že postavy nebudou povrchní. V knize jich sice
mnoho nevystupovalo, ale i z toho mála byla trochu více rozebrána akorát
Nyx a její chování bylo přinejmenším podivné. Jako kdyby trpěla rozdvojenou
osobností. Co se týká zbytku postav, tak byly dost nepromyšlené. Laskavý pán
měl sice nějakou menší snahu o to stát se realističtějším, ale marně.
Možná to po téhle vlny kritiky
vypadá, že se mi kniha nelíbila, ale opak je pravdou, líbila se mi. Jen jsem od
ní prostě očekávala hodně. Myslela jsem, že se bude jednat o příběh, ze kterého
budu absolutně na větvi.
Jenže takový příběh to bohužel
není. A popravdě mi je hodně líto, že nedosáhl té velkoleposti, které mohl.
Protože já věřím, že s trochou přepisování, promyšlení, ale především rozepsáním
by se mohlo jednat o naprosto epický příběh a láme mi srdce, že to tak není. Že
autorka vzala naprosto úžasný nápad a udělala z něj docela průměrnou
knihu. A abych byla upřímná, tak myšlenka knihy, propojení různých věcí, je to
jediné, co knihu drží nad vodou.
Takže ano, kniha mě ohromně
zklamala. Ale vážně nemůžu říct, že by se mi nelíbila, protože téma je opravdu skvělé.
A jsem neskutečně zvědavá, co si autorka připravila dál. Pokud jsem hledala
dobře, má se jednat o retellingy na Popelku a Červenou karkulku. Nepochybuji o
tom, že jakmile její knihy vyjdou i v Česku, přečtu si je. Po Kruté kráse
jsem si totiž jistá, že přijde s opravdu zajímavým námětem. Jen doufám, že
je napsala s mnohem větší rozvahou než Krutou krásu, která byla podle mého
názoru vpuštěna do světa trochu ukvapeně.
ja se vzdycky nadchnu na ty retellingy, ale pak mam stejne strach do toho vubec jit... a asi nemusim ani litovat...
OdpovědětVymazatPěkná recenze :) Retellingy mám ráda a Krutá krása mi zrovna přišla, tak snad nezklame :)
OdpovědětVymazat