Pages

Vyvolená bohy - Smrtící dotyk

Název: Vyvolená bohy – Smrtící dotyk
Původní název: The Sin Eater´s Daughter
Spisovatel: Melinda Salisbury
Žánr: Fantasy
Počet stran: 256
Nakladatelství: Fragment






Ačkoliv se zdá, že nejjednodušší ze všeho je do recenze napsat, jak na vás působí obálka, není to tak lehké. Alespoň ne pro mě. Některé obálky, jako třeba tahle, na mě působí dost zvláštně. Určitě se mi na téhle obálce líbí pozadí, ačkoliv nechápu, proč je zrovna zelené. A dívka v lahvičce, která má určitě zobrazovat Twyllu je také zajímavý obrázek. Zdobení a řetězy, které z něj vedou je krásné a výstižné. Ale přes to všechno na mě působí obálka jako celek dost zvláštně. Přijde mi, že k sobě jednotlivé části nepatří.

I přesto, že jsem z obálky zmatená je to paradoxně ona, díky které jsem se poprvé začala zajímat o tuto knihu. A tak jsem si přečetla anotaci, která zněla… také docela zvláštně, ale přesto zajímavě. Ještě jsem si přečetla pár recenzí, které, jak se ukázalo, byly odlišné jako noc a den. Jelikož jsem nemohla přijít na to, jestli tato kniha za přečtení stojí nebo nestojí, musela jsem to zjistit tím nejjednodušším způsobem, přečíst si ji.

Knize jsem tedy dala šanci, ale i tak jsem počítala s možností, že to bude katastrofa a v nejlepším případě, že to bude spíše taková oddechovka, která mou mysli odnese od závažnějších knih. Ale i přes nízká očekávání mě na té knize prostě něco lákalo. Asi ten nádech starých časů. Ne přesně starých časů, ale toho prostředí. Hrady, země, šlechta, víra v magii. To mě k Vyvolené bohy táhlo asi nejvíce

Twylla je zosobněná Dauen. Dcera boha života a bohyně smrti. Proto žije na hradě s královskou rodinou, kde každou lunu požije jed, díky kterému pak zabije každého, koho se dotkne. Právě proto ji královna využívá jako popravčího. Ale toto období má již brzy skončit. Twylla si má vzít prince Merika, stát se královnou a nemuset již požívat jed. Jenže brzy se ukáže, že budoucnost není tak jistá, jak se zdá. Jaký zmatek způsobí Twyllin nový strážce Lief? A co když se ukáže, že Twylla není tak v bezpečí, jak si dosud myslela?

Styl psaní je jednoduchý. Příběh hladce plyne, nikde tam nejsou nějaké zdlouhavé nudné pasáže. Ale celkově bych řekla, že příběh trošku pokulhává a zachraňuje ho právě autorčin styl psaní. Jenže některé věci jsou tak absurdní a neuvěřitelné, že ani ten z toho nedokáže udělat prvotřídní knihu.

Twyllu jsem absolutně nechápala. Vůbec se nad svou situací nepozastavila, nepřemýšlela. Prostě vzala věci, tak jak byly a nesnažila se odhalit pravdu. Nehledě na to, že se chovala přesně tak, jak jí královna poroučela. A vlastně dělala to, co po ní chtěla, aniž by si to uvědomila. Prostě další naivní hrdinka.

Merek je moudřejší než jsem předpokládala a také odvážnější. Ale přijde mi hrozně fixovaný na Twyllu. Navíc i některé jeho činy mi vůbec nedávají smysl, protiřečí si.

Lief je Twyllin strážce. V jednu chvíli je samý med a v druhé je zase příšerně ostrý. Má určité charisma a sympatie, ale je slizký jak had. Navíc také nejedná podle svého úsudku. Mám dojem, že v této knize vlastně není nikdo, kdo by dělal to, co chce.

Možná až na královnu. Ta měla jasný cíl a šla za ním přes mrtvoly, doslova. Kdykoliv se jí někdo postavil do cesty, nedopadlo to dobře. Je krutá a záleží jí jen na sobě, na její vládě a na tom, aby způsobila co největší bolest.

Uznávám, že na oddech je tahle kniha dobrá, dokonce se i dobře čte, ale ten příběh by potřeboval upravit a to pořádně. Nápad je to určitě dobrý, i když zas ne až tak úplně originální, ale pravdou je, že pojetí je zajímavé. Jen by to doopravdy chtělo dát postavám nějakou osobnost a vyladit nesrovnalosti a absurdity v příběhu.


Nemyslím si, že bych se ke knize ještě někdy vrátila. Byla fajn přečíst si ji, odpočinula jsem si u toho. Ale není to příběh, který by stál za opakované přečtení. Tady jednoduše platí jednou a dost. Na druhou stranu není Smrtící dotyk tak hrozná kniha, aby mě to odradilo od druhého dílu. Pokud ho tedy nakladatelství vydá, určitě si ho přečtu a budu doufat, že postavy budou mít osobnost a děj bude promyšlenější. A pokud by se rozhodli druhý díl nevydat, smutnit opravdu nebudu. Sice měl první díl takový uzavřený neuzavřený konec, ale neumírám zvědavostí dozvědět se, jak tento příběh pokračuje.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Fragment.

4 komentáře:

  1. Úplne súhlasím, mňa osobne kniha sklamala, lebo som od nej očakávala viac, ten námet ma zaujal a obálka tiež, v tom sme na tom rovnako :D Autorka má dobrý štýl písania, to si vystihla pekne, ale ide skutočne skôr o oddychovku a knihu pre nenáročných čitateľov, podľa mňa :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vzhledem k recenzím, jsem radši dopředu počítala se zklamáním :D Přesně. Ona má v tom příběhu díry, nesrovnalosti. Kdyby to trochu upravila a příběh okořenila, byla by z toho spolu se stylem psaní skvělá kniha, ale takhle bohužel...

      Vymazat
  2. Tak ja byla nadsenejsi, ale postavy by fakt chtely vylepsit. Recenze se ti moc povedla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám dojem, že na postavách ztroskotá hodně dobrých knih... někteří autoři jim podle mě věnují málo pozornosti.

      Vymazat

Děkuji za krásný komentář :)