Pages

Krásná katastrofa

Název: Krásná katastrofa
Původní název: Beautiful Disaster
Spisovatel: Jamie McGuire
Žánr: Román
Počet stran: 376
Nakladatelství: Fortuna Libri





Když to vezmu z naprosto praktické hlediska, nemám nejmenší ponětí, proč je tu taková obálka, protože s knihou nemá absolutně nic společného. Nebo jsem si toho aspoň nevšimla. Tedy přemýšlela jsem o tom, že by to mohla být metafora, něco se svobodou, ale nedávalo mi to smysl. Ale když to vezmu z estetického hlediska, tak tu obálku miluji. Je to vlastně i původní obálka a já jsem vážně hodně ráda, že zůstala. Protože to působí tak nějak magicky. Motýlek ve sklenici a k tomu to nádherné pozadí. Dokonce mi tu nevadí ani červený nápis KATASTROFA či titulek New York Time Bestseller. Jednoduše si nemůžu pomoct, pro mě je to dokonalá obálka.

Na knihu jsem byla zvědavá, protože stejně jako kniha Počkám na tebe je označována za New York Times Bestseller. Ale nějak jsem nabila mylného dojmu, že jde o erotický román. Což jsem si původně nemyslela, ale pak jsem si to někde přečetla a evidentně to bylo napsané špatně, protože se o erotický román v žádném případě nejedná a já jsem jen ráda.

Abby nedělá nic skandálního, dalo by se říct, že je to nevinnost sama. A Travis je její pravý opak. Do všeho hazardu jde, je vzteklý a nevyrovnaný. Všichni asi víme, kam tento příběh směřuje. Dva naprosto rozdílní lidé a spousta překážek, za které si většinou mohou sami.


Četlo se to naprosto dokonale! Nejradši bych tu knihu přečetla najednou, ale čtyři sta stran bez přestávky fakt není možné přečíst. Autorka má opravdu úžasně čtivý styl psaní. Jediná nevýhoda je, že se to nedá číst třeba v autobuse nebo ve škole, protože tohle je kniha na kterou jednak potřebujete klid, a pak nějaké kouskování tu opravdu nepřipadá v úvahu, protože pak z toho nemáte ten pravý požitek a nezačtete se do toho. Potřebujete si přečíst minimálně třicet stran na jeden zátah.

Abby působí jako taková křehká dívka, která je nepoznamenána obyčejným životem. Jenže to je jen pocit, Abby je jiná, než se na první pohled zdá. Rozhodně je bojovná a nevzdává se… většinou. Nedokáže si přiznat, jak se věci skutečně mají, a dělá unáhlené závěry, které ji přivádějí do problémů. Ale jedna vlastnost mi na ní opravdu hodně vadí a to, to že pořád řešila, co si o ní lidé myslí.

Ach můj bože,Travis. Nikdy jsem nechápala, jak někdo může vzdychat nad postavou z knihy, když jí ani nevidí. Ale poslední dobou jsem se zamilovala do tolika knižních postav, že už to chápu. A Travis je prostě dokonalý. Teda není dokonalý ani náhodou a to je na něm právě dokonalé. Má výbušnou povahu, je to děvkař a pouští se do hodně hazardních věcí. A možná právě proto je neodolatelný. Ale každý má dobré vlastnosti a on taky. Vždycky pomůže svým kamarádům, a když se to tak vezme, k nikomu se vyloženě hnusně nechová.

Když budu ignorovat fakt, že nemám nejmenší ponětí jak se jméno Shepley čte, a proto jsem to četla… no radši nechtějte vědět, jak pitomě jsem to jméno zkomolila, musím uznat, že je to dobrý kluk. Možná trochu nudnější, ale zase to není žádný suchar. A pak je to jednoznačně skvělý kamarád, i když se jednu dobu strachuje hlavně o sebe, ale i když to tak vypadá, není to ze sobeckosti.

America je skvělá kamarádka a přítelkyně. Občas je ale malinko hysterická a všechno co řeší. Je však pravda, že dokáže Abby popostrčit tím pravým směrem. Navíc vždycky při ní stojí, i kdyby z toho neměla vyjít dobře.

V Parkerovi se nevyznám. On se chová sice úžasně, jenže podle mě to je až moc dokonalé. Připadá mi to jako přetvářka. Jako kdyby byl v této knize princ na bílém koni a zlý černokněžník, ale nějak si pohodily místo.

Na přední stránce má kniha napsáno NEW YORK TIMES BESTSELLER, takže úspěšná rozhodně je. Co jsem se tak dívala na různých stránkách a na různé hodnocení, tak většině českým čtenářům se to líbí zbytek to považuje za průměr a malá část z toho zbytku za odpad. Ale většinou se líbí a má u čtenářů úspěch.

Jak už jsem zmínila v úvodu, chci Krásnou katastrofou porovnat s již zmíněnou knihou Jestli zůstanu. Co se týká základu, tak jsou oba dva příběhy stejné a částečně se také scházejí i v ději. A i když jsem si obě knihy zamilovala a určitě si je časem obě pořídím do své knihovny, musím přiznat, že je lepší Počkám na tebe. Má to mnohem promyšlenější děj, jedná se tam o mnohem víc věcí než tady a celkově je to sice furt neoriginálně originální, ale míň než tady. A pokud jsem to ještě nezmínila, Krásnou katastrofu také řadím do kolonky neoriginálně originální.

Chápu, že kdybych to brala fakt hodně objektivně. Měla bych připomínky k tomu, že takových příběhů je milion. A to pravda je. Ale problém je v detailech. Příběhy budou většinou dělány jako přes kopírák, ale kouzlo je v detailech, ve skvěle promyšlených detailech, který z toho dělá originální příběh a pak v tom, jak je to napsané.

A teď jsem trochu odbočila. Každopádně, pokud vám nevadí romantika a trochu zašmodrchaný příběh, jdete do toho. Na oddech je to opravdu skvělé a na to, že to má skoro čtyři sta stran, to máte přečteno celkem rychle. Ale lepší je vyčlenit si na to třeba víkend, třeba já jsem tu knihu přečetla asi na tři zátahy, protože jsem nedokázala přečíst kapitolu a prostě odejít.

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)