Modrovous v sukni

Za léta se objevilo mnoho sériových vrahů, ale jen málokterý z nich byla žena. A mezi nimi se vyjímá Belle Gunnessová. Žena, která zabíjela nejen z chamtivosti, ale také z čirého potěšení. Kniha Pekelná princezna vypráví její životní příběh. Nebo alespoň to, jak měl vypadat podle dochovaných záznamů a svědectví.

Kniha sleduje její příběh od samého začátku. Prostředí, ve kterém vyrůstala, co si o ní mysleli její známí, jak lákala své oběti do smrtící pasti, jak byly odhaleny její zrůdné činy. Kromě toho co za svůj život udělala, se autor zabývá také otázkou, jak a kdy skončil život Belle Gunessové.

Příběh je rozdělený do čtyř částí. Dalo by se říct, že první dvě popisují život Belle Gunnesové, třetí popisuje následky její „smrti“ a čtvrtá se snaží přijít na to, kdy její život vlastně skončil. Upřímně si myslím, že třetí část tam ani být nemusela nebo mohla být tak o polovinu kratší, jelikož to nesouvisí přímo se sériovou vražedkyní, ale určitě ničemu neuškodila.

Protože se jedná o knihu, která popisuje skutečné události, je styl psaní trochu suší. Autor se nesnaží věci nějak přikrášlit, ale jen dává dohromady všechny poznatky, které zjistil. Je to v podstatě odborný text, takže se to nečte vyloženě rychle, ale když někoho skutečně zajímá, skoro si toho ani nejde všimnout.

Příběh Belle Gunessové je opravdu zajímavý, ale nepřijde mě, že se jedná o sériovou vražedkyni, která by byla nějak extra chytrá nebo prohnaná. Její první vražda byla promyšlená a zametla po sobě stopy, ale dál mi přišlo, že se vůbec nesnažila skrývat, to co dělá. Sice to nerozhlašovala do světa, ale nezakrývala stopy a ani její historky nebyly nijak promyšlené. Samozřejmě, že všechno co je v knize, je známo pouze z doslechu a záznamů, takže to nemusí být úplně přesné. Ale i tak mi přijde, že Belle Gunessová buď byla neuvěřitelně hloupá, nebo arogantní.

Řekla bych, že měla z pekla štěstí, že ji nikdo nechytil, ale podle chování lidí, o němž kniha pojednává, mi přijde, že za to nemůže ani tak štěstí jako nezájem lidí kolem ní. Z toho co je v knize popsáno, si lidé všímali, že na jejích historkách mnoho věcí nesedí a že jen tak mizí lidi. A vzhledem k tomu, že už předtím byla podezřelá z vraždy, tak vážně nechápu, jak nad tím mohli jen tak mávnout rukou.

Kdyby byla Pekelná princezna fikce, nejspíš bych na ději nenechala niť suchou, protože bych nikdy nevěřila v takový nezájem lidí. Aroganci a hlouposti sériové vražedkyně možná, ale chování obyčejných lidí ne. A právě proto je tenhle příběh možná ještě děsivější. Není to špatná fikce, je to ukázka toho, jak lhostejní jsou lidé. Přestože všechny ty vraždy spáchala Belle Gunessová, tak podle mě byly viny i lidé kolem ní. Nemohli nevědět, že se něco děje a přesto nic neudělali.

Sice je to jen popsání událostí, ale za mě dost děsivé. A ani ne tak kvůli sériové vražedkyni, ale právě kvůli těm, kdo „dovolili“, aby se tohle dělo. Myslím, že Pekelná princezna kromě toho, že se jedná o opravdu zajímavou četbu pro všechny, koho zajímají sérioví vrazi, by možná mohla někomu otevřít oči. Občas je totiž lhostejnost stejně smrtící jako sekyra.

Jsem opravdu moc ráda, že jsem si knihu přečetla. Sice se čte trochu pomaleji, ale rozhodně to za to stojí. Takový příběh na Wikipedii zkrátka nenajdete. Autor si dal na poskládání střípku jejího života opravdu velkou práci a obohatil tak literaturu faktu o jednou skvělou, ačkoli děsivou, knihu.

Popravdě si nemyslím, že si knihu v budoucnosti přečtu znovu, alespoň ne v blízké. Příběh a především fakt, že to není jen nějaký výmysl, se mi totiž vepsal do paměti a pochybuji, že na obsah knihy hned tak brzy zapomenu. Takže pokud se o tématiku sériových vrahů zajímáte, tak vám knihu určitě doporučuji.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Jota.

Knihu Pekelná princezna můžete zakoupit ZDE.