Původní název: Suuri Illusioni
Spisovatel: Mika Waltari
Žánr: Společenský román
Počet stran: 176
Nakladatelství: Omega
Ještě dřív, než jsem si stihla
přečíst anotaci, mě na Velké iluzi zaujala obálka. Modrá barva je jedna
z mých nejoblíbenějších, a jelikož je obálka v podstatě celá
v modré, hned mě upoutala. Modrou obálku pak uprostřed doplňuje motiv
hořící pochodně, který je nakreslen bílou barvou. Bíle je napsán i název knihy
a jméno spisovatele. Na fontu písma není nic zvláštního, ale k této obálce
se přesně hodí. Celkově si myslím, že obálka k sobě krásně ladí. Nepůsobí
přecpaně ani prázdně. Je taková elegantní a rozhodně na první pohled zaujme.
Anotace Velké iluze mě zrovna
dvakrát nezaujala, na čemž není nic divného, jelikož se skládá ze tří vět,
které jsou opravdu hodně obecné. Můj názor změnil až odstavec pod anotací.
Upřímně mi jméno Mika Waltari naprosto nic neříkalo, ale když jsem se dočetla,
že autor napsal román Egyptaň Sinuhet, už se mi vybavilo, o koho se jedná. Ne,
že bych jeho nejslavnější dílo četla, ale věděla jsem, že existuje. Ale to, co
mě přesvědčilo k přečtení knihy, byla poznámka o tom, že je Velká iluze
srovnávána s díly Fizgeralda a Hemingwaye. Řekla jsem si, že pokud se
porovnává s tak slavnými spisovateli, nemůžu knize nedat šanci.
Redaktor Hart v Helsinkách
potkává starého známého. Spolu s ním zajde do salonu paní Spindellové, kde
se seznámí se spisovatelem Hellasem, se kterým se spřátelí. Jenže Hellas není
jediný člověk, kterého v salonu pozná.
Seznamuje se zde i s krásnou Caritas do které se na první pohled
zamiluje. Bohužel není jediný, kdo k ní chová city. A tak se z nově
nalezeného přítele stává nepřítel na poli lásky.
Velká iluze je kraťounká kniha,
ale i tak jsem měla problém ji přelouskat. Jistou zásluhu má na tom
pravděpodobně i to, že byla napsána v roce 1928, tedy před 88 lety a
předtím přeci jen fungoval svět trochu jinak.
Ale řekla bych, že hlavní důvod
nebyl ve stylu nebo stáří díla, ale spíše v obsahu knihy. Jednak je tu
hodně filozofických částí, nad kterými jsem se potřebovala chvíli zamyslet a
některý jsem si četla asi dvakrát nebo třikrát, než mi konečně docvakl
význam. K tomu přidejte několik kapek deprese, dvě kapky naděje a je asi
jasné, proč jsem knihu nezvládla přečíst na jeden zátah.
Hart je přátelský. Na první
pohled se zamiloval do Cartis a přesto, že mu v jeho štěstí brání Hellas,
tak on necítí nenávist. Nesnaží se o ni bojovat tím, že bude Hellase podrážet.
Na jednu stranu je to obdivuhodná vlastnost, ale na druhou stranu ho moc
nechápu.
Hellas je člověk, který si dokáže
lidi omotat kolem prstu, což je vcelku překvapivé vzhledem k tomu, že
cynismus z tohoto muže jen pryští. Každopádně o tom, jak na své okolí
působí, moc dobře ví a je díky tomu až příliš sebevědomý.
Nemyslím si, že by byla kniha
špatná. Vlastně je docela zajímavá a emotivní, ale není to zrovna můj šálek
čaje. Ale každopádně si myslím, že srovnávání Velké iluze a Fitzgeraldových
nebo Hemingwayových děl je trochu nepřesné. Možná ve způsobu psaní se Velká
iluze trochu podobá Hemingwayově tvorbě, ale opravdu jen trochu. Jinak mi to
přijde opravdu hodně odlišné.
Mám ráda filozofické knihy a
nemám nic proti sarkasmu a cynismu, ale ve Velké iluzi toho na mě bylo přeci
jen trochu moc. Jistě, nebyly tu jen depresivní věci, ale i láska a přátelství.
Je tu prostě velká spousta emocí, které jsem nezvládla pobrat a nevím, jestli
to někdy zvládnu.
Osobně si myslím, že po jednom
přečtení bude většina lidí asi tak zmatená jako jsem teď já. Velká iluze je typ
knihy, kterou si musíte přečíst několikrát s velkými časovými odstupy,
abyste ji plně pochopili a nebyli přeplněni emocemi a otázkami, které
nechápete.
Jak už jsem řekla, Velká iluze mi
tak úplně nesedla, ale na druhou stranu je to možná opravdu jen tím, že jsem ji
četla jen jednou. Zatím si nejsem jistá, jestli si ji později přečtu znovu a
pokusím se ji trochu líp pochopit, vstřebat všechny ty emoce, ale rozhodně o
tom pouvažuji. Je to silná kniha, po pravdě mi připadá, že až moc.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Omega.
Velkou iluzi můžete zakoupit buď přímo na stránkách nakladatelství Omega nebo také v internetovém knihkupectví Knihy Dobrovský.
Priznávam, že knihu ani autora nepoznám, každopádne mám pocit, že toto by nebolo práve dielo pre mňa, najmä pre ten štýl :-) Avšak vďaka za recenziu, možno si aspoň zapamätám, že autor a kniha existujú :D
OdpovědětVymazatChápu :) Já si pořád nejsem úplně jistá, co si o knize vlastně myslet :D
VymazatObálku má velmi krásnou, také mám velmi ráda modrou, ale obsahově by mi asi kniha nesedla nebo bych jí četl ana části, hodně dlouho. Každopádně, velmi pěkná recenze.
OdpovědětVymazatZrovna u této knihy by nevadilo, kdybys ji četla na části. Tady je to vlastně potřeba :)
VymazatOd autora jsem zkoušela číst Egypťana Sinuheta, ale ne-e, nějak to nešlo :D
OdpovědětVymazatNedivím se. Sice jsem ho nezkoušela, ale už podle děje to neznělo jako něco, co bych si přečetla.
Vymazat