Syn pekel - V moci démonů

Název: Syn pekel - V moci démonů
Původní název: Syn pekel - V moci démonů

Spisovatel: Michaela Burdová

Žánr: Fantasy

Počet stran: 272

Nakladatelství: Fragment

 

Stejně jako u předchozího dílu jsem z obálky nadšená. Minule znázorňovala tajemno. Tentokrát znázorňuje chaos a smrt ve vzduchu. Ale nedaří se mi celkový obrázek zařadit k nějaké určité scéně. Když si ji rozdělím na části, vím ale přesně k čemu jednotlivou část zařadit. Nesmíme zapomenout, že v knize se opět vyskytuje mapa a na konci knihy obrázky hlavních postav. U čehož mě trochu zklamalo, že jsou stejné jako v první knize.

Kdo by odolal a nepřečetl si druhý díl po tom, jak končil první? Já rozhodně ne. I kdybych se snažila ze všech sil, tak bych si ji prostě musela přečíst.

Očekávala jsem boj na život a na smrt a to ne jen v jednom podání. A taky jsem čekala nebo možná spíše doufala, že se konečně něco stane mezi Neranem a Liadel.

Neran se snaží dostat Liadel do bezpečí před dvanáctým démonem. Jenže démon je hodně mocný, jak jí má tedy dostat do bezpečí obyčejní vlkodlak? Nehledě na to, že když se do věci zaplete jeden bratr s dobrými úmysly, ale naprosto chybným úsudkem, situace se ještě více zkomplikuje. A nesmíme zapomenout ani na temnovlky a jejich vůdkyni Aragen, která chce stále Nerana kvůli potomkovi. Tentokrát se ale nespokojí jen s tím.

Zdá se mi to, nebo je Aragen ještě větší mrcha než v prvním dílů? Ne, nezdá se mi to. Pořád prahne po moci a bez mrknutí oka zničí cizí život jen kvůli tomu, aby dokázala, že také nejmocnější je. Ale všichni záporáci mají své slabiny. Neran prokáže, že mu záleží mnohem víc na těch, které miluje než na sobě. Nemluvě o tom, že si konečně přizná, že je schopný takového citu. Gerrata bych nejradši vystřelila na měsíc. Je fajn, ale kdykoliv se objeví, věci se záhadně zkomplikují. Ne, že by to dělal schválně, prostě má na to talent. Liadel je démon s duší anděla. I když se snaží nechovat jako démon, člověk by čekal, že v jejím chování něco démonického zůstane, ale ne. Možná nad ní v jednom momentě získá démon převahu, ale Liadel si rychle uvědomí, co je správné.

Je to divné, ale až teď jsem si uvědomila, že Velwetie se hodně podobá středověké zemi. Přesto mám, ale pocit jako by se to odehrávalo v dnešní době.

U minulého dílu jsem si stěžovala na pár věcí, které neseděli. Teď mě nic nenapadá. Do knihy jsem se prostě ponořila a sledovala příběh, takže jestli tam něco nesedělo, tak jsem to bez problému přehlédla.

Bála jsem se otevřeného konce. Kupodivu se nic takového nestalo. Byl to uzavřený závěr, který jasně říkal - Tohle je konec, nic jiného už nebude. A tak to podle mě má být.

 

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.