Cress

Název: Cress

Původní název:

Spisovatel: Marissa Meyer

Žánr: Fantasy

Počet stran: 616

Nakladatelství: Egmont

Ze všech dílů série Měsíční kroniky, co zatím vyšly, má Cress jednoznačně tu nejkrásnější obálku. Popravdě ani nevím co říct, protože mi dochází slova, ale je nádherná. Můžeme na ní vidět Cress, která se toužebně dívá na zem.

Pokud by to někdo nevěděl, tak Cress je třetí kniha ze série měsíční kroniky, která navazuje na dva předchozí díly Cinder a Scarlet. Proto je asi jasné, že jsem třetí díl nemohla vynechat.

Na tuhle knihu jsem se hodně těšila. Jak už jsem zmínila v několika recenzích, moje nejoblíbenější pohádka je Kráska a zvíře a hned po ní následuje Locika nebo Rampuzel nebo Zlatovláska, říkejte si té pohádce, jak chcete. Každopádně mě fascinuje právě kvůli těm dlouhým vlasům. Dost ráda bych měla tak dlouhé vlasy jako ona, což je důvod proč se mi líbí. Ale to jsem odbočila. Jak už vám asi došlo, třetí díl je na motiv Lociky, z čehož pramenila moje zvědavost.

Kniha byla napsána stejným stylem jako předchozí. Byla rozdělená na několik knih a každá měla na úvod nějaký úryvek z Lociky. Jenže v téhle knize se prolínaly tři… vlastně čtyři dějové linie, takže bylo trošku těžší se v tom orientovat. Což byl nejspíše důvod, proč mě navzdory očekávání kniha nebavila jako obvykle, moc se tam střídaly příběhy. Ale musím uznat, že na konci se to slilo v jeden a všechno do sebe skvěle zapadlo.

Cress viděla Zem vždycky jen z povzdálí. Od mala je uvězněna v satelitu. Jediná její společnost je ona sama, díky programu, který navrhla. Ale Cressiným snem je dostat se na Zem a v úkolech, které musí vykonávat pro královnu Levonu, vidí určitou naději.

Cress je dost naivní a vystrašená, ale popravdě kdo se jí může divit, když prožila celý svůj život v osamění? Ale zároveň se nebojí jít za svými sny a pomoct přátelům, které si později najde.

Cinder je také vystrašená, ale z úplně jiných důvodů. Bojí se, že bude muset být tím, kým je. Ale nedává to na sobě znát, snaží se být ta statečná a všechny vést správním směrem.

Scarlet má dost výbušnou povahu, ale v celku je to skvělá osoba, která pro své milované udělá naprosto vše.

Thorne má velké ego, jako obvykle. Ale pomalu a jistě to přestává být děvkař a začíná mu záležet i na někom jiném než jen na sobě.

Vlk se hrozně snaží, aby neztratil kontrolu a byl všem užitečný, ale občas se to nepodaří. Naštěstí má po rukou Scarlet, která ho dokáže uklidnit.

Kai si není jistý sám sebou, tím co chce. Nebo spíš si ji stý je, ale neví čemu dát přednost, jestli sobě nebo království. Je velmi velmi zmatený

Na tenhle díl jsem se opravdu těšila, ale nakonec mě spíš zklamal. Ne, že by byl špatný, to ani náhodou, ale bylo toho na mě moc. Hodně dějových linií a neustále to přeskakovalo z jedné na druhou, až jsem se v tom pomalu začínala ztrácet a uznám, že jsem se i trochu nudila. Ale konec byl naprosto dokonalý a bylo to skvělé vyvrcholení tohoto dílu, všechno začalo dávat smysl.

Když porovnám Cress se cinder a Scarlet, musím říct, že nejlepší je asi opravdu Cinder, protože tam máte jednu dějovou linii, na kterou se můžete soustředit, a není to zamotané tím stylem, že víte všechno, ale vlastně nevíte nic. Tedy si musíte domýšlet, dokud se konečně nedostanete na konec, když zjistíte, jaká je skutečnost a všechno vám začne do sebe pomalu zapadat.

Jsem docela zvědavá na poslední díl Winter. Vzhledem ke konci Cress bych řekla, že už tam nebude tolik dějových linií a budu si to moc pořádně užít. A doufám, že se konečně dočkám toho šťastného konce, který chci od prvního dílu.