Pages

Říše temnot - Krvavý polibek

Název: Říše temnot - Krvavý polibek
Původní název:
Spisovatel: L. J. Smith
Žánr: Fantasy
Počet stran:
Nakladatelství: Fragment





Na obálce kromě obličeje, typického pro tuto sérii, můžeme vidět dvě labutě, které tvoří srdce. Popravdě nemám nejmenší tušení, jak by labutě mohly souviset s příběhem, ale přesto si nestěžuju. Vypadají opravdu krásně a navíc s tím černým pozadím tvoří skvělý kontrast. Obálka Krvavého polibku se tak řadí mezi mé oblíbené z této série.

Sice většinou nečtu anotace předtím, než si knihu pořídím, ale poslední dobou je čtu vždy předtím, než začnu knihu číst. Musím uznat, že podle ní to vypadalo na opravdu zajímavý díl. Tedy oni jsou všechny díly zajímavé, ale v tomhle díle mělo jít o něco víc. Nemluvě o tom, že hlavní hrdinka není typickou postavou od Smithové.

Jez byla chladnokrevná upírka, která se svým gangem lovila lidi bez náznaku lítosti. Ale při jednom lovu zjistila, že není upírka, ale poloupírka. Rozhodne se, že opustí všechno. Svůj gang, svoji rodinu, svůj způsob života a bude žít s lidmi, s příbuznými její matky. Už se nekrmí krví, takže má vlastně tolik síly jako člověk, ale přesto to není obyčejný člověk a ani nežije. Je z ní lovkyně upírů a také je členkou Kruhu úsvitu. A všechno by mohlo takhle pěkně fungovat nebýt jednoho dne, kdy se objeví její kamarád Hugh. Ten dá Jez velice důležitý úkol. Musí zjistit, kdo je Mocná síla. Ale aby to mohla zjistit, musí se vrátit zpět ke svému starému gangu, ale hlavně k Morgeadovi, který ji by ji zabil, kdyby zjistil, kdo vlastně je.

I když knihy od L. J. Smith nemají takový děj, který by vám v hlavě zůstal ještě několik dní, pravdou je, že se mi čtou, jako kdyby ten děj měly. Všechny její knihy včetně Krvavého polibku jsou doopravdy neuvěřitelně čtivé. Začnete číst a ani nevíte, jak a už jste na poslední stránce. Nebo aspoň já to takhle mám. Což je dost překvapivé, jelikož se mi to normálně opravdu stává hlavně u knih, které jsou nejlepší z nejlepších. A to její knihy bohužel nejsou.

Jez je doopravdy zajímavá osoba. Jelikož je poloupírka perou se v ní dvě osobnosti. Její upírská část, která by nejraději všechny lidi vysála do poslední kapky a pak ta lidská, která chce lidi před upíry chránit. Jsou to tak rozporuplné části její osobnosti, že nechápu, jak to zvládla, ale ona je dokázala spojit a díky tomu se stala někým, kým by nejspíš chtělo být hodně lidí.

Mogead navenek působí jako bezcitný idiot, který nedokáže snést, když není po jeho. Jenže každý má dvě stránky. Tu kterou všem představuje a pak druhou, kterou ukrývá. Občas jsou ty stránky stejné, ale většinou jsou úplně jiné, tak jako u Mogeada. Ale i když má tu svoji masku chladnokrevného upíra, prosvítá přes ni paprsek lidskosti.

Hugh je vlastně jenom člověk. Možná ne obyčejný, ale pořád člověk. I přesto má v sobě pořádnou dávku odvahy postavit se za své přátele. Postavit se proti lidem temnot, kteří chtějí zničit jeho svět. A za to si zaslouží obdiv.

Většina dílů Říše temnot si je hodně podobná. Ale už v minulém dílu jsem nalezla docela překvapivé věci a tady je to ještě ve větší míře. V první řadě je tu fakt, že je Jez poloupírka. Tohle je ve většině příběhů o upírech nemožné (i když je pravda, že jsem už četla i knihy s poloupírkou), ale to není důvod, proč mě to překvapilo. Spíše mi přijde, že se to vůbec nepodobá L. J. Smith.

Tím nejdůležitějším však je to, že Krvavý polibek dává všemu smysl. Jistě všechny díly jsou volným pokračováním a už v minulém díle bylo naznačeno, že se jedná o něco většího. Jenže tady se to skutečně všechno seskupuje dohromady. Ukazuje, o co ve skutečnosti v této sérii jde. Proto je jiná než ostatní díly.

Po tomto dílu doopravdy trnu zvědavostí, jak to bude pokračovat. Už se to doopravdy blíží ke konci a brzy přijde vrchol celé téhle série. Doopravdy jsem zvědavá, jak to všechno nakonec dopadne.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Fragment.

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)