5. 9. 2015

Nepřítel mého nepřítele

Název: Nepřítel mého nepřítele
Původní název:
Spisovatel: Kateřina Petrusová
Žánr: Román
Počet stran: 360
Nakladatelství: Fragment





Předpokládám, že stejně jako u Nebezpečné lásky je v pozadí část New Yorku. Tuším, že je to nějaký most, ale nikdy jsem v New Yorku nebyla, takže opravdu nevím, co přesně by to mohlo být. Bohužel to ale nemá takový efekt, jako New yorská silnice, působí to prázdně. Ale ať už dělal obálku kdokoliv, poučil se ze své chyby a obličej hlavní hrdinky Jo je skvěle sladěn s pozadím i dobře oříznut. A s Robertovým obličejem to je úplně stejné.

Ačkoliv se mi práce českých spisovatelů většinou moc nelíbí, Kateřina Petrusová je výjimkou. Už třikrát jsem se přesvědčila o tom, že její knihy vážně stojí za čas a energii, kterou věnuji čtením. Proto jsem si ani na chvilku nemyslela, že by mě Nepřítel mého nepřítele mohl zklamat.

Jo je bývalá policistka. V jednom jejím případě byla v přestrojení, ale drogový dealer Toro ji chytil. Nechal ji žít jen pod podmínkou, že pro něj jednoho dne něco udělá a ten den právě nastal. Toro chce po Jo, aby zabila vůdce Italské mafie Roberta Bavetu. Jo nemá na výběr, jelikož Toro unesl Joinu dceru Amy a odmítá jí ji vydat, dokud nebude Robert mrtvý.

Díky prvnímu dílu jsem byla na styl autorky v této sérii zvyklá, takže jsem se začetla okamžitě. Navíc zde na rozdíl od Zakázané lásky byl humor. Nesmála jsem se tu sice u každé věty, ale když se objevilo něco vtipného, stálo to za to. Kromě humorných scén jsem si všimla, že tu bylo mnoho sprostých slov a u jiných knih by mi to nejspíš vadilo, ale sem ta slova opravdu skvěle zapadla. Bez nich by to nebylo ono.

Joan všechno moc řešila. Ona se snažila být nad věcí, ale naprosto v tom selhávala. Stávala se z ní hysterka, která každou věc převracela pořád dokola. Ale ve skutečnosti taková nebyla. Její hysterické chování bylo způsobeno danou situací. Jinak se chovala opravdu docela rozumně a racionálně.

Robert je většinou hodně vážný a výbušný za což ve velké míře může hlavně jeho práce. Má ale i druhé já, které je pohodové a vtipné. U něj opravdu záleží na tom, jak se vyspí. Nikdy není dopředu jisté, které jeho já se objeví.

Toro je drogový dealer, který má dost rozumu na to, aby zůstal čistý a věnoval se jen a jen obchodu. Díky tomu je nebezpečný, nebezpečnější než mafie. Nebojí se ničeho, jde mu jen o pomstu.

Příběh se odehrává částečně v New Yorku, i když to není moc důležitý fakt, jelikož když jsou v New Yorku, jsou všichni zúčastnění většinou někde v domě nebo na blíže neurčené silnici. Mohlo by se to odehrávat klidně v Kalifornii a v příběhu by nebyl rozdíl.

Ale na nějakou dobu se příběh přesune do Itálie. Jenže tam je to podobně. Celou dobu vlastně nevystrčí nos z domu, a když už ano, nechodí po památkách, ale po obchodech a lázních. Takže místo do kterého je příběh zařazen, opravdu není klíčové.

Příběh se mi líbil mnohem víc než v Nebezpečné lásce. Tam šlo totiž hlavně o vztah mezi hlavními hrdiny. O to šlo zde samozřejmě také, ale bylo tu víc mafie a akce, což v minulém dílu opravdu chybělo. Ale jinak byly knihy na stejné úrovni, možná až na konec. V prvním díle byl, aspoň pro mě, dost předvídatelný. Tady to bylo naopak, nečekala jsem, že to takhle dopadne. Vlastně bych řekla, že nemožné se stalo koncem.

Nepřítel mého nepřítele je kniha, která stojí za přečtení. I když je to volné pokračování, skvěle to doplňuje události po prvním díle. Rozhodně bych doporučila knihu přečíst, ale nejlepší by bylo asi přečíst nejdřív první díl, aby to do sebe všechno krásně zapadlo.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Fragment :)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)