Pages

Hon

Název: Hon
Původní název: The Hunt
Spisovatel: Andrew Fukunda
Žánr: Fantasy
Počet stran: 304
Nakladatelství: Fragment




Obálka je opravdu nádherně zbarvená a kromě toho se mi líbí obrys budov, který můžeme vidět dole. Ale nelíbí se mi ten obří nápis Hon. Podle mě to tam nesedí, působí to skoro až nepatřičně. Možná, že kdyby v písmenu H nebyla postava, docela by to ušlo, ale takhle se mi to vážně dvakrát nezdá.

Přiznám se, že jsem původně neměla v plánu knihu číst. Ale pak jsem si procházela internet a všude byl Hon hrozně vychvalován. Já byla zvědavá, jestli je ta kniha opravdu tak skvělá jak všichni říkají nebo ne. Chvíli jsem bojovala se zvědavostí, ale nakonec zvítězila a já se rozhodla si knihu přečíst.

I přes všechny kladné názory jsem toho od knihy moc neočekávala. Vlastně ani nevím proč. Bylo to jen takové tušení nebo instinkt, který mi říkal, že kdybych tomu podlehla, mohla bych být zklamaná. A tak jsem počítala s nejhorším, ale doufala v nejlepší.

Proti stylu psaní nemám nic proti. Bylo to napsáno čtivě a musím říct, že to byl originální námět. Ale celkově z toho nadšená nejsem. Nesedělo mi tam docela dost věcí. Možná je to jen mnou, protože jakmile se někde objeví něco, k čemu není jasné vysvětlení, ptám se. A tady jsem odpovědi nemohla nalézt.

Gen je člověk mezi upíry. Snaží se zapadnout, protože ví, že kdyby se jen na minutku zachoval jako člověk, upíři by ho bez mrknutí oka snědli. Zatím se mu to docela daří, ale pak se pořádá hon na lidi. Je vylosováno pár šťastlivců, kteří budou lovci. Mezi nimi je i Gen. A tady nastává problém. Jak má vypadat jako upír, když nemá nic, co by mu v tom pomohlo? Jak má přežít bez vody? Jak nevzbudit pozornost?
 
 
Gen je v přetvařování opravdu dobrý, ale občas má vážně pitomé nápady nebo myšlenky. Neoblíbila jsem si ho, ale ani jsem k němu neměla odpor.

Záři jsem měla docela ráda. Dokázala využít příležitostí, jasně myslet, byla obětavá. Celkově byla mnohem šikovnější než Gen.

Nechtěla bych v tomhle světě žít. Ani jako člověk, ani jako upír. Pro člověka je to hrozné místo pro život a co se týká upírů, tak mi ta jejich komunita přišla taková nepřirozená.

Docela mě překvapili upíři. Nepodobali se žádným, které bych z knih a filmů znala. Byl to takový mix různých upířích vlastností. Když o tom tak přemýšlím, nebýt toho že nemohou na sluneční světlo, pochybovala bych, že vůbec mají s upíry něco společného.

Co jsem se tak dívala, tak všichni Hon vychvalují a je to velmi úspěšná a oblíbená kniha. Ale já si nejsem jistá, komu bych ji doporučila. Možná těm, kteří už mají dost upírů, kteří si hrají na lidi a rádi by si přečetly knihu, kde je to opačně.

Já knihu vlastně nemůžu porovnat s ničím, co by bylo podobné. Je to opravdu jedinečný příběh. Pokud bych to měla porovnávat se všemi knížkami o upírech, které jsem kdy četla, tak z nich není ani nejlepší, ale ani nejhorší, je někde ve středu.

Jak už jsem tady říkala, našla jsem v knize pár věcí, které mi nedávali smysl. Nemluvě o tom, že mi některé věci přišli jako opravdu moc velká náhoda. Ale možná na své otázky najdu odpovědi v dalším díle, který si určitě přečtu, už kvůli konci, který mi vyrazil dech. Nejen proto, že byl překvapivý, ale také, že mi opět nedával smysl, ať jsem o něm přemýšlela z různých úhlu, zdálo se mi to nereálné. Jsem tedy opravdu zvědavá, jak se to dále vyvine.

Za poskytnutí knihy k recenzi mnohokrát děkuji nakladatelství Fragment.

0 komentářů:

Okomentovat

Děkuji za krásný komentář :)