21. Den

Název: 21. Den

Původní název: Day 21

Spisovatel: Kass Morgan

Žánr: Dobrodružné

Počet stran: 264

Nakladatelství: CooBoo

 Stejně jako obálka Prvních 100 je i tato čistě bílá s názvem knihy, ve kterém jsou stroje a obličej. Pokud se nemýlím, je to úplně ten samý obrázek, který vyplňoval i název u prvního dílu. Ale i když obálky k sobě ladí, nebo abych byla přesná, jsou skoro stejné, líbí se mi víc obálka Prvních 100. Není to však z nějakého konkrétního důvodu, spíše ji znám déle a tak jsem si na ni zvykla.

Po skončení prvního dílu jsem se nemohla dočkat druhého. A nakonec jsem se dočkala. Pravdou je, že jsem neměla nejmenší tušení, jak by to mohlo pokračovat. Sice jsem v té době měla shlédnutou první i druhou sérii seriálu, ale popravdě jsem od přečtení prvního dílu měla dojem, že se dívám na dva rozdílné příběhy, které mají společný akorát název.

Od doby co stovka mladistvých, jejichž osudem byla smrt, přistála na Zemi, už uběhlo 21 dní. A právě teď je začíná napadat záhadná nemoc, o jejímž původu si nejsou jistí. Clarke se to snaží vyřešit, ale moc jí to nejde. Bellarmy a Wells se snaží vyřešit další problém. Vypadá to totiž, že Zem nebyla skoro sto let neobydlená. Nejspíš nejsou jedinými lidmi na Zemi a hlavně nejsou vítány. A právě to každému z nich způsobí problémy, které je zasáhnou. Ale nejen stovka na Zemi má problémy. Glass má problémy na Arše, kde až nebezpečně rychle dochází kyslík a navíc je ohroženo její tajemství.

Clark, Bellarmy, Wells a  Glass stejně jako v minulém díle vyprávějí příběh. Díky Glass máme přehled o tom, jak vypadá situace na Arše a ostatní vypráví situaci na Zemi z několika úhlů pohledu, což je rozhodně dobře.Ale popravdě, kapitoly, které vyprávěli Clark, Bellarmy nebo Glass mě bavily. Kdežto u Wellsových jsem se těšila, až budeš konečně konec. Vážně se nedivím, že ho v seriálu zabily po několika dílech. Celkově se to však čte opravdu dobře a nejspíš záleží jen na úhlu pohledu. Já třeba Wellse ráda nemám, takže je možné že mě kapitoly z jeho pohledu nebaví právě proto.

Clark se snaží mít všechno pod kontrolou. Nemoci, nepřátelské obyvatele a především svoje city, které na ní útočí hned z několika front. Ale i když na venek vypadá v klidu ve vnitř šílí. Je nešťastná, protože neví, co za nemoc trýzní její skupinu a také kvůli zradě. Ale naštěstí jí její city dodávají i něco jiného, naději.

Bellarmy je pořád ten samý drsňák, který se snaží chránit svou sestru. Ale právě teď je vztekem bez sebe, že se Octavia ztratila z dohledu. Bohužel to však není jediná věc, která podporuje jeho vztek. Konec konců o ty které milujeme, se bojíme nejvíce a zároveň jsou to ty, na které se nejvíce i zlobíme.

Wells podle mě překračuje meze ještě více než v předchozím díle. Ale tentokrát to ještě doplňuje vztekem a ignorací, která je namířená proti člověku, který si to ani v nejmenším nezaslouží. Na druhé straně se snaží, aby jejich tábor zůstal v chodu.

Glass pořád bojuje za lásku, ale tentokrát díky tomu vypadá spíše statečně než jako nána či slepice, kterou byla mnoho let před touto událostí. Chce se obětovat kvůli tomu, koho miluje, což je šlechetná i když neskutečně pitomá věc. Ale hlavně je to důkaz lásky.

Země vypadá pořád stejně krásně, možná ještě i krásněji po tom, co se stovka rozhodně prozkoumat okolí. Ale je také mnohem nebezpečnější právě díky nepřátelským obyvatelům Země. Ale ani na Arše to teď právě není nic moc, vlastně je to horší než na Zemi. Kyslík rychle ubývá a smrt je skoro nevyhnutelnou možností.

Stejně jako první díl se mi 21. Den líbil mnohem víc než seriál. Moc často neříkám, že je kniha lepší než filmové či seriálové zpracování, ale v případě této série je to pravda.

A když porovnám Prvních 100 a 21. Den mám ve vítězi jasno. Oba dva díly jsou napsané stejně skvěle a čtivě. Ale co se týká děje, líbil se mi více právě tento díl. Není to proto, že by byl příběh druhého dílu lepší, spíš je tu pár scén, které mě hodně potěšily, a mám dojem, že nejen mě, ale i většinu čtenářů této série.

Druhý díl se mi doopravdy hodně líbil a já se nemůžu dočkat třetího. Mám dojem, že ještě není napsaný ani v angličtině a proto doufám, že ho autorka co nejdřív dopíše a hned na to ho CooBoo vydá. Vážně bych jim byla vděčná. Ale jestli to bude trvat dlouho, aspoň si budu moc dát re-reading prvních dvou dílů, abych si čekání zkrátila.