Hodnocení druhého ročníku Roční literární soutěže Terezy Mikulové

Zhruba před rokem jsem psala hodnocení prvního ročníku Roční literární soutěže Terezy Mikulové. A dnes vás čeká obdobní článek. I když možná trochu kladnější, než minulý rok. Ale jestli chcete vědět můj názor na druhý ročník Terčiny soutěže, budete muset číst dál.

Otázkou je, kde začít. Asi bych nejdřív měla říct o čem Terčina soutěž vlastně je, kdyby to náhodou někdo z vás nevěděl. Jak už napovídá název, jedná se o to že Terka každý měsíc zadá téma na které musíte napsat povídku. Terez tam má jistá omezení třeba jako délku, ale v podstatě to není o ničem jiném než o psaní. A když píšete dobře, můžete dostat i nějakou tu pěknou cenu. Ale už dost zdržování a jdeme na hodnocení. Pokud byste chtěli o soutěži vědět více, stačí klepnout na Terčino jméno a dostanete se na její stránku.

Začnu s hodnocením hned na začátku, tedy u témat, která Terez zadává každý měsíc. A vlastně tohle je asi jedna z mála věcí na kterou se v soutěži můžete spolehnout. Pokud se nestane nic závažného, tak prvního vždycky na jejím blogu naleznete zadání na daný měsíc (i když možná to je tím, že jí s tím vždycky týden dopředu otravuji... tak jako tak, je tam). 

Ještě chvíli zůstanu u témat a musím říct, že jsem opravdu ráda, že si v tomto ročníku odpustila ankety. Terez zadává témata z patra, takže člověk vůbec netuší na co se má připravit. Přesně takhle to má u soutěže být.

Jediné co bych snad vytkla jsou ta samotná témata. Občas Terku napadne takové téma, že doopravdy nechápu, kde na něj přišla. Ale většinou se dá i na to, které zní sebe hůř (jako Láska na dně vaječného koňaku, že?) dá něco vymyslet. Určitě by ale neuškodilo, kdyby Terka vymyslela nějaké téma, které se dá vyložit všemožnými způsoby. Neříkám, že tak mají vypadat všechny, ale pár takových témat by neuškodilo.

A teď hned na druhou stranu barikády, na hodnocení. Jak jsem byla u tématu ráda za včasné přidání, tak včasné přidání hodnocení se nějak nekoná. Pokud vím, Terez by ho měla přidávat před vyhlášení tématu na další měsíc, ale neděje se tak. Vlastně mívá několika měsíční zpoždění a to je prostě k zlosti. Člověk čeká, těší se na hodnocení a ono pořád nikde. S tímhle by Terka určitě měla něco udělat.

Jinak k samotnému hodnocení nemám co dodat. Líbí se mi, jak Terez hodnotí všechny příběhy, Často mi přijde, že je na nás dokonce hodnější než si zasloužíme. Takže nemám problém.

A nakonec výhry. Ty jsou letos novinkou a pokud vím, budou i ve třetím ročníku. Ale nepředbíhejme. Výhry jsou doopravdy krásné. Většinou se týkají něčeho, co je nějak spojené s psaním. Takže knihy, záložky, placky a další drbnosti. A jak už jsem zmínila, všechny jsou doopravdy krásné, Tedy aspoň mě výhry potěšily.

Nejspíš by bylo dobré to nějak shrnout. Ano, shrnutí mi nikdy nešla, ale pokusím se. Přijde mi, že byl druhý ročník lepší než byl první, ale pravdou je, že se musí ještě vychytat pár mušek. Hlavně tedy co se týká přidávání hodnocení. Ale říká se do třetice všeho dobrého, tak to možná Terka v příštím ročníku napraví.

Já se třetího ročníku samozřejmě zúčastním. Tahle soutěž je jedna z mála, kterou znám a která mi vyhovuje. A pak vůbec nestíhám psát i když mám hodně nápadů a takhle se aspoň "donutím" napsat aspoň jednu povídku za měsíc.

Podtrženo sečteno nejspíš se budu účastnit v každém ročníku této soutěže. Jen doufám, že se někteří z vás přidají ke mně. Potřebuji nějakou silnou konkurenci. A jsem si jistá, že Terez bude za pár soutěžících navíc ráda. Navíc bude mít díky tomu s hodnocením víc práce a tak ho možná konečně bude dávat na blog v čas, aby nad tím pak nemusela strávit celý týden.