Nejspíš každý knihomol, a dokonce
i neknihomol zná jméno J. K. Rowlingová. Komu by taky úžasná spisovatelka
proslavená především svou fantasy sérií Harry Potter a detektivkami o
Cormoranovi Strikeovi, kterou napsala pod pseudonymem Robert Galbraith, mohla
uniknout?
Není tedy divu, že si tuhle
úžasnou ženu pozvali, aby pronesla projev k absolventům Hardvardu. A
protože většina lidí neměla tu možnost tam být, vydal se proslov, ve kterém
mluví především o neúspěchu a představivosti, do světa v psané podobě.
I já patřím jako tisíce dalších
lidí mezi fanoušky J. K. Rowlingové. A netřeba říkat, že jsem četla všechno, co
napsala a byla jsem, až na jednu výjimku, která trochu pokulhávala, nadšená.
Přestože Předobrý život není žádný příběh, nemohla jsem si ji nechat ujít.
Nepochybovala jsem, že proslov někoho, kdo píše tak skvělé příběhy, bude
inspirativní.
Předobrý život je tenounká
knížečka s opravdu nádherným grafickým zpracováním. Minimalistická obálka
působí opravdu krásně. Červené písmo na bílém pozadí skvěle vynikne. Ale ještě
lépe vypadá po sundání obalu. Celá kniha je v červené
s absolventskými čapkami. Samo o sobě by to nejspíš nebylo nijak
výjimečné, ale díky struktuře knihy, to působí vážně skvěle. Nevím proč, ale
přidává to knize na vážnosti, důležitosti.
Obálkou to samozřejmě nekončí.
V knize můžete na každé stránce nalézt jednoduché ilustrace. Jsou složeny
pouze ze tří barev – červené, černé a žluté – a tak perfektně ladí jak k obálce,
tak přebalu. A i když by samy o sobě asi příliš nezapůsobily, takhle
v jednom celku vypadají krásně.
Co se týká samotného proslovu mám
rozporuplné pocity. Rozhodně je zajímavý a motivační, především pak začátek a
konec. Ovšem ten střed mi přijde úplně mimo. Mám dojem, že se J. K. Rowlingová
zapomněla a zabrousila do své minulosti až příliš, a tak trochu to zazdilo
celou tu věc s představivostí a neúspěchem.
Ta část, kde se J. K. Rowlingová
snažila podpořit absolventy, inspirovat je, se tedy skutečně vyvedla. A
motivovala i mě, což je určitě účel této knihy. Ale zbytek mi přišel zbytečný.
I když mám dojem, že je to možná tím, že jsem si proslov přečetla a neslyšela
ho od autorky. Když člověk něco říká se všemi emocemi, tak to přeci jen vyzní
jinak, než když je to napsáno na papíře a v kontextu se zbytkem to může
mnohem více ladit. Těžko říct. Tohle nejspíš dokáží posoudit jen absolventi
Harvardu, kteří tento proslov slyšeli od samotné Rowlingové.
Na jednu stranu jsem ráda, že
jsem si knihu přečetla, ale popravdě mi dala mnohem méně, než jsem čekala.
Rozhodně to není něco, co bych četla pořád dokola a vracela se k tomu.
Myslím, že tuhle knihu nechám spát a mnohem raději se pustím do rereadingu
Harryho Pottera a budu nedočkavě očekávat další díl série o detektivu
Cormoranovi Strikeovi.
Recenze byla napsána pro stránku Databáze knih.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia.
Knihu mám už dlho vo wishlite, ale neviem, či stojí za to ju kúpiť, skôr ju skúsim neskôr nájsť niekde cez bazár za nižšiu cenu :-)
OdpovědětVymazatstejny problem jsem mela u serie Coromoran Strike... cekala jsem pecku, kdyz to napsala ona, ale na Harryho uz proste zadna jeji kniha nema...
OdpovědětVymazatKrásná recenze. Já jsem knihu přečetla ještě cestou domů z knihkupectví :D a zdála se mi dobrá a inspirující, jako bych tam seděla a slyšela ho.
OdpovědětVymazatPS: Jsem zpět.