Příběh je napsaný v ich-formě a vypráví ho bezejmenný vypravěč, který evidentně nepochází z naší planety. Právě proto se jedná o knihu, která je hodně popisná a rozebírá i věci, které jsou všude kolem nás, a považujeme je za normální.
Právě proto se kniha nečte zrovna lehce. Když člověk přečte víc kapitol najednou je to hodně nudné a osobně mi to občas i lezlo na nervy. Kniha je podle mě předurčená k tomu, aby se četla po menších částech, protože pak v ní vyzní opravdu hodně věcí. Ale když se Lidé čtou jako klasický příběh, tak nejen že spousta věcí čtenáři unikne, ale ten styl psaní je takový, že většina lidí se při tom čtení bude neuvěřitelně nudit.
Už na první pohled je jasné, že tohle není obvyklý příběh. Kdybych na knihu nahlížela jen z beletristického hlediska, nebyla by to bohužel žádná sláva. Sice se jedná o zajímavý námět, ale jako oddechový příběh na dlouhé odpoledne kniha zkrátka neobstojí. Na to je v ní až příliš souvislého textu bez nějakých jasně viditelných záplatek a pointy, i když tam samozřejmě jsou.
Lidé je kniha, na kterou je třeba nahlížet z trochu jiného hlediska, skoro až filozofického. Příběh jako takový má samozřejmě nějakou hodnotu, ale ne tak velkou, jako myšlenky v něm obsažené. Tato kniha se podle mě nedá číst jen jako příběh, protože pak je ten požitek z ní bohužel hodně malý. Je třeba se zamýšlet nad každým odstavcem, občas i nad každou větou.
V momentě, kdy čtenář od této knihy nečeká jen estetický prožitek, dokáže knížka rozvířit hodně témat ohledně člověka, jeho způsobu života, vztahů a dalších věcí. Je pravdou, že Lidé spíš nabízí hromadu otázek, které by člověka většinou nenapadly a ne vždy je možné na ně najít odpovědi či nějaké řešení ať už v knize samotné nebo celkově. Dává to opravdu hodně podnětů k zamyšlení, které můžou člověku pomoct změnit úhel pohledu v podstatě o každém aspektu v jeho životě ale i obecně.
Za mě je to hodně zajímavé právě z toho filozofického hlediska. Ale jak jsem řekla, tak jako beletrie to podle mě moc nefunguje. Příběh se odehrává netypicky bez nějakých větších úvodů či obsáhlejších vysvětlení. Příběh na mě skutečně působí spíš jako doplněk k filozofickému textu, díky kterému je stravitelnější, než že by to v případě této knihy bylo naopak.
Hodně je to vidět i na postavách, které jsou v knize odloženy ne na druhou kolej, ale v podstatě někde na kolej v nedohlednu. Ano, sice se o nich čtenář v knize něco málo dozví a občas dokonce zazní i nějaké jméno, ale je to hodně plytké a nezúčastněné.
Lidé je kniha, která se na první pohled tváří jako beletrie, ale podle mě se jedná spíš o text ve filozofickém duchu. Rozhodně to není špatně, protože všechna témata a myšlenky, které autor otevírá, jsou neskutečně zajímavé a dokážou rozproudit diskuzi.
Nejedná se však podle mě o knihu, která by sedla každému. Samozřejmě, že jde číst prostě jen příběh, vnímat jen tu beletristickou část, a zbytek ignorovat. Ale sám o sobě příběh na mě působí nudně. Určitě někomu i tak sedne, ale osobně bych knihu doporučila spíše těm, kdo se chtějí při jejím čtením zamýšlet nad svým životem a nad tím být člověkem obecně. Pokud od toho čtenář čeká jen příjemný příběh na dlouhé odpoledne, tak se obávám, že by mohl být zklamaný.
Za poskytnutí četbu, která pro mě byla překvapivější než bytosti z jiné planety, děkuji e-shopu Megaknihy.
Knihu Lidé můžete koupit ZDE a podívat se na další autorovy knihy můžete ZDE.
Já se snad u každé knihy nějak podvědomě snažím vztahovat to na sebe, svůj život, hledám paralely s postavami, s příhodami.. takže myslím, že by tahle kniha mohla být pro mě. Navíc má nádhernou obálku a nejspíš bych po ní nějak mimoděk sáhla, kdybych ji viděla v knihkupectví. :)
OdpovědětVymazat