Spirit Animals - Ledová past

Název: Spirit Animals – Ledová past

Původní název: Spirit Animals - Fire and Ice

Spisovatel: Shannon Hale

Žánr: Dobrodružné fantasy

Počet stran: 184

Nakladatelství: Fragment

Stejně jako u předchozích tří dílů i u Ledové pasti můžete vidět nádhernou obálku a hřbet. Na této je jeden z velkých strážců, medvědice Suka. A jak je vidět, není zrovna nadšená. Právě proto jsou Rolan a jeho spirituální zvíře sokolice Essix v bojové pozici. Ale přesto, že je motivem obálky neshoda, vypadá doopravdy nádherně. Určitě za to může krásné vyobrazení scény a skvělé sladění modré, fialové a bílé barvy, ve kterých je vyobrazeno pozadí. A díky tomu je tato obálka z této série asi mojí nejoblíbenější, miluji modrou.  

A hřbet je tmavě modrý s oranžovým středem a zlatým zdobením. Abych byla upřímná, tak teď už mi to v knihovně k sobě barevně skoro vůbec neladí, ale i tak se mi líbí, jak to vypadá.

I přesto, že je série Spirit Animals pro mladší věkovou skupinu než jsem já, tak mi to vůbec nevadí. Příběh je krásný a skvělý na oddech. Samozřejmě, že pro lidi, kteří jsou tak o šest sedm let mladší než já to je mnohem více dobrodružné a napínavé než oddechové.

Conor, Rolan, Mej-lin a Abeke získali amulet od slona Diméše. Teď musí získat další od medvědice Suky. Ale ta je daleko na severu zmražená v kostce ledu. Dostat se k ní je to nejtěžší, co naše přátele dosud čekalo. Nikdo nevím, kde přesně je a na severu je všechno podobné. Je tam zima a nedostatek jídla. Ale to čtyři přátelé neodradí. Udělají všechno, aby amulet získali a tak jdou bez váhání do kruté zimy. Bohužel není zima a nedostatek jídla vše s čím se musí poprat.

Přesto, že každou knihu z této série napsal jiný spisovatel, dvě věci mají společné. První věcí je, že každá kniha je vyprávěna z pohledů Conorova, Mel-linina, Rolanova i Abečina pohledu. A já bych řekla, že v Ledové pasti mají všichni čtyři stejný prostor. I když já bych byla nejradši, kdyby tu bylo mnohem víc Rolanových a Mej-lininých kapitol. Stejně jako v předchozích dílech mi přišli nejzajímavější.

Druhou věcí je styl psaní. Je čtivý, jednoduchý, napínavý a vtipný. Není tam nic zamotaného. I když jedna věc mou hlavu dost mate. Přečetla jsem již čtyři knihy z této série, při čemž psal každou knihu jiný spisovatel (v případě předchozího dílu dokonce dva spisovatelé) a přesto mi přijde, jako kdyby to celou dobu psala jedna osoba. Je to matoucí a nejsem si jistá, jestli je to dobře nebo špatně.

Conor už je zase sám sebou. Pořád je trochu tišší, ale jeho vztahy s ostatními se už zlepšily. Už se necítí jako největší zrádce pod sluncem a nemá chuť se propadnout do země. Řekne to, co má na srdci, se svými přáteli se normálně baví a usmívá se. I když je trochu citlivější na ironické poznámky, které ale nejsou myšleny špatně.

Rolan konečně začíná chápat, proč předal Conor železného kance dobyvatelům. Bohužel s tímto pochopením přichází velké trápení. Začíná pochybovat o tom, že dělá správnou věc a má výčitky svědomí. Ale je tu přeci jen někdo na koho se může spolehnout, o kom nepochybuje. O svých přátelích a o Essix.

Mej-Lin je pořád tvrdohlavá, má to v povaze. Stejně tak, jako má v povaze bojovat. Ale tentokrát je nešťastná a nejraději by to všechno vyřešila pořádným bojem. Nechová se zrovna nejlépe ani ke svým přátelům ani ke Dží. Ale zármutek občas dokáže člověku dost proplést hlavu a Mej-lin je dost silná, aby nakonec přišla na to, jak s ním jednat.

Abeke získává stále větší důvěru, ale je rozpolcená. Bojí se o lidi, které poznala při své spolupráci s Dobyvateli, ale zároveň ví, že to co dělá je správné. Možná proto je tak tichá a jen zřídka kdy řekne svůj názor. Ale za své přátele se postaví, ať jsou na jakékoliv straně.

A opět se budu opakovat. Velcí strážci se sice pořád vyvíjí, ale povahově se skoro nezměnily. Tak se nedivte, když bude popis podobný jako v předchozích recenzích na předchozí díly.

Brigan je vlk s kobaltovýma očima. Jelikož miluji zvířata a především psovité šelmy, oblíbila jsem si ho. Má v sobě energii, divokost, ale zároveň je přítulný a hravý jako pes. Je to vážně skvělý parťák do nepohody. I když je pravdou, že zimu nesnáší zrovna dvakrát nejlépe.

Uraza je gepardice. Občas je trochu nevrlá, ale většinou je přítulná, ale samozřejmě umí být i děsivá. Nejlepší její vlastností je ale asi mazanost. Nikdy jsem neslyšela o tom, že by nějaký gepard byl mazaný, ale ona je. Také je hodně důležitá její odvaha, která je snad nekonečná. Ale stejně jako Brigan nemá vůbec ráda zimu.

Dží je panda. A kromě toho, že už z popisu poznáte, že je nehorázně roztomilá, to také je léčitelka. Síla a hbitost jsou dobré vlastnosti, ale lidem je to k ničemu, když mají otřes mozku. Kromě toho dokáže Mel-lin pomoci s důležitými rozhodnutími. Ale její neocenitelnější vlastnost je podle mě to, že dokáže navodit klid.

Essix je sokolice. Každopádně je svéhlavá. Pořád létá v oblacích. Potřebuje volnost, ale když by měl být její majitel v nebezpečí, vrátí se a pomůže mu. Ale právě v tomto díle se s ní něco změní. Získá v Rolana absolutní důvěru, ale to nemění nic na tom, že je svéhlavá a tvrdohlavá.

Kdybych měla porovnat všechny čtyři díly tedy Zrození hrdinů, Skrytou hrozbu, Pokrevní pouto a Ledovou past, tak kvalitou jsem všechny díly úplně stejné. Ale v každé knize se odehrává jiná část příběhu a některé jsou prostě zajímavější a napínavější než jiné. Nejspíš se to ještě změní, až si přečtu další díly, ale zatím se mi z této série nejvíc líbí Pokrevní pouto a Ledová past. Jsou to asi ty nejakčnější a celkově nejzajímavější díly z těch, které jsem dosud přečetla.

První dva díly byly takové doopravdy hodně oddechové a tak mi bylo v podstatě jedno, kdy se dostanu k dalším. Ale po třetím a čtvrtým se nemůžu dočkat dalšího. Tedy nestalo se z toho něco víc, než jen oddechové čtení, ale celý ten příběh mě začal nějak víc bavit, víc zajímat. A jsem vážně zvědavá, co se stane dál.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Fragment :)