21. 11. 2016

Příliš mnoho Kateřin

Název: Příliš mnoho Kateřin
Původní název: An Abundance of Katherines
Spisovatel: John Green
Žánr: Romantický
Počet stran: 240
Nakladatelství: Knižní klub






Obálka je skoro až dětsky jednoduchá, ale přesto se mi líbí. Červené pozadí s rovnicemi působí skvěle. A ta žárovka ve předu by sice mohla být trochu víc umělečtější, ale stejně se mi líbí. Dokonce i název a jméno spisovatele do toho skvěle pasuje. Jako obvykle jsou tu však maličkosti, které obálku kazí. Určitě uhodnete, že narážím na titulek úplně nahoře. Ten by mi možná ani tolik nevadil, kdyby nebyl napsán v bílém pruhu, který se k obálce nehodí. A pak samozřejmě odznáček Edice světový bestseller.

I když John Green není zrovna můj největší favorit, některé knihy od něj byly opravdu dobré. I když abych byla upřímná, většinou mě nenadchl příběh samotný, ale spíše hlášky, které v knihách zazněly. Ale zrovna na tuhle knihu jsem se těšila. Hlavně z toho důvodu, že už samotný název tak trochu poukazuje na nějakou inspiraci Shakespearem a samotná anotace to jen potvrzuje. A Shakespeareovu hru Zkrocení zlé ženy jednoduše miluji v každé podobě. I když je pravda, že tady to bylo je tak okrajově zmíněno a samotná hra neměla s příběhem nic společného, ale i tak.

Colin je už od svého dětství posedlý Kateřinami. Právě teď ho odkopla jeho devatenáctá Kateřina a Colin má pocit, že už nic nemá cenu. Ale jeho kamarád Hassan si to nemyslí a tak se Colin najednou ocitne na cestě bez cíle. Nakonec skončí v jedné ospalé venkovské díře, kde se seznámí s Lindsey a posléze i její matkou. A tak nějak se stane, že se tam rozhodnou nějakou chvíli pobýt. Colin tenhle čas využije k tomu, aby zdokonalil svůj vzorec, který by dokázal určit, jak dlouho bude trvat jakýkoliv vztah.


Říkám to nerada, ale čtení téhle knihy mi drásalo nervy. Příběh vůbec neplynul hladce. Pořád přeskakoval z přítomnosti do minulosti, aniž by bylo nějaké varování. Ale to hlavní je, že mi přišla na pochopení hodně složitá. Jako většina lidí matematiku v lásce skutečně nemám, i když jsou i světlé chvíle. Jenže tady mi z toho šla doopravdy hlava kolem. Všechno to bylo jednoduše zmatené, složité a ještě ke všemu tu byl dost předvídatelný příběh.

Colin mi přišel jako cvok. Chodit jen s holkami, které se jmenují Kateřina je jednoduše nepochopitelné. Navíc ten jeho graf. Jistě by bylo fajn, kdyby něco takového šlo vypočítat, život by byl mnohem lehčí. Jenže nejde. Matematika je věda a lidé jsou emociálně naložené. Emoce matematika vypočítat jednoduše nedokáže a to by podle mě uznal každý rozumný člověk. Na druhý stranu, před stovkami let bylo nemyslitelné, aby člověk létal, takže kdo ví. Možná nakonec zas tak velký blázen není.

Hassan má opravdu zvláštní přístup k životě. Ale nemůžu říct, že být v jeho situaci, zachovala bych se jinak. No, možná trochu jinak ano, ale podobně jako on. Když si odmyslím jeho lenost, přijde mi jako skvělý kamarád a dobrý posluchač, který dobře vychází s lidmi.

Lindsey mi přišla ze všech postav v knize nejnormálnější. Jednoduše normální holka, s normálním životě v dost velké díře s dobrými přáteli. Milá, přátelská a ochotná. Holka, kterou musíte poznat blíž, aby vás zaujala.

Myslím, že když řeknu venkovská díra, dokážete si dost dobře představit, v jakém prostředí se kniha odehrávala. Prostě vesnička o které většina lidí nikdy neslyšela a jsou tam pořád ti samí lidé. Rozhodně ne místo pro život většiny lidí dnešní generace.

Od Grenna jsem četla Hvězdy nám nepřály, Hledání Aljašky a Papírová města. Nejvíc se mi líbily hvězdy a nejmíň Hledání Aljašky. A Příliš mnoho Kateřin se dá nejlépe přirovnat k Aljašce. Obě dvě knihy mají dost předvídatelný příběh, který nakonec nebyl nic moc.

Je mi doopravdy líto, jak to nakonec dopadlo. Těšila jsem se na Příliš mnoho Kateřin a myslela si, že by to mohlo být i lepší než Hvězdy. Jenže hodně rychle jsem poznala, že je opak pravdou. Přitom příběh má zajímavý námět, jen by potřeboval trochu jinak zpracovat. Především srozumitelněji, míň zmateně a nepředvídatelně.

10 komentářů:

  1. Já jsem naopak slyšela, že tato kniha je nejslabší od Greena. Já jsem ještě ani jednu nečetla, ale chystám se příští rok nějakou koupit :)
    Katy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Od Greena je podle mě nejlepší opravdu kniha Hvězdy nám nepřály... nebo Papírová města, ta je také dobrá :)

      Vymazat
  2. Fuuha John Green, tak to nie je zrovna moja šálka kávy. Čítala som od neho 3 knihy a zaujala ma asi najviac Na vine sú hviezdy. Ostatné knihy ma žiaľ sklamali, konkrétne môjmu vkusu nevyhovovali. Ako pozerám, tuším ani toto by mi nelahodilo. Každopádne zaujímavá recenzia. Maj sa krásne! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Od Johna Greena jsem zatím nic nečetla a ani to nemám v plánu. Příliš mnoho Kateřin má ale převážně pozitivní recenze...tak se k nim možná jednou dostanu. :)

    http://gingerani.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych ti doporučila spíše Hvězdy nám nepřály nebo Papírová města. Ale je to na tobě :)

      Vymazat
  4. Od Greena jsem zatím přečetla dvě knížky a vedou ty Hvězdy, no. Ale jak sama píšeš, i mně se kolikrát v knize líbily víc myšlenky než samotný děj. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hvězdy jsou nejlepší :) Myšlenky má skutečně skvělé, ale styl psaní je trošku nudnější...

      Vymazat
  5. Od Greena som zatiaľ nečítala nič a popravde sa ani nechystám, najmä preto, že žánrovo píše iný štýl než ja čítam :-) Mrzí ma, že ťa kniha v niektorých ohľadoch sklamala...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zrovna u Greena to chápu :) To mě taky, ale občas to tak dopadne...

      Vymazat

Děkuji za krásný komentář :)