Lama je nový jednorožec

Mei je obyčejná středoškolačka s neobyčejnou posedlostí Harrym Potterem a dalšími kultovními filmy. Jako všichni středoškoláci má pár kamarádů. Avu, se kterou se začíná teprve poznávat a Travise, který je jejím kamarádem už řadu let. Tihle dva si rozumí tak, jak nikdo jiný. Ale kromě toho má Mei ještě něco, úhlavního nepřítele Liama, který má shodou okolností okno naproti jejímu. Jenže co když v Meině životě není nic takové, jak si myslí? Co udělá, když se věci převrátí vzhůru nohama a bude se s tím muset nějak vypořádat?

Příběh je napsán v ich-formě z pohledu Mei. Většinu času byla kniha čtivá, ale některé popisy jsou zkrátka nedotažené, především jejich přechody k dalším událostem. Působily v knize nepřirozeně a trochu knihu srážely. Naštěstí jsem na tyhle nedokonalosti narazila jen párkrát a to především ze začátku knihy.

Celá kniha vychází z příběhu, který byl napsán pomocí chatů v aplikaci Storki. Zprávy mezi jednotlivými aktéry tedy zůstaly důležitou součástí knihy. Kniha na těchto zprávách stojí, ale zároveň je jimi skvěle doplňována a odlehčována. Jejich grafické ztvárnění se mi také moc líbí. Nechybí barevné odlišení jednotlivých chatů, fotky ani smajlíci. Působí to úplně stejně, jako skutečná internetová konverzace.

Příběh je svým způsobem hodně jednoduchý a předvídatelný. Je ale originální svým pojetím. Moc se mi líbí, že v podstatě není stránka, kde by autorka neodkazovala na nějaký známý film, seriál nebo herce. Tyhle popkulturní odkazy dělají z knihy podle mě něco zvláštního a zároveň se díky tomu příběh přibližuje realitě. Sice většina lidí asi nekomunikuje ve filmových hláškách tolik jako hlavní postavy, ale skoro všichni na nějaké dílo v běžné komunikaci někdy naráží a ve valné většině knih se to bohužel vůbec neprojevuje.

Některé zápletky v knize bohužel vznikly jen nedostatkem komunikace, ale na tom stojí v nějakém bodu většina kniha a v tomto případě to bylo dobře zakomponované. Objevily se tu však i takové motivy, které na můj vkus působily v knize příliš uměle a úplně tam nesedly. Ovšem naprosto to vynahradily některé jedinečné scény, které by snad nikdo nenapodobil ani, kdyby chtěl.

Autorka postavy nepředstavila nějakými dlouhými popisy, ale nechala mluvit knihu a především ostatní postavy, samu za sebe. Postavy se tak představily čtenářům především skrz své činy, chování a to, jak je viděli ostatní. Tento způsob představování je skvělý a v případě Navždycky skvěle přiblížil povahu jednotlivých postav. Bohužel mi ale přijde, že právě proto, že postavy nepředstavil nějaký detailnější popis, který by se sem tam i připomněl, je trochu zanedbaná jejich vzhledová charakteristika. Ta sice není tolik důležitá, jako ta vnitřní, ale i tak je to část jejich osobností.

To co mě na postavách mrzí je jejich nepochopitelné chování. V jednu chvíli se chovaly nějakým způsobem a ve druhé změnily své chování o sto osmdesát stupňů a ve většině případů to ostatním postavám nepřipadalo vůbec divné. V jiných situacích naopak postavy, především Mei, odmítaly přijmout fakta, která měly přímo před očima. Věděly je, ale zarytě je odmítaly bez jakéhokoli důvodu a dělaly na takovém základě absurdní rozhodnutí.

Navždycky je příběh, který je propagován jako feel-good romance a já po přečtení musím s tímhle označením jen a jen souhlasit. Tenhle příběh je neuvěřitelně sladký a celou dobu, co jsem knihu četla, mi z tváře nezmizel úsměv. Sice má nějaké chybky, ale kladné vlastnosti převažují a jako fanynka Harryho Pottera zkrátka nemůžu nemilovat knihu, která je tímto příběhem tak prosáklá, že i její název je narážkou na tohle světové dílo. Pokud potřebujete zlepšit den, tak tahle roztomilost to lehce zvládne.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - CooBoo.

Recenze byla napsána pro Databázi knih.